Srpen 2010

Mé zážitky z knihovnické praxe IV

24. srpna 2010 v 15:31 | Juliana | 
Pátek

Hned ráno,když jsem šla na praxi,stavila jsem se ještě v obchodě koupit panu vedoucímu Jirkovi bonboniéru k narozeninám.Původně to měla být Studentská pečeť,ale tu neměli.Bonboniéru jsem vybrala oříškovou.Na obrázku to vypadalo lákavě.
Ale čekala jsem na vhodnou příležitost.A čekala jsem dlouho.
Mezitím  přišla za námi dolů na oddělení pro dospělé z čítárny paní Z.M.Ptala se,jestli jí můžu dát tu objednanou soupravu - náušnice a náhrdelník.Taky byla zvědavá,co dalšího z bižuterie jsem přinesla ukázat.Šla jsem s ní do čítárny,kde zrovna nikdo nebyl.Mohli jsme to tedy v klidu a nerušeně vyřídit.Ještě se rozhodovala mezi dalšími náhrdelníky.Soupravu mi zaplatila.
O chvíli později,když už jsem byla zase za výpůjčním pultem a bižuterie byla schovaná u paní v šatně,se paní Z.M. vrátila  s tím,že si vezme ten náhrdelník z těch zadrátkovaných kamínků.Peníze mi poslala později po panu vedoucím.
O tom,že mám pro Jirku - vedoucího - dárek k narozeninám,jsem celý den nikomu neřekla.Až v čítárně paní Z.M. a později paní šatnářce.Ta říkala,že je Jirka hodně na sladké,takže jsem to trefila.A prozradila jsem to ještě jedné kolegyni.
Původně jsem mu to chtěla dát během přestávky na oběd,kdy sedím v kanceláři,kde má stůl.Zrovna měl taky pauzu,ale já se nějak styděla.Prostě to ze mě nevylezlo.
Ale nakonec to dobře dopadlo.O pěti hodinách odpoledne jsem měla odcházet.Jirka byl zrovna se mnou a paní M.Č. za pultem.Řekla jsem,že se ještě stavím.A on na to,že jestli teď nebo až v pondělí.To jsem měla mít poslední den praxe.Já řekla,že ještě teď.
Byla jsem si nahoře v kanceláři pro věci,dala jsem si kabelku do šatny a vytahla tu bonboniéru.
Šla jsem s ní k pultu,kde zrovna žádní uživatelé nebyli,jen Jirka a paní M.Č.Tak jsem  to řekla."Jirko,všechno nejlepší k narozeninám."Myslím,že ho to opravdu překvapilo.Jak by mohl vědět,že vím,že má narozeniny?Taky se podle toho zeptal:"Kdo ti to nabonzoval?"Samozřejmě s úsměvem na rtech.Musela jsem mu vysvětlit,že jsem si to našla sama na lístečku u telefonu.A paní M.Č. mu to potvrdila.
Jen doufám,že ta bonboniéra nebyla nějak poškozená.Myslím,jestli jí trochu neublížilo teplo.Byla totiž od rána u mě v kabelce.Snad mu chutnala.
Já sama jsem z toho měla úžasný pocit.Vůbec by mě nenapadlo,že během své praxe budu přát vedoucímu k narozeninám.

Mé zážitky z knihovnické praxe III

22. srpna 2010 v 19:27 | Juliana | 
Ve středu jsem se taky do naší knihovny zaregistrovala.Měla jsem tu možnost,že jsem si mohla sama vyrobit kartičku a pak si knížky na ni sama za pultem půjčit.Bylo to fajn.
A co jsem si půjčila?jelikož mě ještě čeká praxe v muzeu,vzala jsem si dvě knihy týkající se muzejní problematiky.Ale nejcennější knihou,kterou jsem si ve středu vzala,byla osmiset stránková kniha s názvem Hindská konverzace.Učinila jsem pořádný objev.Už dlouhou dobu toužím po nějaké pořádné učebnici nebo knize o hindštině v jazyce českém.Výhodou je taky to,že dalším pomocným jazykem je zde i angličtina.Tahle kniha se mi moc zamlouvá a hodlám ji pořádně využít.
Bavila jsem se se svými kolegy,že mám moc ráda hindštinu a že se jí jako samouk věnuju přes dva roky.Při tom přišla řeč na další indický jazyk,jímž je Kannada.Paní M.Č.totiž měla nějaké dopisy z Indie v tomto jazyce.Byla jsem na ně zvědavá.Slíbila,že mi je druhý den ukáže.Doma jsem se na to písmo musela na netu podívat.Je fakt zajímavé,ale docela složité.Aspoň pro mě.
Ráno,když jsem šla v knihovně na záchod,vedle zrovna byla paní Z.M.Ozvala se a pak zjistila,že jsem to já.Hned po mě chtěla,abych pro ni objednala tu soupravu,co mají už ode mě její dvě kolegyně.Jedna jen náhrdelník a druhá i náušnice.Tahle souprava měla očividně obrovský úspěch.Slíbila jsem jí,že přes přestávku na oběd mamce zavolám,aby ji objednala.A taky že jo.Musela jej ještě přiobjednávat,ale stálo to za to.
A od paní M.Č. jsem dostala pro mamku levanduli.

Čtvrtek

Nějak se mi to půjčování knížek zalíbilo.Objevila jsem knížku o historii francouzského šansonu.Jelikož tento žánr občas poslouchám,chtěla jsem se dozvědět něco bližšího.Někdo vracel konverzační slovník Asijský tlumočník,kde bylo osm nejhlavnějších jazyků Asie,včetně hindštiny,tak jsem po něm hned skočila.Bylo to taky s výslovností,stejně jako ta obrovská kniha z minulého dne.Navíc jsem mohla zjistit rozdíly v čínském,japonském a korejském písmu.Vietnamci píší latinkou.Takže už mám doma pět půjčených knížek.
Když jsem seděla v šatně místo paní šatnářky,užívala jsem si tu pohodu.Lidé si chodili pro košíky na knížky a odkládat věci nebo pro klíčky na záchod.Já nemusela vůbec nad ničím přemýšlet.Na tom se nedá nic zkazit.Paní šatnářka se po nějaké chvíli vrátila a povídaly jsme si o Indii.Její dcera tam kdysi byla.Byla naočkovaná proti všemu možnému a stejně dostala jakousi horečku.Naštěstí to překonala.Teď nemůže 5 let nikam pořádně vycestovat.Ale jinak se jí v Indii moc líbilo.Prostě měla jen smůlu.
Když jsem pomaloučku odcházela za pult,přišel za paní šatnářkou jeden pán.Dali jsme se společně do řeči a vyšlo z toho,že dělá ankety do novin.Tentokrát anketa zněla,na jaká zajímavá místa jsme se během těchto prázdnin dostali?Přemluvil mě,abych odpověděla a nechala jsem se taky vyfotit.Byla jsem první.Fotka se mi moc nezdála,ale bude to zvláštní vidět se v úterním Slovácku.Asi se tam ale na té fotce nepoznám.Moc se mi nelíbila.Ale to je fuk.Ještě že úterní Slovácko odebíráme,jinak bych na to mohla zapomenout.A to by mě mrzelo.
Tento týden jsem mimochodem úplnou náhodou zjistila,že vedoucí Jirka má v sobotu narozeniny.U telefonu na skříňce měli nalepený lísteček s datumy narození (kromě let) zaměstnanců.V celé budově je to jediný chlap a jediný má narozeniny v srpnu.Nachystala jsem mu menší překvapení.
Tohle všechno už se sice před několika dny událo,ale já neměla čas to sepsat.Teď už ho naštěstí mám.

Mé zážitky z knihovnické praxe II

22. srpna 2010 v 12:54 | Juliana | 
Tak jsem se konečně dostala k tomu,abych zase napsala aspoň trochu smysluplný článek.Jedná se o pokračování mých zážitků z knihovnické praxe.

Úterý

V pondělí jsem zjistila bohužel pozdě,že papíry o bezpečnosti práce jsou trochu na jiné příjmení.Nejmenuju se Horincová,ale Lörincová.Tak jsem si vyptala číslo na toho pána,co mě proškoloval na městském úřadě,a zavolala mu,jenže on je pořád někde pryč,takže jsem se mu celé úterý nemohla dovolat.Mohla jsem to mít zdarma z pracovního telefonu v knihovně.Bohužel.
Ráno byla mamka v Hodoníně na krvi,a tak mě počkala na autobusáku.Šla se se mnou podívat do knihovny a přinesla mi svačinu.Od pondělního večera,kdy za mnou na skok přišla na brigádu,jsme se neviděly.Byla jsem se kolegyň zeptat,jestli může mamka na moment se mnou nahoru do kanceláře.Povolily mi to.
Odemkla jsem svým univerzálním klíčem,kterému říkají spojovák,a vešly jsme dovnitř.Myslím,že u počítače,notebooku,tam zrovna seděla ta paní,co vůbec neznám její jméno a co by chtěla čirý náramek.Vždycky si spolu povídáme.
O chvíli později přišel Jirka,můj vedoucí,a paní M.Č.Jména tu z jistých důvodů zveřejňovat nebudu.Jirka je výjimka.Mamka za chvíli odešla.Později mi paní M.říkala,že jsme si s mamkou hodně podobné.

Středa

Konečně jsem se dovolala pánovi z městského úřadu.Stihla jsem to hned ráno na cestě na praxi.Bohužel mě to stálo několik drobných,protože jsem volala ze svého mobilu.Ale je to v suchu.Můžu to příjmení jednoduše škrtnout a přepsat správně.To jsem taky udělala a šla to nechat podepsat paní ředitelce.Ta se mě ptala,jak se mi tu zamlouvá práce.Řekla jsem jí,že se mi tu moc líbí a že si dokážu představit,že bych tuhle práci mohla v budoucnu dělat.Paní ředitelka je moc sympatická osoba.S těmi dalšími 3 kopiemi papírů o bezpečnosti práce se to vyřídilo hned.Jeden zůstal ředitelce.Ty další dva jsem měla zanést vedle do kanceláře a ta paní už to poslala na správná místa.A jeden mi samozřejmě zůstal.
Zažila jsem menší překvapení.U nás v knihovně jsem mezi regály potkala pana řidiče P.Hledal něco o józe.Potřebuje zhubnout a jeho kámoš mu poradil tuhle možnost.Tak jsem mu pomohla najít nějaké knížky na tohle téma.V tu samou chvíli tam byl mezi jinými regály druhý řidič,se kterým jsem si kdysi tykala.To už asi zapomněl,protože mi vykl.Ale pamatuje si mě a říkal,že tohle je moc hezká praxe.Později jsem se dověděla od paní M.Č.,že jeho maminka tam kdysi pracovala.
Svět je opravdu malý.

Mé zážitky z knihovnické praxe

18. srpna 2010 v 20:20 | Juliana | 
Pondělí

Myslela jsem,že už to nezvládnu.Celý víkend jsem měla brigádu ve vinárně.Ta byla super,taky jsem za ni dostala dva tisíce.Jenomže jsem v pondělí musela na praxi.Po víkendu,kdy jsem vlastně měla odpočívat,jsem byla šíleně unavená z práce s nádobím.
V knihovně jsem zrovna zařazovala knížky do regálů,když mě zavolali,že mám jít na městský úřad kvůli školení o bezpečnosti práce.Že je to na úřadě u radnice.Tak jsem se vydala k radnici a hledala městský úřad.Pár lidí jsem se zeptala,kde bych ho tu našla.Nakonec jsem vlezla přímo na radnici a tam mi bylo řečeno,že toho pána,co mě má proškolit,najdu na městském úřadě na Národní třídě.Aniž bych si to uvědomila,šla jsem na úřad na Horních Valech,kde jsem nedávno vyřizovala smlouvu k praxi.A odtud mě teda poslali na tu Národní třídu.Hurá!Docela jsem se zpozdila.Bloudila jsem totiž ještě po této budově.Pan školitel seděl v suterénu a já ho za nic na světě nemohla najít.Z tohoto městského úřadu znám totiž jen pasové a místnost,kde se dělají fotky na doklady.Nakonec mi řekl jen pár vět týkajících se bezpečnosti.Protože tam mám být na praxi jen dva týdny,tak to nijak nerozmazával.Vytiskl mi čtyři stejné papíry k podpisu.Později odpoledne jsem zjistila,že ze mě udělal Julianu Horincovou.Ale to už je vyřešeno.
Netuším,proč mi kolegyně řekla,že je to u radnice.Mě to od ní připadalo dost daleko.A přeslechla jsem adresu Národní třída.To už je fuk.
Pak jsem zaskakovala v šatně.Když paní šatnářka přišla i s obědem,říkala,že tam můžu ještě zůstat,než poobědvá.Přišel za mnou vedoucí s tím,že má pro mě bojový úkol.Mám prý zanést jednomu pánovi knížku až domů do ulice U červených domků.Venku se zrovna chystalo pršet.Ale povinnost volala a aspoň jsem se mohla projít.Toho jsem o chvíli později litovala.Všude jsem se ptala na cestu,jelikož v těch místech jsem byla za život jen několikrát a trasu si vůbec nepamatuju.Navíc je tam hrozně moc ulic.Odchytla jsem si další paní a ona mi docela slušně poradila.Jenže zrovna musela být od výzkumu veřejného mínění.Krásně si pršelo.Ještě že jsem měla půjčený deštník od paní šatnářky ze šatny.Byl erární,někdo ho tam totiž zapomněl.
Krásně si pršelo a paní z výzkumu mě zpovídala o volbách a politice,což jsou témata,které mi moc neříkají.Nakecala jsem jí tam spoustu blbostí.Chtěla jsem se jí už zbavit.Ale aspoň mě dobře nasměrovala.O chvíli později jsem konečně našla potřebnou adresu a vše vyřídila.
Pak jsem se ale dlouho nemohla odtud vymotat.Nakonec jsem se zeptala a došla zpátky do centra Hodonína.Jenom úplně jinou cestou.A k tomu se šíleně rozpršelo.Měla jsem na sobě krátké zelené kalhoty něco málo pod kolena a tričko na ramínka.No a ty kalhoty byly totálně promočené.Tričko kupodivu skoro suché.Když jsem došla do knihovny,paní šatnářka na mě hleděla.Nedivím se.Šla jsem oznámit,že už jsem tu,ale že jsem zmokla.
Jedna z kolegyň se mnou zašla do kanceláře,že mi něco zkusí najít na převlečení.Půjčila mi nějakou zástěru.Paní šatnářka mi však dala k dispozici její dlouhou hnědou sukni.V té zástěře jem si připadala děsně.Vypadala jsem jako uklízečka.Nakonec zvítězila sukně.Byla mi velká.Když jsem ji na sebe hodila,měla jsem holý pupek.Byla jsem jak břišní tanečnice.Ještě že tam bylo poutko.Vzadu jsem si tu sukni trochu stáhla a suk zastrčila dovnitř.Přes to jsem dala svoje tričko a výsledek byl skvělý.I barevně se to k sobě hodilo.Mohla jsem vylézt ze záchodu pro postižené,kde jsem se převlékala,opět mezi lidi.Ostatní se divili,že je ta sukně přímo na mě,když paní šatnářka je trochu silnější.Já jim ten malý trik vysvětlila.Říkali,že mi to sluší.Vedoucí se mě jen tak mimochodem zeptal,jestli jsem moc nezmokla a jak se mi šlo.Fakt skvělý dotazy.Aspoň jsem se mohla zasmát.Vedoucí je fajn a jsem ráda,že si s ním můžu tykat.Navíc je ještě mladý.S ostatními si vykám.Tahle praxe se mi opravdu zamlouvá a mám kolem sebe úžasné lidi,na které nezapomenu.
Po praxi jsem rovnou z autobusu šla do vinárny pracovat.Byla jsem tam od 18.15 do jedné v noci.Ty prachy a výborná večeře stály za tu námahu.Domů jsem přišla po čtvrt na dvě v noci a musela jsem ještě do sprchy.Usnula jsem okolo půl třetí a za čtyři hodiny vstávala.Super.Taky mi bylo druhý den zle.Z neděle na pondělí to bylo stejné.
Nevím,kdy napíšu další část,čiže úterý.Ale bude to jistě brzy.

Co znamená výraz BAHAADURI?

15. srpna 2010 v 12:19 | Juliana |  2x týdně nové hindské slovo
Výraz číslo 32: bahaaduri  बहादुरी

vyslovujeme bahadúri
znamená statečnost

Usnu a už se nevzbudím

15. srpna 2010 v 12:10 | Juliana | 
Hurá!Konečně jsem se sem dostala.O třičtvrtě na jednu v noci jsem přišla z brigády.O půl páté mě vzbudila bouřka a musela jsem vypnout všechno ze zásuvky.To samé o pět hodin později.Takže výsledek.Jsem unavená.Taky jsem se nemohla dlouho dostat na net,protože se nechtěl probudit.
Vidím,že je tu mrtvo.Za celou tu dobu nemám v mailové schránce ani jednoho maila,což mě trochu mrzí,ale přežiju to.Celý zítřek se na net nedostanu,protože od rána do pěti budu v knihovně a od sedmi do noci na brigádě.Tak sem musím hodit aspoň tento článek.
V pátek jsem měla na praxi úspěch s bižuterií.Utržila jsem 450 Kč.A mamka mi polovinu z toho nechala.To znamená,že pomalu,ale jistě budu mít konečně peníze na sluchátka do mptrojky.
Chci,aby mi je koupil taťka,abych nevybrala nějaké šmejdy. 
Několik dní už mám na poště knížku Sever a Jih.Ale to mi momentálně není k ničemu,protože nemám možnost se tam dostat.Mamce to dát nechtějí,jako kdyby to bylo nevím co.Jen do vlastních rukou.Ach jo.
Vůbec netuším,jak se budu tyto dva následující dny cítit.V podstatě lze říct,že budu dělat celý den.Částečně i v noci.Takže na blogu se neukážu a návštěvnost půjde dolů.Ale s tím nic neudělám.Praxi absolvovat musím a vydělávat taky musím.
Kdosi mi nedávno řekl,že jsem pracant.Já sice tvrdila,že to není pravda,ale začínám si myslet,že na tom trochu pravdy je.Odjakživa radši pomáhám jinde.Doma se mi ale nechce.Mamka by mohla vyprávět.
S tou mojí smlouvou ke knihovnické praxi je to na dobré cestě.V pátek mi volali do knihovny,že už se smlouva konečně dává dohromady a musela jsem jim dodat pár údajů o sobě.Už je to snad v pořádku.Paní doktorka mě nezklamala a vyřídila to.
Takže se mějte krásně a občas si na mě vzpomeňte a něco mi napište.Budu ráda,když budu mít později na co odpovídat.

Na dětském je rušno

12. srpna 2010 v 22:16 | Juliana | 
S bižuterií jsem byla jakžtakž na praxi úspěšná.Vzala jsem tam 17 kousků.Něco mamčiny výroby a něco objednávaného.Kolegyně byly zvědavé a nadšené.Líbilo se jim to.Jenže...jedna chtěla k náhrdelníku a náušnicím i náramek,který nebyl,a druhá chtěla zase jen ten náhrdelník.Nakonec mamka ještě něco doobjednala a zítra se to bude řešit.
Největší radost mi však udělala paní šatnářka,za kterou jsem dnes opět zaskakovala.Vybrala si krásný náhrdelník mamčiny výroby.Zítra mi ho zaplatí.Opravdu se jí líbí.Udělala mi dokonce čaj.Dost jsme si dnes popovídaly.
Aby nastala nějaká změna v mé praxi,byla jsem vyslána na zkušenou na dětské oddělení.A tam jsem se ocitla společně s knihovnicí v hloučku tří dobrovolníků,co chodí ještě na základku.Byli podle toho taky dost divocí a hluční.Dostali za úkol mě provést po oddělení.Byli šikovní.Už spoustu věcí tam ovládali.A radili mi.A knihovnice byla taky v pohodě.Dnes jsem si taky zkusila,jak se rezervuje knížka.Postupně si to začínám pamatovat.Ale je toho dost a trochu mě to mate.Ale věřím,že to půjde.
Taky jsem si s těmi malými dobrovolníky zahrála na počítači hru Kdo chce bít milionáře.Bylo to zajímavé a trochu drastické,ale pobavili jsme se.
Vedoucí praxe přinesl časopisy o kočkách,které nechtěl poskytnout na půjčování v knihovně,a říkal,že si to můžeme rozebrat.Já mám kočky moc ráda a tak jsem to využila.Vybrala jsem si asi 14 čísel,kde byly na obálkách ty nejroztomilejší kočky.
Zítra je konečně poslední den.Chvíli si odpočinu od knihovny a zase si budu trochu vydělávat ve vinárně.Jen nevím,kdy budu spát.Ale snad to zvládnu.Budou u nás hody a vinárna bude plná.Tedy aspoň doufám,ať mám pořádné prachy.
Mějte se fajn.

Druhý den knihovnické praxe

11. srpna 2010 v 22:30 | Juliana | 
Dnes jsem tedy přišla až na půl devátou.Zase bylo práce celkem dost,ale bylo to super.Občas sice chodilo tolik lidí,že byly trošku fronty,ale dalo se to zvládnout.Bylo i několik upomínek.Já ale nesmím peníze vracet,tak musím vždycky říct kolegyni.Pokud však mají přesnou částku,tak to smím schovat do pokladny.Věří mi.Přece nejsem žádná zlodějka.
Kolem oběda mě poslali s balíky na poštu.Taška byla docela těžká.Ale aspoň jsem se trochu prošla.Bylo hezky,svítilo slunko,tak jsem byla vděčná za malou procházku.Ale nazpátek s prázdnou taškou se šlo mnohem líp.
Taky jsem si zkusila práci ve skladu.Nejednalo se o nic složitého.Jen jsem zařazovala knížky.Ten sklad byl ale taky celkem rozlehlý.Nemám ponětí,jak dlouho jsem tam byla.Ale rozhodně tam bylo chladněji a to bylo příjemné.
S kolegyněmi jsme si povídaly.Včera jsem nadhodila,že mamka vyrábí a prodává bižuterii.Byly zvědavé a tak jsem se dnes ocitla na chvíli na svém blogu i v práci.Zítra jim nesu něco na ukázku.Tak jsem zvědavá,jestli bude nějaký kšeft.
Asi třičtvrtě hodiny jsem si poseděla v šatně knihovny.Lidé si tam chodí brát košíky na knihy a odkládat věci.Paní šatnářka si musela něco zařídit,tak jsem zaskočila.Aspoň jsem si trochu odpočinula.Od všech těch knih mě bolely kříže a taky nohy.Při této práci se hodně chodí a stojí.
Kolegyně mi do šatny přinesla jednu knížku,aby ji paní šatnářka po návratu obalila.Tak jsem to využila a přečetla jeden z kriminálních případů.Byla to knížka o pravdivých kriminálních případech u nás.
Jedna paní mi tam přinesla dva letáky o nově otevřené prodejně se sklem a dekoracemi.
Končila jsem zároveň s kolegyněmi,takže jsem tam byla do pěti.Bylo fajn sledovat,jak lidí před zavřením pomalu ubývalo.Blížil se konec dalšího pracovního dne.
Zítra vám povím,jestli jsem něco utržila za bižuterii.
Mějte se moc krásně.

Co znamená výraz AVISHWAAS?

11. srpna 2010 v 19:15 | Juliana |  2x týdně nové hindské slovo
Výraz číslo 31: avishwaas  अविश्वास

vyslovujeme avišvás
znamená nedůvěra

Další perný den

10. srpna 2010 v 21:52 | Juliana | 
Někteří z vás jsou už jistě zvědaví,jaký byl můj první den praxe v knihovně.
Přišla jsem na půl osmou.V té době otevírají.Musela jsem ještě pár minut čekat před zamčeným vchodem.Pak mi přišel otevřít jeden ze zaměstnanců,jenž mi byl později představen jako můj vedoucí praxe.Poradil mi,ať jdu vchodem pro zaměstnance do oddělení katalogizace.Tam se mě ujala jedna paní.Posadila jsem se za stůl a trochu si s ní popovídala a ujasnila některé věci kolem mé praxe.Pak jsem si musela přečíst několik papírů týkajících se bezpečnosti práce.Moc mě to sice nezajímalo,ale patřilo to k tomu.Musela jsem to pak samozřejmě podepsat.
Potom mě provedla po budově a představila mě několika lidem.Někteří říkali,že budou rádi,když jim to tam trochu omladím.Nakonec jsme došli až do půjčovny pro dospělé,kde mi byl tedy představen můj vedoucí praxe.Zatím tam byl sám.Kolegyně měly přijít až kolem půl deváté.Až už měl posilu,mohl si odskočit za mnou a trochu si se mnou promluvit a vysvětlit mi různé věci.Opět jsem byla provedena a představena.Dostala jsem univerzální klíč,abych se dostala tam,kam potřebuju.Odložila jsem si věci.Najednou jsem se ocitla za výpůjčním pultem.Samozřejmě mi ve všem radili a pomáhali.Většinou jsem jen půjčovala knihy a přebírala knihy vrácené.Bylo to fajn.S těmi kódy se celkem dobře pracuje.Občas však došlo k nějakému zádrhelu.Například jeden pán si omylem sbalil knížku,kterou jsem nestihla načíst do počítače.No to je fuk.Až ty knížky,měl jich několik,bude vracet,už tam pravděpodobně nebudu.A chybička se vloudí vždycky,ne?Chybiček bylo sice víc,ale na první den praxe dobrý výkon.Nikdy dřív jsem tohle nedělala.
Taky jsem byla s jednou kolegyní zařazovat vrácené knížky.Později jsem byla vyslána sama.Trvalo mi to docela dlouho,ale to oddělení je obrovské a není snadné hledat podle abecedy ta správná místa pro uložení knih.Je to docela zabíračka.Ale aspoň jsem si chvíli odpočinula od toho zástupu lidí.
Dokonce mi volala paní,co jsem u ní zařizovala tuto praxi.Chtěla po mě tu smlouvu.Měly jsme spolu určitou dohodu,protože škola mi dělala problémy se smlouvou.Mám ji dodat dodatečně.Musela jsem proto dnes psát maila paní doktorce z naší školy,co má tohle na starosti.Snad mi zase nebude dělat další problémy.
Taky jsem se pana vedoucího,kterému můžu mimochodem tykat,zeptala,jestli tu náhodou nemají knížky Sever a Jih.K mé radosti jej měli.A tak jsem po praxi ještě zašla do regálu,kde jsem ty knížky při zařazování objevila.Prostě jsem je musela prolistovat a pár řádků přečíst.Už se nemůžu dočkat,až mi přijdou ty moje objednané.
Tahle praxe je super,i když pořád jsem nesvá.Musím si zvyknout.Ale rozhodně mě to baví a to je moc dobře.Zítra smím přijít až na půl devátou.Dnes jsem tam byla do čtyř a zítra tedy až do pěti.V pohodě,aspoň můžu vstávat až o půl sedmé.Hodinka spánku  k dobru.
Uvidím,co mi přinese zítřejší den.Určitě se zase alespoň v kostce zmíním.
To je ode mě dnes vše.Spát ale ještě rozhodně nejdu.

Šílený den s dobrým koncem

9. srpna 2010 v 20:54 | Juliana | 
Někdo mi asi dneska držel pěsti málo nebo příliš.To se nedozvím,ale nějakou příčinu to všechno mít muselo.Ráno jsem vstávala v půl šesté,abych stihla v klidu autobus v 6:24.Pomalu jsem se nasnídala,vypravila a trochu pokecala s mamkou.Když jsem si čistila zuby a chystala se na záchod,blesklo mi hlavou,že autobus nejede od našeho,ale vlastně až od kostela.To byly fofry.Na záchod jsem se už nedostala a letěla jsem.Měla jsem asi 9 minut na cestu.Zuby jsem taky dvakrát nevyčistila,nezbýval čas.
Na zastávku jsem přišla asi 2 minuty před plánovaným odjezdem autobusu.Na lavce seděla jedna starší paní.Jinak nikde nikdo.Dvě minuty utekly rychle,ale nic se nedělo.Tak jsem netpělivě čekala dál.Jenže ono pořád nic.Pak mi volala na mobil mamka.Řekla jsem jí,že autobus jaksi nejede.Sice měl jet za čtvrt hodiny další,jenže už nemám šanci stihnout vlak.Mamka byla nervózní i za mě.Prostě jsem se rozhodla,že pojedu těch 6.44 a risknu to.Jenže smůla.Vlak mi měl jet 7.19 a já dojela na autobusák v 7.20.Tak už jsem na vlakáč ani nijak nespěchala.A to byla chyba největší.Když jsem šla do haly koupit si jízdenku,můj vlak ještě stál na nástupišti.Měl pět minut zpoždění.Ale to mi bohužel k ničemu nebylo,jelikož bez jízdenky naskočit nemůžu.A tak mi zdrhl.
U okénka jsem řekla,že chci jízdenku do stanice Opava-východ.Dala jsem paní  přes 420 Kč.Bohužel přes prázdniny nevedu studentskou slevu.A ta paní mi řekla,že jsem jí dala moc.Že to stojí jen 235 Kč.Pak mě docvaklo,že jsem v té nervozitě kvůli zdrhnutí vlaku zapomněla zmínit,že chci zpáteční jízdenku.A tak ji musela tisknout znovu.
Další vlak mi jel okolo třičtvrtě na osm.Takže vlastně za chvíli.Ale i tak mi to již všechno narušilo.Navíc jsem se dostala jen do Přerova.Ve vlaku se mnou v kupé seděla tříčlenná rodina.Zrovna jeli do Olomouce na několikadenní výlet.Já jim jen tiše záviděla.Pokoušela jsem se ještě učit,ale zajímavější mi přišlo poslouchat jejich rozhovor.
V Přerově mě čekalo další nemilé překvapení.Zjistila jsem,že další vlak směr Ostrava-Svinov jede až za hodinu.Byla jsem se přesvědčit u okénka.Bohužel to byla pravda.Jenže za hodinu jsem měla být na písemné zkoušce.A teď mě polilo horko.Chtělo se mi hrozně nadávat.A taky jsem to i udělala.Bohužel to nemělo ten pravý účinek.Nebylo totiž kolem komu nadávat a já musela zuřit potichu.I tak si museli lidé kolem myslet,že jsem asi trochu mimo.
Už jsem to nevydržela,vzala do ruky mobil a volala školní sekretářce.Té jsem se zpočátku nedovolala.Zvedl to nakonec někdo jiný s tím,ať zavolám později,že paní sekretářka má obsazeno.Fajn.Tak jsem se obrnila trpělivostí a chvíli počkala.Nakonec jsem se dovolala a vysvětlila jí svoji situaci.Chtěla jsem po ní číslo na pana magistra M.,co jsem u něj měla dělat tu zkoušku.A ona na to,že si není jistá,zda může dávat studentům telefonní čísla na mobil.Další fajn.
Nakonec ale řekla,že mu sama zavolá,že budu mít zpoždění.Ať to bere v potaz.Už jsem se totiž z termínu nemohla odepsat a ani jsem na jiný jít nemohla kvůli praxi v knihovně.
Čekala jsem půl hodiny a pak jsem tam opět volala.Chtěla jsem vědět,jestli teda o mě ví.A zase mi to vzala ta druhá paní.Tak jsem jí zopakovala to samé a ona mě nakonec přepojila na vrátnici,kde jsem řekla,ať oznámí panu magistrovi,že přijedu kvůli zpoždění pozdě na zkoušku.
Tak jo.Trochu jsem se uklidnila.Ale nervozita a netrpělivost ve mě pomalu narůstaly.Vlak měl jet ještě asi za 15 minut.Připadala jsem si jako hysterka,když jsem po hale pochodovala ze strany na stranu.Bohužel já jsem hrozný nervák a vidím problémy i tam,kde vlastně ani nejsou nebo jsou jen malé.
Konečně se na tabuli objevilo nástupiště,odkud jsem měla odjet.Tak jsem se ocitla ve vlaku.Jenomže tam mi došlo zase to,co jsem na té tabuli přehlédla.A totiž,že se jedná o vlak osobní.A to bohužel znamenalo další zpoždění.Ach jo.
V Suchdole nad Odrou jsme nějak podezřele dlouho stáli a pak nám bylo řečeno,že tu budeme trčet ještě asi čtvrt hodiny.Já začínala chytat ještě většího nerva.byla tu ještě jedna možnost.Mohli jsme si přestoupit na rychlík,který měl přijet za několik minut.Tak jsem to využila.Lepší než nečinně sedět ve vlaku,který se nehne.
Jenže ten rychlík taky nabral určité zpoždění.Nakonec jsem ale konečně přijela do Svinova.Odtud byl už jen "krůček" od Opavy.Tam jsem však ještě musela počkat dvacet minut.A zase jsem pokračovala osobákem.Děs.
Když jsem se ocitla na vrátnici a zeptala se,jestli tam pan magistr ještě je,řekli mi,že není.A to byl vrchol.Letěla jsem na záchod a tam jsem vybuchla.Už jsem toho prostě měla dost.Po několika minutách jsem se uklidnila a zašla jsem za tou paní sekretářkou.Ta zrovna telefonovala a tak jsem musela dnes už po několikáté čekat.
Nakonec jsem řekla kdo jsem a jestli to vše vyřídila.Říkala že jo.Pan magistr to prý vzal úplně v pohodě.Stává se často,že kvůli zpoždění vlaků se studenti nestihnou dostavit včas.To mě mělo uklidnit.Ale já byla už tak vystresovaná,že mi to vlastně nepomohlo.
Chtěla mu zavolat,že už jsem tu,ale nějak se nemohla přes svoji pevnou linku dovolat.Tak chvíli zase řešila tento problém.Až nakonec vzala mobil a zavolala mu znovu.Hned se dovolala.Pan magistr říkal,že za chvíli přijde.Pravděpodobně byl na obědě.
Já se cítila hrozně.Měla jsem pocit,že nemám jen okno,ale dokonce i výkladní skříň.Začínala jsem mít obavy,že tu zkoušku neudělám.Ale já ji dát musela,protože to byl předmět z prváku.Jinak bych vyletěla a pracák by měl dalšího člověka v hrsti.
Měla jsem počkat u počítačové učebny M11.Tam stály nachystané další studentky.Šly taky k panu magistrovi,ale na nějaký počítačový předmět.Taky jim nebylo co závidět.
Dostala jsem zadání.Myslela jsem,že mě na místě už asi porazí,když jsem viděla ty děsné otázky,o kterých jsem neměla skoro ani páru.A to jsem se naučila spoustu důležitých věcí.
Dostalo se mi vysvětlení těch sedmi otázek a oznámení,že je to pouze z prezentací,co nám posílal na školní mail.Já hleděla jak puk,protože jsem od poslední přednášky ty prezentace neviděla.Učila jsem se z literatury z knihovny a něco jsem našla na netu.
Pak jsem na chvíli osaměla s další studentkou,co byla na potítku.Složku s mými poznámkami jsem si nechala na stole a teď jsem to využila.Aspoň k jedné otázce jsem něco opsala.Pak jsem začala vařit z vody.Když se ozvala ta holka,sedící skoro vedle mě,jestli chci něco poradit.To bylo super.Dvě krátké otázky byly v suchu,plus ta moje opsaná.Když mělo dojít na další radu,vešel pan magistr s kávou a usedal na své místo.Od té doby jsem byla odkázaná jen sama na sebe.
A tak jsem lovila v paměti,zatímco ostatní holky se střídaly při zkoušení.
Nakonec jsem u jedné otázky psala i to,co po mě vůbec nkdo nevyžadoval,i když vlastně to k tématu bylo.Chtěla jsem se nějak zachránit,když už jsem se dostala až sem.K otázce číslo tři a sedm jsem nenapsala ani čárku.
Pan magistr vyzkoušel už několik studentek a pak se zeptal,jak jsem na tom.Řekla jsem,že tam toho moc nemám a že to potřebuju opravit hned,protože musím vědět kvůli praxi,jestli se mám zapsat na opravný.Tak se začetl.Moc se mu to nezdálo.Řekla jsem,že jsem se z prezentací vůbec neučila,protože jsem měla nefunkční zavirovaný počítač.Nakonec z něho vylezlo,že to na trojku,čili E,stačí.On se nade mnou smiloval.Kdyby věděl,jak jsem na něj od rána nadávala.Zachoval se úplně skvěle a já jsem mu za to vděčná.Tento předmět je za 5 kreditů.
Byla jsem tak šťastná.Asi třikrát jsem mu poděkovala,protože jsem už ani nevěděla,co vlastně říkám.Byla jsem úplně mimo,protože tak dobrý konec jsem fakt po tom všem nečekala.Zavolala jsem mamce a ta byla šťastná jak blecha.Moc mi to přála.
Ve vlaku směr domov jsem měla delší dobu kupé sama pro sebe.Tak jsem si zapnula na mobilu hindské písničky (na mptrojce pořád nemám nové funkční sluchátka) a začala jsem po svém relaxovat.Snažila jsem se i zpívat,kde jsem znala text.Bylo mi jedno,jestli mě někdo slyší.Vlastně přes ten hluk ve vlaku to ani nebylo možné.Dokonce jsem si i trochu zatancovala.Hýbala jsem se do rytmu.Pak bohužel kdosi nastoupil,ale poslouchala jsem dál.Musela jsem to napětí ze sebe shodit.Domů jsem přijela o půl šesté.Přivezla jsem se skoro až k baráku.
Obdivuju čtenáře,kteří se dostali až sem.Já myslela,že už mi upadnou ruce.
Zítra mi začíná knihovnická praxe,tak jsem zvědavá,co tam vůbec po mě budou chtít.
Bohužel vstávám celý týden o půl šesté.Ach jo.
Doufám,že se vaše mínění o mě po tomto článku nezhorší.Prostě už jsem od přírody trochu nervák.Máme to v rodině.Nemůžeme za to.
Mějte se moc krásně.

Jaká byla návštěvnost?

9. srpna 2010 v 18:33 | Juliana |  Návštěvnost blogu
Návštěvnost za minulý týden (2.8. 2010 - 8.8. 2010) je:
Pondělí: 29
Úterý: 30
Středa: 34
Čtvrtek: 19
Pátek: 22
Sobota: 21
Neděle: 16

Celkem: 171

Díky moc.

Budu mít Sever a Jih

8. srpna 2010 v 21:31 | Juliana | 
Tak mi to vyšlo!Přišla jsem sice o osm dílů,ale alespoň jsem díky taťkovi mohla vidět poslední dva díly seriálu Sever a Jih.Škoda,že už je konec,moc se mi to líbilo.Ale udělala jsem si dnes ještě další radost.Objednala jsem si v internetovém antikvariátu knížku.Takže budu mít příběh z občanské války pěkně ve své knihovně.Myslela jsem na to už dlouhou dobu,ale potřebovala jsem si vydělat.Jelikož mám tento měsíc brigádu,konečně jsem si to mohla splnit.A postupně si doobjednám všech sedm dílů.Už se nemůžu dočkat!!

Konečně!!

7. srpna 2010 v 21:11 | Juliana | 
Tak jsem se dočkala.Ode dneška máme zase v pořádku všechny televizní stanice.Již několik týdnů jsme měli programy kódované a už mě to pomalu přestávalo bavit.A nejvíc mě mrzel fakt,že jsem nemohla sledovat seriál Sever a Jih na Joj plus.
Taťkovi se to sice řeklo už před delší dobou,ale měl spoustu práce.Dával dohromady zábradlí na zakázku.Až dnes se s tím začalo něco dělat.
Odjel ke svému známému Zdeňulovi,jak mu taťka říká,aby to vyřešil.Zdeňula je totiž přes televize.Já jej znám díky taťkovi už spoustu let.Když byl nějaký problém,často jsem za ním jezdívala s taťkou.Bývalo to fajn.
Mamka dnes byla naštvaná,protože taťka odjel ještě nějakou dobu před obědem a když se vrátil a mamka mu chtěla dát jídlo,oznámil jí,že ještě musí zpátky ke Zdeňulovi.To se mamce nelíbilo,protože taťka od rána nic nejedl.Nechtělo se mu poslouchat její poznámky,tak hned vyrazil.Ale mě ty její řeči bohužel neminuly.Ale to už je fuk.Taťka se naobědval o půl čtvrté a pak jsme se pustili do štelování satelitu,abychom chytili signál.
Mamka seděla u televize,taťka vylezl na střechu a já stála ve střešním okně a hlásila jsem,jak to vypadá.Mamka na mě volala procenta kvality a úrovně.Musely dosáhnout alespoň 70,aby vůbec nějaký signál byl a my se mohli v klidu dívat na televizi.Po větším množství pokusů se to jakž takž podařilo.Taťka musel několikrát slézt a opět na střechu vylézt,ale stálo to za to.
Zdeňula mu do toho zařízení,nevím,jak se tomu říká,přidal ještě spoustu dalších stanic.Předtím jsme byli napojení na družici Thor a teď na Astru.Tak chytáme asi něco pod 500 stanic.O tom se mi ani nesnilo.Ale vlastně je to úplně zbytečné.Někdy to však může být užitečné.Dokonce se tam objevilo i spoustu stanic s erotickou tématikou.To si taťka užije.
Jen malá chybička se vloudila.Obraz má takovou divnou nazelenalou barvu.Ale taťka říkal,že to později spraví.To je už úplná maličkost.
Takže se zítra mrknu na další dva díly Severu a Jihu.Konečně!Uteklo mi už osm dílů a to je víc jak dost,když pomyslím na to,že během každého dílu se děj posune o nějakou dobu dál.
Snad ještě druhá řada neskončila.To se dozvím.
Ale hlavně že zase máme funkční televizi.

Teresa Lisbon

6. srpna 2010 v 22:46 | Juliana |  Moje videa
Tak jsem se rozhodla stvořit další,v pořadí již třetí video.U seriálu Mentalista jsem zůstala,ale tentokrát bude hlavní aktérkou Lisbonová.
Veškeré fotky ve videu jsem dělala sama.Efekty pak udělaly svoje.Snad se vám to bude líbit.
Ve videu zazní písnička Mienteme od Davida Bisbala a Eleny Gadel.
Přeji příjemnou zábavu.


Volný čas - Free time

5. srpna 2010 v 22:51 | Juliana |  Opakujeme angličtinu
Things you can do at home   Co můžeme dělat doma

get a video - vypůjčit si videokazetu
listen to music - poslouchat hudbu
play computer games - hrát počítačové hry
read books and magazines - číst knihy a časopisy
watch TV - dívat se na televizi

Going out  Jdeme ven

go for a run - zaběhat si
go shopping - nakupovat
go to a café/a bar/the pub - jít do kavárny/baru/hospody
go to a club - jít do klubu
go to a concert - jít na koncert
go to the cinema - jít do kina
go to the theatre - jít do divadla

Outdoor activities  Co můžeme dělat venku

go sailing - plachtit
have a picnic - uspořádat piknik
go climbing - lézt po skalách
go for a walk - jít na procházku
go skiing - zalyžovat si
take the dog for a walk - projít se se psem

O výslovnost si pište do komentářů.Tedy jen začátečníci.

Co znamená výraz LEKHAK?

4. srpna 2010 v 20:35 | Juliana |  2x týdně nové hindské slovo
Výraz číslo 30: lekhak  लेखक  

vyslovujeme lekhak
znamená spisovatel

P.S. prosím,hlasujte ještě v anketě:Kterou rubriku nejraději čtete? pod článkem Malý průzkum
(poslední červencový článek).
Zatím vás hlasovalo pouze sedm a jistě víte,že z toho se moc závěrů vyvodit nedá.
Moc děkuji.

Mentalista

3. srpna 2010 v 23:12 | Juliana |  Moje videa
Tak jsem před chvílí vytvořila další video.Nějak se mi to začalo líbit a tak jsem se do něj pustila.Moje druhé video jsem věnovala seriálu Mentalista.Mám to však v angličtině,aby mohli číst i ostatní.
Jak se vám líbí?



Opět malé nahlédnutí do mamčina obchůdku

2. srpna 2010 v 18:10 | Juliana |  BIŽUTERIE
obchůdek s bižuterií
obchůdek s bižuterií
obchůdek s bižuterií
obchůdek s bižuterií
obchůdek s bižuterií
Přece jsem vám slíbila další fotky z obchůdku.Tak se pořádně rozhlédněte.

Návštěvnost

2. srpna 2010 v 11:56 | Juliana |  Návštěvnost blogu
Návštěvnost za minulý týden (26.7. 2010 - 1.8. 2010) je:
Pondělí: 29
Úterý: 29
Středa: 42
Čtvrtek: 49
Pátek: 36
Sobota: 39
Neděle: 23

Celkem: 247
Opět vám chci poděkovat,že chodíte na můj blog a taky za to,že jste mi hlasovali v anketě,kterou rubriku nejraději čtete.Moc z vás zatím nehlasovalo,ale věřím,že se ještě někteří přidáte.
Anketu najdete u článku s názvem Malý průzkum.
Podle dočasných výsledků vás nejvíce zajímá má nejosobnější rubrika,jež nese název "Já".
Velice mě těší,že se o mě zajímáte.
S radostí a s velkou chutí budu pracovat na dalších článcích.
Vaše blogerka Juliana

Vražda golfovou holí-prvních několik záběrů

2. srpna 2010 v 2:25 | Juliana |  Mentalista - fotky
Tyhle fotky zobrazují první vteřiny 1.dílu Mentalisty.Souvisí s mými dvěma články s názvem Vražda golfovou holí.Slouží jako taková ilustrace k nim.
Fotky jsem dělala sama,takže prosím kopírovat jen se ZDROJEM!!!
Nejsou sice nejkvalitnější,ale snaha byla.Líp mi to nebylo dovoleno.

www.hindstina.blog.cz
www.hindstina.blog.cz
www.hindstina.blog.cz

www.hindstina.blog.cz

www.hindstina.blog.cz

www.hindstina.blog.cz
To je opravdu jen pár záběrů z prvních 15 vteřin pilotního dílu Mentalisty.
Postupně přidám další.