Květen 2010

Menší nabídka

31. května 2010 v 17:49 | Juliana | 
Rádi byste penízky?Kdo ne.Sice jsem nedávno na brigádě byla,však vy víte kde,ale i přesto těch peněz je pořád nedostatek.Co s tím?
Již v dubnu jsem psala článek s názvem Vydělávám emailingem,ale žádná odezva,tedy kromě jednoho jediného komentáře.
Teď,když už mi sem začalo chodit o trošičku více lidí,ráda bych svou nabídku zopakovala a opět stručně vysvětlila,o co vlastně jde.
Když mrknete na adresu www.emailing.cz, dozvíte se podrobnosti.Já můžu jen říct,že se jedná o přijímání reklamních emailů,za které budete mít nějaké peníze.
Pořiďte si svou "pracovní" emailovou schránku,nejlépe na www.klikni.cz a poté se zaregistrujte na emailing.Do kolonky doporučujícího pak uveďte tuto emailovou adresu:juliana.lorincova@klikni.cz.Přispějete mi určitou částkou.Nebojte,je to snadné a kdykoliv svůj účet na emailingu můžete zrušit.
Jsem zvědavá,jestli to někdo z vás vyzkouší.Já jen dodám,že denně se tam registruje v průměru 50 i více lidí.Proč to nezkusit?

Co znamená výraz KUTTA?

30. května 2010 v 22:49 | Juliana |  2x týdně nové hindské slovo
Výraz číslo 16: kutta  कुत्ता

vyslovujeme kutta (obě t)
znamená pes 

Gramatika (4)

30. května 2010 v 21:45 | Juliana |  ŠPANĚLŠTINA
MNOŽNÉ ČÍSLO PŘÍDAVNÝCH JMEN

- S  připojuje se k přídavným jménům zakončeným v jednotném čísle na nepřízvučnou samohlásku

ancho - anchos (široký)
los ríos anchos (široké řeky)

urgente - urgentes (spěšný)
las cartas urgentes (spěšné dopisy)

belga - belgas (belgický)
los turistas belgas (belgičtí turisté)

- ES připojuje se k přídavným jménům zakončeným na souhlásku nebo přízvučnou samohlásku

veloz - veloces (rychlý)
los trenes veloces (rychlé vlaky)

anterior - anteriores (předchozí)
las páginas anteriores (předchozí stránky)

baladí - baladíes (bezvýznamný)
unas cosas baladíes (bezvýznamné věci)

el año pasado - vloni
el mes pasado - minulý měsíc
la semana pasada - minulý týden
en la Edad Media - ve středověku
antiguamente - kdysi
cuando quiera - kdy chcete

Padělaný Windows

28. května 2010 v 21:53 | Juliana | 
Když jsem před několika dny zapnula taťkův počítač,objevila se tam zpráva,že tato kopie Windows není pravá.Bylo mi to divné,ale přešla jsem to.O nějaký den později se ztratila fotka z plochy a mezitím se divně choval i Word.No a dnes mi to tam napsalo,že jsem se možná stala obětí padělání systému Windows.Kde oni na to pořád chodí?
Taťka se vrátil po týdnu z práce a já mu to u jídla řekla.Hned začal obviňovat mě.Já jsem tu totiž expert na zavirované a jinak poškozené počítače.Tentokrát ale za to nemůžu.Navečer k nám přišla na kávu mamčina kamarádka.Koupila si i něco na krk z mamčiny bižuterie.Taťka seděl naštvaný a uražený v obýváku a díval se na zprávy.My s mamkou a Hankou seděly v předsíni,kde má mamka vystavenou bižuterii.A přišla řeč i na ten Windows.Tak z Hanky vypadlo,že to samé se asi před týdnem stalo jejímu taťkovi,a že byl z toho též nepříčetný a nevěděl,co s tím.Jenže její syn je odborník na tuhle počítačovou problematiku,přeinstalovává systémy Windows a tak mu to spravil.Tak Hanka mojí mamce navrhla,že by se její syn mohl domluvit s mým taťkou a taky mu to předělal.Vzala si na něho číslo.A ještě s mým tátou promluvila a vysvětlila mu,jak to je a že za to nemůžu.Tak se teda uklidnil.
Taky se vám tohle stalo?
Mě už tyhle počítačový problémy vytáčí.Proč někdo vyrábí tyhle falešný Windowsy nebo viry?Můžete mi to někdo říct?
Budu ráda,když se podělíte o vaše zkušenosti.

Mějte se fajn.

Co znamená výraz AAJ?

28. května 2010 v 18:28 | Juliana |  2x týdně nové hindské slovo
Výraz číslo 15: aaj  आज

vyslovujeme ádž
znamená dnes

Zabijácký víkend

25. května 2010 v 11:19 | Juliana | 
Proč takový název?Nebojte se,nikdo nikoho nezabil.Pro mě to ale zabiják byl.
Celý víkend jsem totiž opět byla na brigádě u nás ve vinárně,jak jsem psala
v článku Nádobí bolí.Zmiňovala jsem se také o tom,že budu tentokrát
umývat pouze sklo.Pak jsem ale zjistila,že tam bude tolik práce,až to pěkné není. Pobíhala jsem
z jedné místnosti se sklenicemi do druhé místnosti s nádobím.Tento víkend totiž u nás byly vinné trhy a to už patnácté.A práce až nad hlavu.Lidé chtěli samozřejmě jíst i pít a tak jsme se museli všichni otáčet,jak to jen šlo.Ještě,že u nádobí jsem tentokrát měla kámošku Moniku,která tam taky občas pracuje.Aspoň jsme si mohly konečně pořádně pokecat,protože jsme se hrozně dlouho neviděly.Dělala totiž v Anglii v hrabství Kent au-pair.Snad se na mě nebude zlobit,že jsem to sem napsala.Až na ten fofr,co jsme si v sobotu užili,to bylo celkem fajn.Dokonce jsme dostaly i večeři.Měly jsme kung-pao s hranolkama a oblohou.Jak jsem měla hrozný hlad,tak tak jsem to snědla,protože to byla docela velká porce.A navíc jsme jedly nějak po jedenácté večer.Znamenalo to však úlevu od práce i úlevu pro prázdný žaludek.Během jídla,na kterém jsme si společně pochutnávaly v jednom z vinárních boxů,přišel pan učitel H. ze základky,který mi byl vždy sympatický.Společnost mu dělal jeden z jeho přátel.Posadili se ke druhému stolu v našem boxu.Pan učitel se s námi,se mnou i Mončou,pozdravil a prohodil několik vět.Mě se zeptal:"Julianko,a jak na tebe přišli?"Ptal se samozřejmě na to,co tu dělám.A já na to:"To já přišla na ně.Byla jsem se zeptat."A on mi mé rozhodnutí jen pochválil a řekl mi,že jsem ozdoba.Tím myslel,že mi to sluší.On byl vždycky galantní.To je pravda. Po jídle jsme se daly znovu do práce.Vrátila jsem se k nádobí,když mi Monika řekla,že se mnou chce pan učitel ještě mluvit.Tak jsem šla.Ale on už mi byl naproti.Stál za barovým pultem a čekal na mě.Zajímal se o to,kde jsem na škole,jak se mám a tak.Když jsem mu řekla,co studuju,on na to:"Kdybych nebyl kantorem,určitě bych byl knihovník."To potěší.Nakonec jsme se hezky rozloučili,vzal mě za ruku a odešel.Po zbytek času jsme pracovali,a když jsem měla odcházet,tak jsem sebou švihla na zem u vchodu do místnosti.Byl tam schodek a mě sklouzla noha,jak bylo všechno kolem mokré.Myslela jsem,že mám po páteři,ale naštěstí jsem pomaloučku vstala.Bolelo to hrozně,ale už jsem velká holka,a tak jsem se nerozbrečela.Domů jsem šla s Mončou,ale šlo nám to pomalu,protože ona pokaždé,když se rozpovídala,zastavila,no a já jaksi po tom pádu moc nemohla chodit.A to jsem šla ještě i v neděli.Zpočátku tam nebylo co dělat,tak mě pan vedoucí chtěl poslat domů,že je to o ničem.Já se ale nedala a pak se to nakonec rozjelo,až jsem nestíhala.Odešla jsem v devět večer i s výplatou.Zabijácký,ale skvělý víkend.

PS:Tenhle článek jsem chtěla zveřejnit už včera,ale nešel mi net.Kdybyste viděli,jaká tady byla vichřice a déšť.Prostě něco strašnýho.

PPS:Taťka o brigádě od soboty ví.Musela jsem mu to říct,protože si začal myslet,že chodím někam za chlapama po vinárnách.Docela jsme se u oběda pobavili.

Dějiny lidské každodennosti

23. května 2010 v 23:04 | Juliana |  Zajímavosti z dějin lidské každodennosti
Dějiny každodennosti člověka.Co si pod tím lze představit?Je toho jistě spousta.Vzpomeňte si,co vy běžně ve všední den,o víkendech či svátcích děláte.Já bych vám v nové rubrice ráda vyprávěla,co dělali lidé v dávných dobách.Seznámím vás s jejich zvyky,radostmi i starostmi.Kniha Dějiny hmotné kultury mi bude ve všem nápomocná.
Nejdříve si řekneme,jak je vlastně každodennost organizována.V časových cyklech denním,ročním a též životním,jelikož sem musíme zařadit i střídání generací.
Co vás napadne,když se řekne slovo práce?Staročeské slovo prácě (to není chyba,ten háček tam fakt patří) znamenalo svízel,trápení,namáhání,především fyzické ( umírající "pracovali k smrti",rodička "pracovala k porodu").
Ti,co pracovali,stáli na nižším stupni společnosti,protože nikdo z vyšších vrstev by svou činnost v žádném případě prací nenazval.Lidé patřící do vyšší vrstvy provozovali umění - ars (u intelektuálních,uměleckých nebo technických zaměstnání).Dále svou činnost nazývali živností,obchodem či handlem,pokud se pohybovali v hospodářství,bankéřství,obchodu nebo průmyslu.
Co znamenalo pro lidi léto a zima a prodlužující se či zkracující se den?Léto a dlouhý letní den-čas světla,odpovídal práci a životu,zatímco zima a dlouhá noc znamenaly čas temnoty a nečinnosti,jež odpovídá smrti.
Jistě víte,že ranní úsvit a podvečerní soumrak dne byly přirozenými mezníky začátku a konce práce.Dnes už je tomu jinak.Bohužel.Pracujeme na směnný provoz a kdykoliv.Ať už je den či noc.Dříve lidé alespoň věděli,kdy přestat a jít odpočívat.To bych hned znovu zavedla,vy ne?
Počátek skutečného dne čili probuzení k práci oznamovalo pravidelně opakované pění kohouta,proto byl ranní úsvit nazván kuropěním.Zahánělo zlé síly noci i smrti a vracelo k životu ze spánku.
Já jen doufám,že se najde někdo,kdo se mnou bude sdílet  lásku k dějinám.Je to moc fajn,dozvědět se zase něco nového o lidech,jenž tu žili před námi.Jednou se zase někdo bude zajímat o to,jak jsme žili my.

Co znamená výraz LEKIN?

23. května 2010 v 21:51 | Juliana |  2x týdně nové hindské slovo
Výraz číslo 14: lekin  लेकिन  

vyslovujeme lekin
znamená ale

Dlouhou dobu moje oblíbené slovo.Moc hezky mi zní.

Nonos se mi ozvala

21. května 2010 v 14:08 | Juliana | 
Nonos,má už skoro roční kamarádka z Youtube,se mi po delší době ozvala.Samozřejmě tím myslím,že už ji znám skoro rok.Našla si mě vlastně ona,protože se jí líbil můj kanál na Youtube.Za to zase může vám již trochu známý Salman Khan,jelikož Nonos je z něj už dlouhou dobu hotová a já měla tehdy na pozadí kanálu jeho fotku.Jeho fotky tam mám doteď.Bylo to 10.června 2009,když jsem si Nonos přidala do přátel.Předtím mi napsala:"Hi....I love Salman Khan too."
No a tím to začalo.Naše hlavní téma rozhovoru byl samozřejmě Sallu,ale začala jsem se díky Nonos též zajímat o arabštinu,jelikož Nonos je z Káhiry,z hlavního města Egypta .Dokonce jsme si přes Youtube posílali lekce.Já jí zpracovávala hindštinu a ona mě arabštinu.Bylo to super.Ale arabština mi přišla moc složitá,tak jsem to vzdala,ale s Nonos jsem se samozřejmě bavit nepřestala.Taky si kvůli mě,aby mohla vidět moje fotky,pořídila Facebook.Já ji ale vlastně nikdy neviděla,protože jako muslimka odmítá své fotky zveřejnit před tolika lidmi.To však neznamená,že by se mi ji nepodařilo přesvědčit,ať mi je pošle na mail,že?A teď,když se mi připomněla,mám jedinečnou příležitost.Taky spolu zase od června budeme sledovat Salmanův pořad Dus ka dum,na který se už moc těším.A ona nepochybně taky.Už loni jsme se dívaly na druhou sérii.Jsem zvědavá,co se tam změní.Ale stejně ten pořad zbožňuju.Jen je v tom jediný háček.Je to v hindštině.Ale co,jak já říkám,nejlepší je originál a nikdy mi nevadilo,že skoro nerozumím.Stačí mi,když se můžu dívat.A snad se Nonos Ahmed bude dívat taky,abychom zase měly co probírat.

Co znamená výraz ABHINETRI?

21. května 2010 v 13:43 | Juliana |  2x týdně nové hindské slovo
Výraz číslo 13: abhinetri    अभिनेत्री

vyslovujeme abhinetri
znamená herečka

No jo,když já mám ráda ten Bollywood.

Otázka č.1 - Jaké jsou základní typy převodu tepla?

18. května 2010 v 18:35 | Juliana |  Co se učím v muzejní konzervaci
Ráda bych vás postupně seznamovala s otázkami,které jsem si vypracovala do předmětu muzejní konzervace.Kdo z vás by třeba na obor muzeologie rád šel,ať má trochu představu,co se tam učí.Je to sice docela těžké,ale též zajímavé,jinak bych tam už dávno nebyla.A těch muzeologických předmětů  je samozřejmě celá řada,ale začnu muzejní konzervací,protože tu se zrovna učím na zápočet,který mě čeká 30.června.

Otázka číslo 1:

JAKÉ JSOU ZÁKLADNÍ TYPY PŘEVODU TEPLA?

a)vedení - kondukce
b)proudění - konvekce
c)záření - radiace

Tak co říkáte,zatím celkem snadné,že?Však já přitvrdím.
Zatím se mějte fajn.

Co na to starosta?

17. května 2010 v 1:26 | Juliana |  Mé nejmilejší příběhy
Číst mě baví hrozně moc.Je to jedna z mých největších zálib.A knížka Oheň a déšť mě už podruhé úplně dostala.Čtu ji skoro jedním dechem,jestli se to tak dá říct.Do konce mi zbývá už jen několik kapitol.Docela mě to i mrzí,protože jsem si příběh natolik oblíbila,že mi bude chybět.Tedy dokud po něm nesáhnu potřetí,čemuž bych se rozhodně nedivila.
Psala jsem o sochařce Mii,jež se starala o svou nemocnou maminku a jež díky tomu nemohla žít svůj vlastní život.Narozdíl od její sestry Laury,která si naopak užívala až příliš.Ještě že Mia měla svého učitele Glena,jenž byl skoro o deset let starší,ale o to zkušenější.Mia u něj studovala umění.Kromě toho mu i nahá pózovala,když dělal její sochu.A to byly chvíle,kdy byla nejšťastnější.Každého přitom jistě napadne,že s ním určitě musela něco mít.Kdo to tvrdí,tak má samozřejmě pravdu,ale jen částečnou,protože při práci na soše se Glen choval velmi profesionálně a nic si nedovolil.Teprve tehdy,až byla socha hotová,mohl říct Mii,co k ní cítí.Mia konečně poznala lásku.Pozvala Glena domů na večeři,jíž se sice zúčastnila i její matka,to ovšem nebránilo tomu,aby to byl moc hezký večer.Během večeře Mia neustále přemýšlela o tom,zda má požádat Glena,aby zůstal přes noc.Její matka poznala,co se jí honí hlavou,a když na chvíli osaměly,řekla jí,že pokud chce,aby tu Glen v noci zůstal,je to jen na ní.Rozhodně nebyla proti jejich vztahu.Naopak,přála své mladší dceři,aby po tom všem byla konečně šťastná.A Mia to udělala.Je vám jasné,že Glen po večeři domů neodešel.Mii bylo tehdy 24 a bylo jí trapné Glenovi říct,že je ještě panna.Ten ji ale příjemně překvapil.Bylo mu jasné,že po tom,co věnovala veškerý svůj čas nemocné matce,asi moc příležitostí na seznámení neměla.A tahle noc byla do té doby to nejlepší,co ji potkalo.
Na to vše Mia myslela,když pozorovala Jeffa Cabria sedícího na pohovce v její kanceláři.Kdo to vlastně byl?Vzpomínáte si na toho tajemného muže,o kterém jsem se zmínila minule?Tak to je on v celé své kráse.A že fakt nevypadal špatně.Miu ihned po jeho příchodu zaujal.Tedy samozřejmě z uměleckého hlediska.Vždyť je přeci sochařka,ne?Okamžitě zapomněla na papír v psacím stroji,na němž bylo napsáno pouze jediné slovo - "škoda" a dala se do skicování Jeffovy podoby.
Ten jí však nevěnoval žádnou pozornost,jelikož byl zcela zabrán do mapy.Čekal,až bude moci vstoupit do starostovy kanceláře.Chtěl mu nabídnout možnost,jak Valle Rosa zbavit problémů s čím dál častějšími požáry. Samozřejmě neměl tušení,jak bude starosta reagovat.                                                                                              

Mia zhruba načrtla Jeffovu podobu.Nebylo to ale ono,jelikož z místa kde seděla,jej neviděla zrovna z nejvhodnějšího úhlu.Styděla se však požádat ,aby se na ni podíval.Musela se spokojit s tím,co má.Její pokusy stejně nakonec zmařil šéf Chris,jenž vyšel z kanceláře,aby přivítal hosta.Jeff byl překvapený,když jej uviděl,protože v něm poznal bývalého nadhazovače,jehož kdysi obdivoval.Ano,starosta Chris se kdysi věnoval baseballu,což bylo jednou z jeho životních vášní.Bohužel toho musel
kvůli zdravotním problémům s rukou zanechat.Dodnes
lituje toho,že odešel.Ale nemohl se smířit s tím,že při posledních zápasech zklamal své fanoušky,jež jej nakonec vypískali.                                                                                                                                                                                                                    Jistě víte,co Jeff Chrisovi nabídl.Ale kdo tenhle příběh nečte od začátku,tomu zopakuju,že se rozhodl nad Valle Rosa vyvolat déšť.No a Chris tím byl zcela ohromený.Tohle by jej ani ve snu nenapadlo.Vlastně si myslel,že to ani není možné.Ale když se trochu vzpamatoval ze šoku,začal uvažovat s chladnou hlavou.Co když to tento muž nakonec dokáže?Znamenalo by to konec
těm hrůzám s požáry,o nichž jeho bývalá žena Carmen neustále dělala reportáže.Rozhodl se tedy,že to zkusí a Jeffa najal.Bude sice před městečkem vypadat jako úplný blázen,ale na to nedbal.Co kdyby se to nakonec přece jen povedlo?  
Tak co,jak se vám líbí další část příběhu?Samozřejmě se nejedná o opis knížky,snažím se psát vlastními slovy to,co jsem četla.Jak mi to jde?Vím,že spisovatelka ze mě nikdy nebude,ale baví mě to.          

Užijte si další část a těšte se na pokračování.
Dobrou noc.                                                                  

Co znamená výraz BILLI?

16. května 2010 v 20:19 | Juliana |  2x týdně nové hindské slovo
Výraz číslo 12: billi  बिल्ली

vyslovujeme billi (obě l)
znamená kočka

Charakteristika vodky

16. května 2010 v 12:59 | Juliana |  Máte rádi alkohol?
Vodka je celosvětově vnímána jako bezbarvá,aromaticky a chuťově více nebo méně neutrální lihovina,která se vyrábí destilací nejen fermentovaného obilí,ale i brambor,případně dalších rostlin (např.rýže,cukrové třtiny,prosa,cukrové řepy - a dokonce i syrovátky či rafinovaného cukru).
Její neutrálnost je možno vyjádřit kvantitativně:Současné nejúspěšnější světové značky vodky obsahují od 0,8 do 30 miligramů  tzv.impurities v litru.Pro srovnání:whisky a koňak asi 2600 mg!

Impurities jsou látky,které jsou zdrojem části organoleptických vlastností lihoviny a tudíž žádoucí.Ty nežádoucí odstraňuje mistr lihovaru pozorným sledováním průběhu destilace a vyloučením úkapu a dokapu ze surového destilátu.

příště:historický vývoj vodky

Nádobí bolí

15. května 2010 v 22:40 | Juliana | 
Těm z vás,co tvrdí,že to není pravda,můžu jen říct,že se hluboce mýlí.Po dnešku o tom vím totiž své.Byla jsem na brigádě ve vinárně.Dávala jsem tam do pořádku nádobí.A že ho bylo hodně!!Ještě,že měli myčku,jinak bych to asi nepřežila.A těžké bylo jako prase,to jo.A na tu moji tělesnou konstrukci to byla vážně síla.Vidina peněz mě však držela při životě.Nakonec to nebylo až tak hrozný a až na to,že mě všechno teď bolí,to bylo celkem zábavné.Přinejmenším jsem neměla čas se nudit.To tedy opravdu ne.Příští sobotu jdu zas,akorát budu dělat tentokrát pouze se sklem.I když zas úplně to samé.Bude u toho opět myčka.
Mám odpracované,nebo spíš krutě vydřené 4,5 hodiny.Od pěti do půl desáté večer.Spát se mi však ještě nechce.Zítra budu mít alespoň právo poležet si trochu déle.I když je fakt,že o mé brigádě ví jen mamka.Před taťkou se to ze srandy zatím tají.Namluvila jsem mu,že jdu pařit.Dal mi nějaké peníze a vůbec netušil,že jdu makat.To budou šoky.A taky nevěřil,že jdu konečně ven,protože mě furt vidí doma sedět na zadku.To se naštěstí aspoň na chvíli změní.Musím vydělávat,no ne?Prachy se potřebují bohužel dnes a denně.A nic s tím nejde udělat.Jsem zvědavá,kolik za tu dřinu dostanu.Mám si zapisovat odpracované hodiny a pak se to vypočítá.Nějak jsem se ale nezeptala,kolik mám na hodinu.Jsem trošku hloupá,ale to bude dobrý.Hlavně jsem ráda,že už je to pro teď za mnou.Očka se pomalu klíží,ale spát půjdu až později.
Měl jste někdo podobnou brigádu jako já?Klidně si postěžujte,už vím,o čem to je.
Mějte se fajn.

Gramatika (3)

15. května 2010 v 12:45 | Juliana |  ŠPANĚLŠTINA
STUPŇOVÁNÍ

Komparativ (2.stupeň) vyjadřující shodnost: tan...como

tan grande como yo        stejně velký jako já

Komparativ (2.stupeň) vyjadřující nadřazenost: más...que

más grande que yo         větší než já

Komparativ (2.stupeň) vyjadřující podřazenost:menos...que

menos pequeño que yo   menší než já

Superlativ (3.stupeň):člen plus más

el más grande                 největší

Absolutní superlativ:přidávají se přípony - ísimo,- ísima

un país bellísimo             velmi krásný kraj
un país grandísimo         velmi velká země

Teď několik vět z mé sbírky:

Me siento muy obligado a usted.
     Jsem vám velmi zavázán.
Hoy no tengo tiempo.                     Dnes nemám čas.
También me gustaría saberlo.        To bych také rád věděl.
Como usted quiera.                        Jak si přejete.
Conmigo no va nada de eso.
         To se mě vůbec netýká.
No voy a molestar.                          Nebudu obtěžovat.
Sí,por la noche estoy libre.              Ano,večer jsem volný.

Co znamená výraz GEET?

14. května 2010 v 22:58 | Juliana |  2x týdně nové hindské slovo
Výraz číslo 11: geet  गीत

vyslovujeme gýt
znamená píseň,písnička

Zase ty zkoušky!

12. května 2010 v 23:03 | Juliana | 
Hopem se blíží zkouškové období a já zjišťuju,že moc informací zatím můj mozek nepobral.Ještě mi chybí dát dohromady několik seminárek,které mě teda zrovna moc nebaví a to nepočítám zpracovávání otázek k jednotlivým zkouškám.Mám z toho už trochu nervy.Bude to už na této škole mé čtvrté zkouškové.Tedy budu mít za sebou 4 semestry.
Ve školním roce 2007/2008 jsem však chodila rok na zdravotnickou  VOŠ do Brna,ale nyní jsem ráda,že jsem to tehdy vzdala.Tady se mi líbí mnohem víc.
Máme tu spoustu skvělých předmětů.Hlavně těch,jež se týkají dějin,jako např.Dějiny hmotné kultury,Dějiny knihoven a knihovnictví či Dějiny knižní kultury.Poslední dva z jmenovaných už mám splněno z dřívějška,ale ten první je na několik semestrů.
Je fakt,že jako všichni,tak i já nesnáším některé z předmětů.Nebo ne že bych je přímo nenáviděla,jen mi dvakrát moc neříkají a kdybych na ně nemusela chodit,bylo by mi líp.Mezi ně patří Ochrana životního prostředí.Nemám ten předmět v lásce už proto,že jej musím kvůli neodevzdanému projektu absolvovat ve třeťáku znovu.Přijde mi to hodně těžký.A takových předmětů je tu víc.Ale tím vás nebudu zatěžovat.
A jak vy se připravujete na zkoušky či písemky?A co maturita?
Já jsem jenom ráda,že tu už mám za sebou.Ale celkem to šlo.O matuře se podrobně zmíním jindy.Teď bych se měla jít ještě chvíli učit.Vlastně si dělám otázky do dějin umění a baví mě to.Posledních pár dní chodím spát kolem jedné v noci.
Taky rádi ponocujete nebo jste skřivani,kteří vstávají za svítání?
Mamka a já se v tomhle neshodneme.Ona je vyložený skřivan.Brzo jde spát a brzy vstává.
To já bych jako sova nemohla přežít.
Tak se mějte krásně a přeju hodně štěstí při přípravě na zkoušky.

Tajemný muž přichází

11. května 2010 v 17:32 | Juliana |  Mé nejmilejší příběhy
Kdo aspoň očima přelétl článek Oheň a déšť,určitě pozná,o čem teď hodlám psát.
Do knihy jsem se včera začetla tak moc,že nějak nevím,jak vám všechny ty informace podat.
Takže zcela jednoduše.Minule jsem vám nastínila problém požáru ve Valle Rosa.Již víte o reportérce Carmen,jež o požárech dělala reportáže a taky o požáru v domě jejího bývalého manžela,nynějšího starosty Chrise Garreta.
Nyní popojedeme dál.Chris po Carmenině telefonátu jel okamžitě domů.Jeho dům bohužel plameny rychle stravovaly a on pořád ještě doufal,že by mohl zachránit aspoň několik osobních věcí,jež pro něj hodně znamenají.Jsou jimi fotky jeho a Carmenina postiženého syna Dustina.
Carmen si ho však hned po příjezdu všimla a šla k němu.Litovala ho,ale její prací bylo udělat s ním reportáž,k čemuž se ji její nadřízení snažili donutit,i když to odmítala.Chris ji zachránil tím,že se prostě vytratil z dohledu a pozoroval její úlevu,když ho nemohla najít.K reportáži nakonec nedošlo.
Druhý den seděl Chris ve své kanceláři a jeho asistentka Mia,kterou přijal nedávno do zaměstnání,i přesto,že mu tvrdila,že je umělkyně a nemá s tímto druhem práce žádné zkušenosti,dostala za úkol sepsat seznam věcí,o které její šéf při požáru přišel.Mezitím vzpomínala na svůj vztah se svým učitelem Glenem,jenž ji v jejím zájmu o umění podporoval.Mia byla vášnivou sochařkou,ale bohužel měla ve svém životě spoustu černých dnů,když se musela starat o svou vážně nemocnou matku.Později sama bojovala s rakovinou prsu.Glen byl nejen jejím učitelem,byl i prvním mužem v Miině životě.
Chris neměl kde bydlet a tak mu jeho bývalá žena nabídla jeden z domků na jejím pozemku v Sugarbush.Kdysi to býval jejich společný domov.Dokud se jim nepřihodila osobní tragédie,když se jim narodil postižený syn.Lékaři mu nedávali naději na přežití,ale chlapeček jako zázrakem tento svět neopustil.Bohužel však zůstal zcela slepý a hluchý.A Carmen se z toho dosud nevzpamatovala.Nakonec to zničilo její manželství s Chrisem,jemuž za to dávala vinu.
Na Sugarbush,v jednom z dalších domků bydlí i Mia,jež se zde věnuje své sochařské práci.Kvůli tomu přemístila většinu nábytku do jídelny,aby měla dostatek prostoru k tvoření.
Jak Mia sepisovala Chrisovy poškozené či zničené věci,narazila na doklad,z něhož se Chris dozvěděl,že bývalý starosta prodával jejich vodu,již teď velmi potřebují kvůli požárům.Bývalý starosta za to utržil spousty peněz a ironií bylo,že se později zabil v letadle,jež si za peníze z prodeje pronajal.
A Chrise neustále trápí,stejně jako veškeré obyvatelstvo Valle Rosa,požáry a to,že už hodně dlouho nespadla ani jen kapka.Ale to se mělo změnit.A to už se dostávám k onomu nadpisu.Za Chrisem do kanceláře totiž přišel tajemný muž,jenž tvrdil,že je schopný vyvolat déšť.A co na to starosta?To vám prozradím zase příště.

Ach,ta padesátka!!

11. května 2010 v 10:15 | Juliana | 
Proč zrovna padesátka?Mě se to ještě zdaleka netýká,já mám krásných dvaadvacet,ale moje mamka včera slavila již ono půl století.Je až neuvěřitelné,jak ten čas letí!Pořád si pamatuju,jak jsme ještě bývali v Hodoníně na bytě a jezdili na dovolené.To byli naši čerstvě po třicítce a já malé děcko.To už teď není pravda a občas mi ty časy chybí.
Slavili jsme pouze v kruhu rodinném.Mamce přijel popřát též její brácha s manželkou.Bylo to fajn.Popovídali jsme si a docela jsme se i nasmáli.Se strýcem Liborem je vždy sranda.Dokonce chtěl po mamce,aby ho namasírovala.Protože mamka dělá masáže,tak to musel využít.Tak naše mamka na oslavě svých kulatých narozenin masírovala svého mladšího bráchu.
Když si vzpomenu,že skoro před deseti lety jsme slavili padesátiny tety Marty na Slovensku,kam jsem každý rok jezdila na prázdniny,a teď má i moje máma na krku tyto léta.To snad není možné.
Jak jste slavili kulatiny svých rodičů?Též vám přijde,že čas tak rychle utíká a vy zjistíte,že jste toho ještě hodně neudělali?
Já osobně bych si chtěla splnit sen a chtěla bych cestovat.Ze všeho nejvíc bych se ráda podívala do Francie.Historie Francie je totiž moje hobby.Nejradši mám dobu Ludvíka XIV.A pak je tu má vysněná Indie.No,uvidíme.Jazyky moc neovládám,mám se pořád v čem zdokonalovat.
A do jaké země byste se někdy v budoucnu chtěli podívat vy?
Pořád si říkám,mám spoustu času,jsem mladá.Ale po mamčiných padesátinách,na které teda vůbec nevypadá,si říkám,že toho času zase tolik nebude,a proto se musí co možná nejlépe využít.


Co znamená výraz AJAY?

9. května 2010 v 21:33 | Juliana |  2x týdně nové hindské slovo
Výraz číslo 10: ajay   अजय

vyslovujeme adžaj
znamená nepřemožitelný,neporazitelný

Též indické mužské jméno.

Dnes máme menší jubileum.Už se v našem speciálním hindském slovníku vyskytuje 10 slov.
Tak snad si některé již pamatujete.

Mějte se fajn.


Gramatika (2)

9. května 2010 v 20:07 | Juliana |  ŠPANĚLŠTINA
Přestala jsem se věnovat hindštině.Je to škoda,protože kvůli ní jsem vlastně založila tento blog.Ale z toho důvodu,že se poslední dobou zabývám spíše jazykem španělským,jsem hindštinu odsunula do pozadí.To však neznamená,že napořád.To ani omylem.Jen o ní v článcích nějakou dobu psát nebudu.Tedy s výjimkou mého speciálního slovníku.Ten se pokusím nezanedbávat.
Ráda bych další španělskou gramatiku věnovala Divergent Girl,aby se zase něco nového naučila.Tedy pokud zde nenapíšu to,co ona už bude dokonale ovládat.Nechám se překvapit.

UMĚT NEBO MOCI? ¿Saber o poder?

Kromě žádání a udělení povolení (např. ¿Puedo pasar? - Můžu projít?) vyjadřuje poder (moci) ve španělštině také fyzickou schopnost nebo reálnou možnost něco udělat.
např.Nemůžu plavat,dosud mě bolí koleno. - No puedo nadar,aún me duele la rodilla.
Pro naučené nebo rozvinuté schopnosti se používá sloveso saber (umět).
např.Dítě je velmi malé,ještě neumí chodit. - El niño es muy pequeño,aún no sabe andar.

Příslovce času i místa se téměř vždy pojí s předložkou de.
Zde je několik nejběžnějších:

antes de - před
delante de -před
encima de - na
lejos de - daleko
durante - během
adelante - dopředu
fuera - ven
arriba - nahoru

después de - po
detrás de - za
debajo de - pod
cerca de - blízko
enfrente de - naproti čemu
atrás - dozadu
dentro - dovnitř
abajo - dolů

Pro označení vzdálenosti v prostoru používáme příslovce:
aquí  - zde
ahí    - tam
allá   - támhle

Vivo aquí.                         Bydlím zde.
El restaurante está ahí.   Restaurace je tam.
Allá está el hospital.        Nemocnice je támhle.
La playa está allá.           Pláž je támhle.


Oheň a déšť

8. května 2010 v 20:55 | Juliana |  Mé nejmilejší příběhy
Zrovna dneska jsem začala už podruhé číst román od Diane Chamberlain Oheň a déšť.Moc se mi líbil,tak jsem se rozhodla si jej přečíst znovu.Znáte tuto knížku někdo?Je zajímavá a též docela napínavá.A o čem že vlastně je?Vypráví o jednom městečku,jež se jmenuje Valle Rosa.Už několik týdnů zde zuří požár a ničí všechno,co se mu postaví do cesty.Lidé umírají a déšť,jež by tuhle katastrofu ukončil,stále nepřichází.Televizní reportérka Carmen je nucená dělat rozhovory s lidmi,jež v ohni ztratili své domovy i příbuzné.Zpočátku z toho byla nadšená.Ne proto,že by se jí snad líbilo lidské utrpení,to rozhodně ne,ale mohla tak přinášet zajímavé zprávy pro své diváky.Nyní,když pro zprávy musela zpovídat matku,která nešťastným způsobem přišla v ohni o své tři malé děti,a jíž zůstala pouze tříletá dcera,nejradši by změnila povolání.Samozřejmě,že nešťastná žena neměla vůbec sílu o své osobní tragédii mluvit,a tak se Carmen i celý televizní štáb musela spokojit jen s několika záběry na mrtvé děti v pytlích a pár slov,jež byla jejich matka schopna ze sebe dostat.Zní to docela hrozně,co?Ale i takové věci se stávají.Není to jen ve filmech či knížkách.Jistě mi dáte za pravdu,že takových krutých situací jsou plné zprávy a to každý den kdekoliv ve světě.Chci vám o této knize dále vyprávět.Vždycky něco přečtu a pak se o to s vámi svými slovy podělím.Chcete vědět jak bude příběh Oheň a déšť pokračovat?Zatím vím jen to,že po natočení reportáže se Carmen dozvěděla,že oheň zasáhl i dům jejího bývalého manžela Chrise,jenž je místní starosta.Naštěstí byl zrovna v práci,a o tom,co se zrovna děje s jeho příbytkem,nemá ani tušení.Dozví se to až telefonicky od Carmen,jež mu též oznámí,že s ním natočí reportáž.Dále jsem se zatím nedostala,ale matné vzpomínky na celý děj mám.Jen si jej musím připomenout.A koho zajímá,jak to bude dál,můžete se těšit na pokračování.Mezitím mi můžete napsat,zda vás příběh zaujal či nikoliv.


Obřady a slavnosti životního cyklu....1.díl

7. května 2010 v 23:39 | Juliana |  Seriály aneb co mě zajímá
Už dlouho mám připravený nový seriál,jež se též bude týkat mé oblíbené Indie.Tentokrát využiju knihu Indie - Bohové a lidé,již vydalo Moravské zemské muzeum v roce 1997.Koupila jsem si ji loni v létě v knihkupectví,kde jsem chodila na brigádu.V té době jsem na ni měla slevu,tak proč to nevyužít.Opět za sebe nechám mluvit knížku,protože já žádný spisovatel nejsem a v mém podání byste z toho moc neměli.
Seriál se bude věnovat,jak již název napovídá,obřadům a slavnostem životního cyklu.Indové jsou silně věřící národ a dodržují spousty zvláštních a zajímavých obřadů.Pojďme si o nich povědět blíže.
Tak jako všechny rozvinuté náboženské systémy i hinduismus vsazuje žití člověka do rámce obřadů,počínajících ještě před narozením a končících rituály posmrtnými.Jsou to vlastně mezníky,rozdělující lidské živobytí na stádia zákonitě na sebe navazující a vzájemně nezaměnitelné.Nelze pobývat v jednom a zároveň požívat práv jiného.Nelze se vracet.Vstup do manželství je pro hinduistu právě tak nezvratitelný jako vstup do dospělosti.Jenom ten,kdo s pokorou postupně splnil povinnosti všech životních fází,má právo očekávat dobrý úděl v příštím zrození.
Na rozdíl od křesťanství se v hinduismu obřady životního cyklu odehrávají nikoliv v chrámech,ale přímo v rodinách.Provádí je rodinný kněz z bráhmanské kasty,zvaný puróhita.Důležitou služebnou osobou je při nich lazebník a jeho žena,jejichž kastovní postavení je velice nízké.Ti oslavence připravují tím,že mu udělají pedikúru,manikúru a různé kosmetické služby.Je přesně určeno,které úkony dělá lazebník a které vykonávají jiní,např.ženy z domu,aby oslavencova kastovní čistota nebyla porušena.Některé obřady,např.svatby,komentuje lazebník humornými veršíky vlastní produkce,připomínajícími vystoupení našich "tlampačů".Za své služby kromě drobných peněz dostává výslužku,odění a předměty,kterých se používalo během obřadů a kterých se pak už v rodině používat nesmí.
Velmi důležitá role při rodinných slavnostech připadá ženám.Na rozdíl od bráhmanského rituálu,který je založen na klasické sanskrtské kultuře a je do značné míry podobný po celé Indii,ženské obřady ve své většině reflektují zvyky původního obyvatelstva a liší se jak v jednotlivých krajích,tak dokonce i v jednotlivých rodinách.Nelze tedy podat jednotný popis hinduistických obřadů,ba nelze ani odlišit,co v jednotlivých konkrétních obřadech patří do oblasti náboženské a co je pouhý lidový zvyk.Nesmírná rozrůzněnost je způsobena i tím,že hinduismus nemá pevnou církevní organizaci a tedy ani pevná pravidla svého ritu,a konečně i tím,že společnost je tu rozdělena do kast.Co kasta,to jiný životní úděl a do jisté míry i jiné ceremonie.
Přesto jsou určitá pravidla a zvyky stejné po celém hinduistickém světě.Tak například každý rituál se musí začínat v přesně určeném "příznivém okamžiku",stanoveném většinou bráhmanským astrologem.Osoba provádějící obřad musí mít na sobě zvláštní odění,v žádném případě evropské šaty.Většinou je to ručně tkaný pruh bavlněné či hedvábné látky,rozhodně ne z umělé hmoty.Obřadní místo bývá ženami ozdobeno rituálními kresbami-álpanami.Álpany často dekorují i předměty užívané při oběti.Obyčejná ošatka na převívání rýže se álpanami promění na podnos pro obětiny,piri-běžné dřevěné sedátko na nízkých nožkách se stane obřadním sedadlem či piedestalem pro oslavence.Mnoho obřadů provázejí ženy slavnostním troubením na lastury,ve východní Indii též zvláštním hrdelním zvukem "ulululu".Nejzávažnějším životním mezníkům musí předcházet oběť předkům šráddha,prováděná puróhitou.Hlavní obětinou jsou při ní pindy-hrudky uhnětené z nemasitých ingrediencí,jejichž hlavní součástí je rituálně čistá rýže,tj.ta,jež před loupáním nebyla vařena,ale sušena na slunci.Z mnohých obřadů jsou vyloučeny vdovy,ale zde už jsme na nejisté půdě,neboť jejich účast či neúčast je často určována místními nebo rodinnými zvyklostmi.Náš příspěvek zachycuje obřady u bengálských vyšších kast,ovšem s výše zmíněnými omezeními.

Konec 1.dílu


Chci konzervovat předměty?

5. května 2010 v 22:32 | Juliana | 
Tak si říkám,jestli mě baví obor,který jsem si vybrala.Studuji knihovnictví a muzeologii.Co znám lidi,hodně jich tvrdí,že by to v životě dělat nemohli.Buď jim to připadá nudné nebo složité.
Mě osobně se na škole líbí,jen netuším,co v budoucnu s těmi obory podniknu.
Předmět,z něhož mám opravdu vážné obavy,se nazývá Konzervace a restaurování.Určitě jste se s těmito dvěma pojmy někde setkali.A kdo ne,jedná se o,laicky řečeno,opravování archeologických předmětů.Tedy musíme se snažit je dostat různými metodami do původního stavu a přitom je nezničit.Tím myslím,aby nepřišly o svou historickou hodnotu.
Zdá se vám to těžké?Mě teda moc.Rozhodně si neumím představit,že bych tohle dělala celý život.Ještě,že muzeologie není jen o tomhle.
Ale do laboratoří na cvičení chodím moc ráda.Pracujeme s různými přístroji.Například mikrobruska,ultrazvuková jehla či skalpel.Je tam toho mnohem víc.Jen mi přijde,že je to spíš práce pro mužské.Trochu mi to totiž připomíná taťkův sklep se všemi těmi předměty a přístroji.
Zrovna dneska jsme brousili náš železný předmět,jímž je starý hřebík,na mikrobrusce.Docela to šlo.Zabavilo mě to tak,že jsem k tomu svého kolegu ani nechtěla pustit.Jako ochranu jsem měla ochranný štít,ale i tak jsem se nadýchala spousty železného prachu.Na začátku letního semestru jsme do skupinek dostali jeden železný předmět a ten musíme zpracovat.Měl by být uveden do původního stavu.Už to vypadá skoro jako hřebík,jen by to pár úprav ještě potřebovalo.
Řekněte,bavilo by to někoho z vás?Nebo si myslíte,že jsem se asi zbláznila,když jsem si takový obor vybrala?
Naštestí je muzeologie též plná historie,kterou miluju a to knihovnictví,i přes své mouchy,též celkem ujde.
Vše se ukáže až po mé první praxi,kterou absolvuju o prázdninách.Držte mi pěsti,ať vše dobře dopadne a já nezačnu litovat svého rozhodnutí.