Překlady hindsky psané literatury u nás

3. dubna 2010 v 23:58 | Juliana
Ahojky,
po vyčerpávající lekci malá oddechovka.
Rozhodla jsem se vám napsat úryvek z knížky,jež se věnuje literatuře v různých světových jazycích,včetně hindštiny.
Tuto knihu jsem si kdysi kvůli mé zálibě v hindštině půjčila v knihovně a opsala si z ní kapitolku věnovanou tomuto jazyku.
Tady je slíbený úryvek:
Překlady hindské literatury do češtiny jsou velmi vzácné.V podstatě jedinou současnou překladatelkou z hindštiny je Dagmar Marková,naše přední indoložka-hindštinářka.V roce 2005 vyšla její nová knížka překladů povídek nazvaná Moderní hindské povídky-Jednadvacáté století.Jako znalkyně moderní hindské literatury citlivě vybrala soubor dvaceti povídek šesti současných hindských autorek.Tímto počinem vystihla jednu z tendencí přítomných ve vývoji hindské literatury,kterou je stále větší účast žen-spisovatelek na literárním dění.Z literárněhistorického hlediska lze konstatovat,že ve sbírce se setkávají reprezentantky několika odlišných literárních trendů.
Nejstarší z nich,akahání (nepovídku),zastupují dvě autorky:Sudha Aróra a Mamta Kálija;
sáčetan (rozumnou povídku) ze zhruba téhož období,avšak protichůdného ladění,představují také dvě reprezentantky:Suníta Džain a Rádží Séth,a povídku sámántar (paralelu) ze sedmdesátých let reprezentuje Mridula Garg.
Poslední autorku Čitru Mudgal,jakož i novější povídky výše jmenovaných spisovatelek,lze těžko řadit pod nějaký přesněji vymezený literární směr,neboť touto cestou se nadále vývoj hindské literatury neubíral.
Pokud jde o tématickou stránku ,Suníta Džain píše o pocitech lidí konfrontovaných s cizím kulturním prostředím,Mámta Kálija reprezentuje věrně v duchu akahání skepsi z rozpadajících se mezilidských vztahů,Rádží Séth se zabývá otázkami o smyslu života,Mridula Garg porovnává životní podmínky žen z různých prostředí,Sudha Aróra přibližuje pocity a okolnosti života žen uvízlých v nevydařených vztazích a Čitra Mudgal si vybírá převážně rozporuplná a zájem vzbuzující témata.
Tento svazek hindských povídek navazuje na knížku Moderní hindské povídky vydanou v roce 2000.Jejím prostřednictvím překladatelka seznámila českou čtenářskou veřejnost  s ukázkami z tvorby klasiků moderní hindské literatury.Obě knížky překladů lze považovat za propojené,na sebe časově i věcně navazující celky.Nová zajímavá a poutavá sbírka pěkně přeložených povídek vypovídá mnohé o způsobu života lidí v současné Indii a též Indů a Indek v zahraničí.Předkládané povídky spisovatelek,které si za protagonisty svých textů často opět vybírají ženy,dávají kromě toho nahlédnout do zvláštností ženského světa v Indii i obecně.
Překlady hindských povídek občas vycházejí v odborném časopise Orientálního ústavu AV ČR Nový Orient.Ve sledovaných letech to byly povídky dvě,a to povídka Z Judith se stala Džajantí od spisovatelky Šivání,kterou přeložila Dagmar Marková,a povídka Hra (Khél) spisovatele Džainéndra Kumara v překladu Renaty Svobodové.
Měsíčník pro světovou literaturu Plav v roce 2006 vydal první tématické číslo věnované Indii:Nemizící řeka tradice.Hindská literatura je v něm zastoupena cestopisnou črtou Nirmala Varmy Praha na podzim.Indické tématické číslo Plavu vyšlo v roce 2007,tentokrát pod názvem:Gramatika,poezie,Indie.Hindská literatura je v něm zastoupena povídkou Mriduly Garg Byla jsem to já v překladu Dagmar Markové a proslulou Prémčandovou povídkou Rubáš (Kafan)
v překladu Renaty Svobodové.

Uf,to byla fuška.Ale konečně jsem to dopsala.
Ráda jsem se s vámi podělila o pár zajímavostí ze světa hindské literatury.
Docela bych si i nějakou tu povídku přečetla.Jen tak ze zvědavosti.Třeba tu knížku někdy někde seženu.Bylo by to fajn,jelikož mě zajímá život v Indii.

Tím končí naše malá vsuvka a příště zas něco k učivu.

Mějte se a smějte se.

Juliana

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama