Září 2010

Česnek

30. září 2010 v 17:18 | Juliana |  Udělejte něco pro zdraví
K snídani nebo k obědu si česnek asi většina z nás kvůli jeho pronikavé chuti a hlavně vůni nedáme. Zejména pokud budeme zbytek dne komunikovat s kolegy v práci, zákazníky nebo obchodními partnery. Přesto bychom na něj neměli v našem jídelníčku v žádném případě zapomínat a najít si pro česnek to správné místo a čas.

Česnek totiž v sobě ukrývá velkou koncentraci přírodních látek, které jsou pro naše tělo velmi potřebné a působí příznivě na naše zdraví. Z těch zásadních můžeme jmenovat vitaminy (B1, B2, B6, C, A, niacin, kyselina listová), enzymy, minerály (vápník, železo, hořčík, sodík, draslík, fosfor, zinek, jod, selen, mangan, měď) a látku allicin, což je jedno z nejlepších přírodních antibiotik.
česnekDíky antiobiotickému účinku česneku dochází k likvidaci virů a bakterií v těle a můžeme tak velmi účině bojovat proti nemocem jako jsou chřipka, angína či nachlazení. Látky obsažené v česneku navíc i podporují pocení, čištění dýchacích cest, zlepšují odkašlávání a minerály a vitamíny posilují celé tělo. Jedná se tedy o ideální kombinaci při předcházení i léčení zmíněných onemocnění.
Stejné antibiotické účinky mohou pomoci ale také při problémech trávicí soustavy, kde umí likvidovat škodlivé mikroogranismy v celém zaživacím traktu, podporují produkci žluče, čímž dále zlepšují funkci trávení. Česnek obsahuje látky, které vyplavují z krve přebytky cukru a ocení jej proto lidé trpící cukrovkou, kterým pomůže se snížením cholesterolu v krvi, průchodnosí cév a celkovým prokrvením organismu.
Lékařské studie kromě toho prokázaly, že pravidelná komzumace této zeleniny výrazně snižuje riziko vzniku rakoviny žaludku, střev a prostaty. Naše prababičky využívaly česnek jako likvidátor plísní a oparů, protože likviduje mikroorganismy, které způsobují jejich vznik. 
Doporučená denní dávka česneku je 1-2 stroužky denně, které bychom měli důkladně rozdrtit nebo rozkousat, aby se popisované látky uvolnili do našeho organismu. Tolik česneku asi bude konzumovat málokdo z nás, protože stálá vůně česnekového aroma z našich úst by nás společensky poněkud znemožnila. V rámci možností bychom na něj ale díky všem jeho skvělým vlastnostem zapomínat rozhodně neměli.

ZDROJ:http://www.hyperbola.cz/index.php/Cesnek-misto-pilulek?ac=0

Návštěvnost - 20. - 26.9.2010

27. září 2010 v 13:53 | Juliana |  Návštěvnost blogu
Návštěvnost za minulý týden (20.9. 2010 - 26.9. 2010) je:
Pondělí: 17
Úterý: 19
Středa: 16
Čtvrtek: 16
Pátek: 12
Sobota: 14
Neděle: 17

Celkem: 111

Stará zájezdní krčma

22. září 2010 v 10:29 | Juliana |  Zajímavé události ze světa archeologie
Archeologové na Zlínsku vykopali starou zájezdní krčmu

Legendární středověký zájezdní hostinec Zavadilka nedaleko hradu Šarova na Zlínsku se podařilo objevit archeologům. Přispělo k tomu i Právo, když místo nálezu starověkých předmětů při záchranném výzkumu v lokalitě Lapač mezi Šarovy a Březolupy porovnalo s historickými zápisy a nákresy v kronice šestnáctisethlavých Březolup.



Archeologové čistí kamennou zeď prastarého zájezdního hostince.

Archeologové čistí kamennou zeď prastarého zájezdního hostince.


Dnes 5:09 - Březolupy
Kronikáři na přelomu devatenáctého a dvacátého století do knihy napsali, že se v Březolupech a jejich katastru uvádějí s letopočtem 1447 čtyři hospody. "Lze dokonce soudit, že první hospoda byla postavena už v roce 1390, protože byla předmětem soudu majitele panství pana Čeňka ze Šarov," potvrzuje kronika.
Jak se Právu podařilo zjistit z mapek kroniky, na místě nálezů zřejmě stávala právě prastará hospoda, zmiňovaná v souvislosti s uvedeným soudním sporem. Historikům známá jako Zavadilka.
"Pověstná byla hospoda Zavadilka. Byla to nejstarší panská hospoda v Březolupech. Stála při cestě do Zlína nad Lapačem… Proslavily ji časté zábavy, které doprovázely ještě častější bitky. Dále pak rvačky formanů a obchodníků. Jedni jezdili pro dříví do lesa, druzí vozili zboží," popisuje kronika Březolup, zmiňující historii obce do roku 1918.

Našli nůž i ucho od sklenice

Základy hostince se nacházely pod horní skrývkou zeminy na křižovatce hlavní silnice Zlín-Uherské Hradiště a cesty na Lhotu. Archeologové zde objevili množství keramiky z období od 15. do 18. století.
"V blízkosti obnažené zdi údajného hostince jsme vykopali i několik železných předmětů, z nichž jeden připomíná nůž, dále pak ucho od sklenice a zbytky keramiky z osmnáctého století. Zda přímo s objektem souvisí i nálezy o tři staletí starší, které jsme našli o několik metrů dál, dosud nemůžeme potvrdit ani vyvrátit. Výzkum je teprve v počátcích," sdělil Právu Ivan Čižmář ze zlínské expozitury Ústavu archeologické památkové péče Brno.
Významným objevem je již zmiňovaná zachovalá část zdiva hostince, jehož stáří odhadují archeologové na tři sta let. "Usuzujeme tak podle objevených cihel, které byly přidávány do kamenné zdi. Je ale možné, že objekt byl mnohem starší a že byl začátkem osmnáctého století pouze opravován," poznamenal Ivan Čižmář.
Nejstarší archeologické nálezy lokality Lapač pocházejí z patnáctého století a potvrzují existenci zaniklé vesnice Šarovy, která se na rozdíl od nynější stejnojmenné obce nacházela zhruba o půl kilometru jižněji v blízkosti středověkého hradu. Původní ves byla vypálena ve druhé polovině patnáctého století během česko-uherských válek a na více než sto let zcela zanikla.
Archeologický záchranný výzkum při stavbě nové silnice mezi Šarovy a Březolupy podle Ivana Čižmáře potrvá do konce tohoto týdne. Jeho výsledky budou známy až po bližším prozkoumání všech nálezů.

ZDROJ:http://www.novinky.cz/koktejl/212087-archeologove-na-zlinsku-vykopali-starou-zajezdni-krcmu.html

Pijte hroznové víno

21. září 2010 v 21:31 | Juliana |  Udělejte něco pro zdraví
Ve víně je ukryta nejen pravda, ale také zdraví. Poslední vědecké studie účinků hroznového vína prokazují, že víno nás chrání před množstvím civilizačních nemocí. Jedna hrst hroznového vína obsahuje kompletní rozsah vitaminů skupiny B, důležitých pro naše nervy, pokožku i vlasy. Konzumace vína dokáže dokonce zabránit vzniku rakoviny. V červených bobulích se navíc ve velkém množství nacházejí polyfenoly, které zabraňují vzniku zubního kazu zničením bakterií v našich ústech. Kromě toho polyfenoly udržují v dobré kondici naši paměť a zabraňují vzniku Alzheimerovy nemoci. Dále červené víno obsahuje vysokou koncentraci resveratrolu chránícího naše srdce před infarktem. Byla prokázána souvislost mezi větší konzumací červeného vína ve Francii a zdravým srdcem Francouzů. V této zemi je srdeční infarkt velmi vzácnou chorobou.
Rostlinné látky červených hroznů v těle fungují jako uklízečky v tepnách. Kvašení a skladování vína tento efekt ještě zesiluje. Nedochází tak ke kornatění tepen a žil a výrazně klesá riziko infarktu. V jádrech hroznového vína se pak nachází elixír mládí v podobě velmi vysokého množství antioxidantů, jejichž účinek je dokonce dvojnásobný oproti vitaminu E a osmnáctinásobný ve srovnání s vitaminem C. Antioxidanty působí v těle jako lapače volných radikálů. Chrání nás před rakovinou a udržují buňky mladé. Zajímavé je, že antioxidační aktivita jediné sklenky červeného vína je shodná jako stejná aktivita dvanácti sklenek vína bílého.
Jádra z hroznového vína můžeme také využít jako náplň polštáře, který po zahřátí drží teplo a zmírňuje napětí a nervozitu. Další možné využití jader je jejich rozemletí a vylisování, kterým získáme olej s více nez 80% podílem nenasycených mastných kyselin. Olej z jader hroznového vína zkrášluje naše tělo z obou stran. Můžeme jej totiž využít v kuchyni i v koupelně. Má jemnou ořechovou chuť, snižuje hladinu cholesterolu a zpomaluje stárnutí pokožky. Je výborný na šetrné smažení, protože snese mnohem vyšší teploty než běžné rostlinné oleje.
Hroznová jádra využijeme i v případě, že chceme zhubnout nebo si udržet štíhlou postavu. Jejich polyfenoly totiž také brání vzniku tuku v břiše a v hrudníku. Sklenička červeného vína denně pomáhá proti tvorbě různých zánětů a zajišťuje správné ředění krve.

ZDROJ:http://www.hyperbola.cz/index.php/Hroznove-vino-jako-elixir-mladi?ac=0

Emailing

20. září 2010 v 18:40 | Juliana

__flashReplacement__

O co vlastně jde?Přijímání reklamních emailů,za které dostanete zaplaceno.Já to objevila teprve před třemi dny,ale docela se mi to zatím zamlouvá.Podvod to asi nebude,protože se tam registruje čím dál více lidí,takže na tom asi fakt něco bude.

Já to chtěla aspoň zkusit.Uvidím.Jde to sice hrozně pomalu-na mém kontě mám 5,20 Kč.Zní to směšně,co?Já vím.
Ale proč to nezkusit.Je to snadné,v podstatě nic neděláte,jen přijímáte reklamní emaily a potvrzujete kliknutím na odkaz,že jste je četli.Tím vám naskočí pár peněz.Pohybuje se to v řádu haléřů,ale čím více se budete snažit,co se týče shánění nových uživatelů,vaše částky stoupnou.
Kdo by měl zájem to vyzkoušet,jako já,klikněte na tento odkaz:

Adresa:


A koho to zaujme natolik,že se bude chtít zaregistrovat,uveďte prosím při registraci jako doporučujícího tento email:juliana.lorincova@klikni.cz
Pomůžete mi tak nějakými penízky a sobě tím taky po registraci přispějete na konto.
Je to fakt snadné a kdo má trpělivost,může si tak šetřit na horší časy.

__flashReplacement__

Přemýšlejte o tom.A můžete se i vyjádřit.

(můj trochu upravený starý článek z letošního dubna)

Můj sportovní víkend

14. září 2010 v 20:13 | Juliana | 
V knihovně jsem si nedávno půjčila knížku 120 cvičení pro dobrou postavu a o víkendu jsem začala konečně něco se svým tělem dělat.Moc mě to začalo bavit a vím,že je to pro mé dobro.
Knížka funguje jako měsíční program.Každý den 5 cviků,kromě neděle.Snad u toho vydržím.
Od té doby,co jsem zjistila,že Jirka závodně běhá,mám potřebu taky nějak cvičit.Když vidím v tabulkách ty jeho skvělé výkony,roste ve mě menší závist.Štve mě,že já sedím věčně u počítače a stěžuju si,jak mě bolí záda.Není se co divit.
Tak jsem se tedy o víkendu rozhodla absolvovat denně těch 5 cviků podle knížky.
V sobotu jsem u našeho potkala kámošku Moniku,která právě venčila své dva krásné pejsky.Daisy a Jessie.Už jsem o nich dříve psala.Monika se mě zeptala,jestli se s ní nechci projít.Šla jsem se rychle převléknout a vyrazily jsme.
Šly jsme po hlavní ulici.Po cestě Monika po telefonu mluvila s kámoškou.Stavily jsme se za ní na zámek,kde zrovna měla brigádu jako servírka.Mohla si dát pauzu a tak s námi chvíli byla u vchodu pro zaměstnance.Bylo nás tam víc.Někteří si šli zakouřit.
Moničina kámoška si hrála se psy.A trochu jsme pokecaly.Pak jsme zůstaly opět samy,protože ostatní museli do práce.S tím,že ta kámoška ještě na chvíli vyjde ven,jsme na ni čekaly a mezitím jsme se proháněly se psy po trávníku.Konečně jsem si pořádně zalétala po venku.Moničini pejsci jsou yorkshirští teriéři.Jsou úžasní.Mamka a dcera.
Nakonec jsme se už nikoho nedočkaly,tak jsme to obrátily k domovu.Řekla jsem Monice,že bych chtěla jet příští neděli do Bojanovic mrknout se na závody.Vysvětlila jsem jí,o co jde.
Jen bohužel asi nepojedu,protože nemám s kým.A samotné se mi nechce.I když bych moc ráda viděla Jirku závodit.Fakt že jo.
V neděli jsem si taky trochu zacvičila.A chytil mě fantas a rozhodla jsem se,že si zajedu na kole do vedlejší dědiny vzdálené 6 km.Jelikož se ale moje kondice pohybuje u bodu mrazu,nevěřila jsem,že to zvládnu.Vyjela jsem ve čtyři odpoledne.Na kopečky jsem se vybodla,sesedla jsem a šla pěšky.Musím začít pozvolna.Navíc mě bolely nohy po cvičení.Hned na začátku dědiny je zastávka,kde jsem si na několik minut sedla.Měla jsem v uších sluchátka.Poslouchala jsem jedním funkčním sluchátkem písničky.Dala jsem si pozor,abych "hluché" sluchátko měla směrem k silnici,aby mě při jízdě nic nesrazilo.
Nazpátek už to bylo trošku těžší.Už jsem začínala být unavená.Představa dalších 6 km se mi přestala zamlouvat.Za několika kopečky to už ale bylo v pohodě.Buď rovinka nebo mírně z kopce.Domů jsem kupodivu přijela přesně v pět.Takže to celé trvalo pouhou hodinu.Byla jsem příjemně unavená.

"Oživená" 11letá Athéňanka

14. září 2010 v 19:40 | Juliana |  Zajímavé události ze světa archeologie
Vědci "oživili" 11letou Atéňanku, která žila v 5. století před naším letopočtem

Řečtí vědci a archeologové úspěšně rekonstruovali tvář 11leté dívky žijící v Aténách v 5. století před naším letopočtem. Hlavním pomocníkem jim přitom byla dívčina kostra, která se ve skvělém stavu dochovala v prastarém hrobě. Lebka byla zcela netknutá, a to i včetně zubů.

Dnes 16:03 - Atény
Jedenáctiletá dívka žijící v pátém století před naším letopočtem zemřela na břišní tyfus během moru, který ve městě řádil okolo roku 430 před Kristem. Její kostra byla nalezena v masovém hrobě nedaleko aténského hřbitova Keramikos, když se v roce 1995 vykopávaly prostory pro podzemní dráhu.
V masovém hrobě archeologové našli celkem 150 těl, včetně ženských a dětských. Celkem 19 řeckých vědců ve spolupráci s jedním kolegou ze Švédska, dávalo dohromady předpokládaný vzhled malé holčičky pod vedením profesora a ortodonisty z Aténské univerzity Manolise Papagrigorakise.
Dívku si prý vědci vybrali kvůli skvěle dochované lebce a chrupu. Pro rekonstrukci obličeje tak měli tolik podkladů, kolik si jen mohli přát.

Dochovaly se i mléčné zuby

"Měli jsme celou lebku, čelist a zuby. A co je navíc naprosto ojedinělé, dochovaly se i mléčné zuby. Právě ty nám pomohly v tom, aby mohla být naše finální reprodukce velmi přesná. Myslíme, že je figurína podobná té skutečné dívce asi tak na 95 procent," uvedl Papagrigorakis.
Vědci použili při své práci 3D technologický program nazývaný "Manchesterská metoda", který se často používá při rekonstrukčních procesech egyptských mumií.
Odběr DNA prokázal, že dívka skutečně zemřela na břišní tyfus, stejně tak jako světoznámý aténský státník Periklés.

Zdroj:http://www.novinky.cz/koktejl/211380-vedci-ozivili-11letou-atenanku-ktera-zila-v-5-stoleti-pred-nasim-letopoctem.html

Hroby germánského kmene Langobardů v Kyjově

4. září 2010 v 10:59 | Juliana |  Zajímavé události ze světa archeologie

Pole u Kyjova je plné hrobů Langobardů


25. července 2010  16:17
Rachot strojů a čilý stavební ruch na poli těsně za Kyjovem už pár dnů přehlušují nadšené výkřiky archeologů. Těm se totiž podařil unikátní nález. Pole, které právě prozkoumávají, je poseté langobardskými hroby. V této oblasti se jedná o raritu.
Na poli u Kyjova objevili archeologové desítky hrobů germánského kmene Langobardů (na snímku archeoložka Eva Vaníčková)
Na poli u Kyjova objevili archeologové desítky hrobů germánského kmene Langobardů (na snímku archeoložka Eva Vaníčková)
Na poli u Kyjova objevili archeologové desítky hrobů germánského kmene Langobardů (na snímku archeoložka Eva Vaníčková)Na poli u Kyjova objevili archeologové desítky hrobů germánského kmene Langobardů (na snímku archeolog Dominik Pekárek)Na poli u Kyjova objevili archeologové desítky hrobů germánského kmene Langobardů

Staveniště, na kterém právě vyrůstá nová prodejna Kaufland, je poseté nejen slunečníky, ale také spoustou jam. A mezi nimi nadšeně pobíhá pětadvacet lidí s lopatkami, rýči, smetáčky a hrabičkami.
Archeologům z hodonínského Masarykova muzea se po období zajímavých čejkovických nálezů opět zadařilo, tentokrát se jen přesunuli o pár kilometrů dál na trasu mezi Kyjovem a Svatobořicemi-Mistřínem.

V hrobech nalézají i šperky a železné zbraně

"Prozkoumáváme a dokumentujeme tady raně středověké pohřebiště germánského kmene Langobardů ze 6. století. Na poli jsou rozesety desítky hrobů. Kromě kosterních pozůstatků, na kterých si zgustnou antropologové, jsme například včera objevili bronzový přeslen. V hrobech byly také uložené milodary jako keramické nádoby, skleněné korálky z náhrdelníků či železné zbraně," pyšní se dalším unikátním nálezem na Hodonínsku archeolog Jaromír Šmerda.
Rozsáhlý výzkum bude podle něj o to významnější, že archeologové nemají dosud přesné informace o tom, jak vlastně probíhaly kontakty jednoho z nejvýznamnějších germánských kmenů se Slovany přicházejícími na české území.

V hrobech odpočívá vyšší stav

Archeologové, antropologové a terénní pracovníci tak v uplynulých pár dnech téměř kompletně zdokumentovali deset hrobových jam.
"Jsou na povrchu oválné, více než dva metry hluboké a obložené dřevem. Někteří lidé do nich byli po smrti ukládáni v dřevěných rakvích," přiblížil způsob pohřbívání Langobardů Šmerda.
Na poli u Kyjova objevili archeologové desítky hrobů germánského kmene Langobardů (na snímku archeolog Dominik Pekárek)
Milodary nalezené vedle kosterních pozůstatků svědčí podle vedoucího prací o tom, že šlo patrně o vyšší vrstvu.
"Úkolem antropologa přímo na nalezišti je například začištění hrobů a preparace kostí. Přímo v terénu se podle nich dá docela přesně určit i pohlaví jedince," přiblížil jeden ze šesti členů této profese na nalezišti, čtyřiadvacetiletý student Masarykovy univerzity Tomáš Zeman, který se výzkumu účastní s kolegy z Ústavu archeologie a muzeologie a Technického muzea v Brně.
Případné nezvané návštěvníky archeolog Šmerda varuje: "Naleziště samozřejmě hlídáme. A pak se tady až do pozdního večera zdržuje stavební dozor."
Na poli u Kyjova objevili archeologové desítky hrobů germánského kmene Langobardů
Zda archeologický výzkum neohrozí termín dokončení prodejny Kaufland, jeho mluvčí zatím neví. "V této věci budeme spolupracovat s patřičným úřadem, který se touto problematikou zabývá. V současné době bohužel nelze říct bližší postup," uvedl tiskový mluvčí společnosti Michael Šperl.
Vzácný objev obdivují nejen archeologové, ale například také Kateřina Žáčková, která často kolem langobardských hrobů projíždí. "To jsem vůbec netušila, že tady našli něco tak vzácného. A myslíte, že mě tam pustí se podívat?" ptala se nadšeně i zvědavě zároveň mladá dívka z nedalekých Vřesovic.

ZDROJ:http://brno.idnes.cz/pole-u-kyjova-je-plne-hrobu-langobardu-dxo-/brno-zpravy.asp?c=A100723_1421468_brno-zpravy_bor