Říjen 2010

Jsem zpátky!!

31. října 2010 v 20:52 | Juliana | 
Ahoj,
jsem zase zpátky a vidím,že tady v těchto dnech skoro nikdo nebyl.Ale to nevadí.
Já jsem neměla čas,protože jsem vydělávala ve vinárně peníze.Byla jsem tam od středy až do soboty.A stálo to za to.Měla jsem tam na večeři výborná jídla.Včera v noci smažený hermelín s vařenýma bramborama.Prostě mi tam chutnalo.A u toho nádobí se to taky dalo.Původně jsem měla jít jen ve čtvrtek,kdy byl svátek.Ale pan vedoucí mě zavolal o den dřív až z toho byly čtyři dny v kuse.Kromě středy jsem tam byla do půlnoci a v sobotu dokonce do půl jedné.
Jeden den mě dokonce pan vedoucí s dcerou zavezli autem až domů.To jsem nečekala.
Ve čtvrtek jsem dostala ve vinárně na ruku dvě stovky.Brala jsem to něco jako zálohu.Vlastně mě nenapadlo,že bych dostala něco předem.Jinak pro výplatu si zajdu příští týden.
A s ranním během jsem samozřejmě nesekla a ani nehodlám.Úplně mě tahle činnost dostala.Chodím běhat v pondělí,středu a pátek kolem osmé ranní.Tento týden v pondělí pršelo,tak jsem místo toho běžela dnes.
Ty dvě stovky jsem využila v pátek.Měla jsem v plánu jet do knihovny,kde jsem už docela dlouho nebyla.Tak jsem si nakoupila v drogerii několik důležitých věcí.
V knihovně byly samé dovolené,ale paní šatnářka a Jirka tam byli určitě.Paní šatnářce jsem psala předem smsku,jestli bude ( myslím samozřejmě paní šatnářku ) v pátek v práci,že bych se tam chtěla zase ukázat.Měla jsem štěstí.
Ve čtvrtek jsem se díky odvozu z vinárny dostala domů těsně po půlnoci.Byla jsem tak rozjetá,že jsem úplně v pohodě ještě uklidila nádobí i doma.Dokonce jsem posbírala v mém patře i prádlo a hromádku našich jsem položila dolů na křeslo,aby si to mamka ráno uklidila v ložnici do skříně.
No a spát se mi ani po těchto dvou činnostech ještě nechtělo,tak jsem si v posteli četla.Luciena Leuwena jsem ještě nedočetla.Ale už se blížím ke konci.Počítám,že v polovině listopadu už budu zabrána do první knížky ságy Sever a Jih.
A druhý den ráno jsem vstávala opět v 7.21 kvůli běhu.To bych si nemohla nechat ujít.O půl dvanácté jsem jela do knihovny.
Strávila jsem tam několik hodin.O pěti jsem měla jít do vinárny.Tam jsem se nakonec dostala až o půl šesté.Jinak nejel autobus.Pan vedoucí ale říkal,že to nádobí tam na mě čeká a nikam mi neuteče,takže můj trochu pozdní příchod vzal úplně v pohodě.Navíc jsem mu předtím psala sms,že přijedu o něco později.
Z knihovny se mi vůbec nechtělo.Zase jsem byla s paní šatnářkou v šatně.Objevil se tam i její manžel a docela dost jsme si popovídali.
Přišla jsem se ukázat i do půjčovny.Musela jsem vrátit nějaké knížky,ale hlavně jsem chtěla všechny zase vidět.První jsem však zašla na 45 minut na net.Na blogu jsem zjistila docela mizernou návštěvnost,ale o nic nejde.Jsem ráda,že tento blog mám,ať už sem lidi chodí či ne.
Na mamčin obchod v těchto dnech chodilo víc lidí než ke mě a to jich ani tam moc nebylo.Ale ono to přijde.Věřím tomu.
Když mi vypršelo mých 45 minut na netu,přišla jsem k pultu,kde byl Jirka.Podal mi mou průkazku,ale mě se ještě zdaleka odejít nechtělo.Jirka se mě zeptal,co jsem si přečetla na netu.Já na to,že mě hlavně zajímala návštěvnost blogu a mamčina internetového obchodu.Tak se dozvěděl,že dělám mamce stránky s bižuterií.On to netušil i přesto,že byl minule jen pár metrů od nás,když jsem B.R. ten obchod ukazovala u nich na počítači.Ale chápu,že on na to samozřejmě není.Probírali jsme správu webovek.Ptal se mě,kde jsem ty stránky založila.Jeho oblíbené jsou webnode.cz.Tam založil i stránky běžeckého klubu a taky čtenářský deník knihovny.Říkal,že podle něj webnode.cz jsou stránky,které vypadají docela profesionálně a navíc se s nimi dobře pracuje.
Mě osobně se taky celkově zamlouvají,ale když jsem zakládala e-shop,tak jsem si na ně bohužel nevzpomněla.Škoda.
Taky se mě Jirka zeptal,co pěkného zrovna čtu.No a já se přiznala,že pořád tu samou knížku,co si pamatuje z doby mé praxe.Říkal,že ji mám konečně odložit,když mě nebaví.Já se ale bránila.
Pak ze mě vypadlo,že jsem začala ráno běhat.Docela rád to slyšel.Konečně se mu někoho podařilo přesvědčit.Dokonce mi už začal vybírat vhodný závod.To se dalo čekat.Taky se zajímal,kam chodím běhat a kolik km už mám naběháno.Řekla jsem,že mám své oblíbené cestičky za dědinou.A co se týče počtu kilometrů,musela jsem ho zklamat,protože trasu si změřit nemám jak.Bohužel.Jinak bych se hned pochlubila.
Probírali jsme i to,že se u nás v dědině kdysi závody pořádali.Podle těch stránek běžeckého klubu,kde mají i historii těchto závodů,to v podstatě u nás všechno začalo.A Jirka by byl docela rád,kdyby to u nás obnovili.Tak jsem dostala za úkol zajít za naším starostou,aby s tím něco udělal.Nebylo to míněno úplně vážně,samozřejmě,ale bylo by to docela fajn.Začala jsem o tom přemýšlet.
Taky jsme řešili,jak se běžci setkávají s nepochopením ostatní veřejnosti.Já jsem s tím začala.Řekla jsem,že u nás v dědině si všichni myslí,že se chodí běhat jen,abychom shodili kila.Podotkla jsem,že já jaksi nemám co shazovat,je to na mě až moc vidět.Jirka samozřejmě ví,že důvodů,proč běhat,je spousta.A taky se přiznal,že jeho babička též nechápe,co na tom běhu vidí.On i jeho táta,jenž je trenér a též běžec.Ale musí se s tím babička smířit.Holt je to v rodině.
Do knihovny se ten den hrnulo tolik lidí,že jsme si v rozhovoru museli často dělat pauzu.Ale stálo to za to.O běhu a závodech se vydržíme bavit dlouho.
Zeptala jsem se,jak se mu líbil zatím poslední z letošních závodů Moravsko-Slovenského běžeckého poháru (MSBP).Běželo se v Lipově a ředitelem závodu byl mě známý běžec,který byl místní.Řekla jsem i jeho příjmení a Jirka se mě zeptal,jestli ho znám.Tak jsem zase vysvětlovala,že ho znám z fotek a navíc jsem ho přece viděla na Burčákové šestce.
Závod v Lipově byl povedený.A Jirka říkal,že bylo poznat,že závod pořádal běžec.Byl to první ročník a snad bude příští rok další.
Po tomto závodě byla skoro měsíční pauza.Další závod bude až 13.listopadu na Slovensku.Musela jsem si rýpnout,že mi chybí nové výsledky závodů.Jirka se hned začal bránit,že si musí taky odpočinout.Vždyť ty závody jsou každý víkend.Má recht.Odpočívat se musí.
Taky jsem se ptala,jestli se účastní prosincového závodu,jehož název tu z jistých důvodů nebudu jmenovat.A on hned začal vzpomínat na 13 let starou sázku,když se s klukama vsadil,že tento závod zvládne.Běželo i několik jeho kamarádů a i když podle jeho slov málem vypustili duši,závod zvládli.Takže tím mi řekl,že určitě na tomto závodě chybět nebude.
Nejlepší část našeho rozhovoru byla ta,když mi vybíral závod.Přes zimu mám prý trénovat a příští rok se uvidíme na startu.Já jsem řekla,že někdo poslední být musí.A on mi to hned začal vymlouvat.Že prý poslední rozhodně nebudu,protože poslední bývají většinou bežečtí veteráni,které bych podle něj předběhla i krokem.Byla to sice tak trochu urážka veteránů,ale v ten moment to vyznělo docela vtipně.Tak jsem zvědavá,jak to nakonec všechno bude.
A Jirka byl konkrétní.Vybral mi závod Velká Morava.Já hned veděla,že to je v dubnu,čímž si nebyl jistý ani Jirka.Já mám tu termínovku taky nastudovanou.A navíc jsem ji měla v knihovně s sebou.
Během našeho rozhovoru mi paní M.Č.nabídla možnost,že bych mohla s nimi jet 13.prosince do Vídně na vánoční trhy.Jirka taky přemlouval,pak to ale nechal na paní M.Č.On stejně nepojede.
Vážně o tom přemýšlím.Líbilo by se mi to,i když neumím německy.Dostala jsem na paní M.Č. mailovou adresu,když budu chtít vědět podrobnosti.
Zašla jsem pak do šatny a mrkla na tu termínovku.Velká Morava je bohužel na deset km.Pro mě přichází v úvahu až červnový závod.6 km zní líp.Probírala jsem to i s paní šatnářkou.A ona říkala,že se přes zimu dobře trénuje,protože je to těžší a o to víc mi to dá.V létě se mi pak bude dobře závodit.No nevím,ale něco na tom asi bude.
Už jsem měla za chvíli odcházet na autobus.Ale ještě jsem se vrátila do půjčovny.Bohužel tam zrovna měl Jirka plné ruce práce.Tak jsem ještě počkala.Nakonec jsem mu řekla,že jsem se dívala do termínovky a došla jsem k závěru,že Velká Morava nepřichází v úvahu.A on na to,co se mi na tom nezdá.Kilometry,samozřejmě.Tak začal přemýšlet o dalších závodech a jmenoval i ty,které jsou skoro ještě v zimě.No super.Ale jak říkal,ženské kategorie tam běží kratší trasu.To by možná šlo.
Když jsem byla na odchodu,Jirka ještě něco prohodil o tom,že si mám vést tréninkový deník.Já bych ráda,ale jak jsem už předtím říkala,nemůžu si změřit trasu.
Byl to skvělý den v knihovně.Vůbec se mi nechtělo pryč.Ale vinárna volala.

Tak se mějte fajn.

Jak dýchat?

27. října 2010 v 14:17 | Juliana |  BĚH
Jak známo,smyslem dýchání je výměna dýchacích plynů - kyslík se rozvádí do tkání,ze kterých je pak odváděn oxid uhličitý.Zásobení orgánů kyslíkem je životně důležité.Pouhé dvě minuty bez kyslíku stačí k odumření některých mozkových buněk,což má fatální následky.Ale abychom hned nestrašili,tak raději opačný příklad.Řada psychicky pracujících lidí uvádí,že nejlepší myšlenky je napadají při běhu v lese.To je možné zdůvodnit vyšší funkčností důležitých mozkových center v důsledku jejich lepšího zásobení kyslíkem.Tak jako všem orgánům lidského těla i plicím svědčí přiměřená aktivita.Pokud použijeme příkladu srovnání úředníka a běžce,je na tom běžec v průměru s 5 až 6 litry plicního objemu téměř o 50% lépe.Ztráta funkční výkonnosti plic se navenek projevuje mělkým a rychlejším dýcháním.

Pravidelné běhání přispívá k prohloubení dýchání a ke správnému kombinování tzv.hrudního dýchání s břišním.Vedle typu dýchání je samozřejmě důležitá i jeho intenzita.Častou chybou zejména začínajících běžců je málo intenzivní výdech.Zbylý,nevydechnutý vzduch v plicích potom neumožňuje další dostatečný nádech.Následkem je prudký nástup únavy a ztráta výkonnosti.Na rytmus dýchání se při běhu zvlášť soustředit nemusíme,po čase se sám přízpůsobí.Myslet bychom měli ale na správnou techniku nádechu,který probíhá současně nosem i ústy a umožňuje dodat plicím více vzduchu.

( čerpáno z knihy Běhání - od joggingu po maraton )

Vznik lásky a zamilovanosti

27. října 2010 v 11:14 | Juliana |  Vztahy a sex
Láska a zamilovanost jsou nekonečnou inspirací mnoha umělců. Co ale stojí za jevem, který dokáže tak dokonale pobláznit rozum? Vědci, kteří se na tuto otázku snažili najít odpověď, přišli na to, že za zmatením mysli stojí kromě jiného i složité hormonální pochody.
Láska je stav, který je ve své podobě vlastní patrně jen člověku. Podle psychologů a sociologů je láska a zamilovanost tím, co lidem pomáhalo udržovat lidský pár pospolu po dobu nezbytně nutnou ke zplození, narození a základní výchově potomka.
"Láska je pevně zakotvena v evoluční historii člověka, v jeho biologii i biochemii. Sociologické studie ukazují, že toto období je omezeno na čtyři roky - počítáno od začátku vztahu. Příroda to tak zařídila, že během čtyř let žena může otěhotnět, porodit a dítě se stane mírně samostatné. Toto čtyřleté období pak může prodloužit příchod dalšího potomka. Když zamilovanost odezní, přichází vztah, který je založen na jiných, vyšších hodnotách, nebo rozchod," vysvětluje profesor MUDr. RNDr. Luboslav Stárka, DrSc. z pražského Endokrinologického ústavu.

Co se děje v těle

Zamilovanost je stav, který je doprovázen mnoha neurologickými ději. "Pomocí moderních zobrazovacích metod bylo prokázáno, že v době zamilovanosti dochází v mozku k aktivaci a deaktivaci mnoha specifických míst. V experimentálních pracích pak bylo ověřeno, že hlavní úlohu hrají žlázy s vnitřní sekrecí vylučující hormony, a to hypotalamus, hypofýza a nadledviny," vysvětluje profesor Stárka.
Pochody, které se v těle během zamilování dějí, jsou tak silné, že je někteří vědci přirovnávají až k chemické intoxikaci.
Odborníci se shodují i na tom, že během zamilovanosti organismus vykazuje známky velmi podobné stresu nebo závislosti tak, jak ji známe u lidí hrajících na automatech a závislých na drogách.

Romantická zamilovanost

Silné bušení srdce, zpocené ruce a zrychlený dech. To jsou příznaky, které doprovázejí významnou stresovou situaci, objevují se ale i při pohledu na milovanou osobu. Odborníci této fázi lásky říkají romantická zamilovanost.
"Je řada dokladů o tom, že stresové situace usnadňují tvorbu nových sociálních vazeb a intimních svazků. Euforie doprovázející zamilovanost je tak svázaná s produkcí hormonů adrenalinu, kortizonu, noadrenalinu a dopaminu, tedy hormonů, které se do organismu vylučují právě při stresové zátěži," říká profesor Stárka.
V tomto období dochází v těle zároveň k vyplavování látek zvaných aminy, které se svým účinkem podobají návykovým látkám. "Na této úrovni hraje zřejmě významnou úlohu fenylethylamin a látky jemu příbuzné. Zamilovanost je tak jistou formou narkomanie, která se projevuje tím, že jedinec touží po tom, aby milovanou osobu opakovaně spatřil a byl s ní. Při každém kontaktu pak dochází k dalšímu a dalšímu vyplavování fenylethylaminu, jenž zamilovaného naplňuje pocitem štěstí a euforie," vysvětluje endokrinolog.
Při zamilovanosti hraje důležitou roli i testosteron, tedy mužský pohlavní hormon. I on je měřítkem stresové zátěže. Výzkumy bylo zjištěno, že u mužů během fáze romantické lásky jeho hladina v krvi klesá. To pravděpodobně způsobuje, že se muž k ženě chová citlivěji a něžněji. U žen testosteron naopak stoupá a zvyšuje u nich tak chuť na sex.
Stresové hormony jsou u zamilovaných vyplavovány nejenom při jejich setkání, ale projevují se i při odloučení dvojice.

Fáze vystřízlivění

Po období bláznivé zamilovanosti přichází fáze vystřízlivění a uklidnění. "Tento stav střídá počáteční euforii a je typický vznikem pocitu bezpečí, klidu a vyrovnanosti. Zde už nastupuje jiný typ hormonů.
V těle opět dochází k vyplavení látek podobných opiátům, jde tedy opět o formu závislosti a narkomanie, ale tyto hormony již nejsou produktem nadledvin a nesouvisí tak se stresem, ale produkuje je převážně mozek.
Jejich účinek na organismus už není povzbuzující, jako tomu bylo v první fázi zamilovanosti, ale naopak tišící a tlumící bolest," vysvětluje odborník. V tomto období dochází k jakési stabilizaci lásky a jedinec se citově ustálí.

Věrnost a potomci spolu souvisí

Další stadium lásky je spojené s rozmnožováním a péčí o potomky. I v této fázi hraje významnou roli hormon, tentokrát oxytocin.
Ten byl v minulosti spojován výhradně se ženami. Oxytocin totiž hraje významnou roli při porodu a při kojení. "Oxytocin je produkován hypotalamem a je významným hormonálním regulátorem mateřské lásky. Je tím, co působí na matku a dítě a způsobuje touhu se vzájemně mazlit. Vedle toho je i významným regulátorem sexuálního chování. Zvýšené vyplavení oxytocinu je součástí biochemických dějů při orgasmu. Hladina oxytocinu u mužů stoupá při vyvrcholení až několikanásobně, u žen ještě více.
Oxytocin v těle vyvolává pocit uvolnění, uspokojení a náklonnosti a má evidentní antistresové účinky," vysvětluje lékař. Úloha tohoto hormonu je však mnohem větší. Produkce oxytocinu totiž podporuje věrnost, monogamní chování a snahu podílet se na společné péči o potomka. Oxytocin je proto nazýván hormonem věrnosti.
Oxytocin v člověku vyvolává ale i mírně záporné vlastnosti. A těmi jsou závist a škodolibost. "I toto souvisí s péčí o potomky. Jedinec pečující o své děti má potřebu zajistit tuto péči co nejkvalitnější. Chce proto mít více a lepší materiální zabezpečení, než má jeho okolí. Příroda to tak moudře zařídila, že všechny hormonální změny doprovázející období lásky a zamilovanosti slouží k jedinému - aby pár zdárně počal a vychoval své potomky," uzavírá lékař.

Průběh námluv
Začátkem každé lásky jsou námluvy, při kterých se dvojice musí vzájemně zahlédnout a poznat. Psychologové námluvy rozdělují do čtyř etap.
Lokace objektu
U člověka dochází k prvnímu kontaktu přes oči. Pokud dojde k delší fixaci při pohledu do očí a následně k nepatrnému úsměvu jednoho z dvojice, může přijít druhá etapa.
Předdoteková interakce
Pro tuto fázi je typické, že se muž před svou vyvolenou slovně předvádí a chlubí s jediným cílem - zaujmout. Úlohou ženy v tuto chvíli je muži trpělivě naslouchat.
Doteková interakceTato etapa znamená první tělesné sbližování páru. Dvojice zažívá první objetí, polibky a vzájemné hlazení po celém těle.
Efektivní sexuální spojení Jde o poslední etapu sbližování. Přichází první sex a milování.


Jednotlivé fáze námluv mohou trvat různě dlouho. U některé dvojice mohou všechny čtyři fáze proběhnout během jediného večera, u jiných se mohou protáhnout na řadu měsíců. Tyto fáze mohou ve zrychlené formě probíhat i u manželských dvojic před sexem.

ZDROJ:http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/198895-jak-vznika-laska-a-zamilovanost.html

Opakujeme literaturu

26. října 2010 v 17:40 | Juliana |  Zpátky do školy-otázky a odpovědi
1.Jmenuj 5 knih Mojžíšových:

O: Genesis,Exodus,Leviticus,Numeri,Deuteronomium.

2.Který z řeckých antických dramatiků napsal díla - Antigona,Král Oidipus,Elektra?

O:Sofokles.

3.Uveď názvy českých spisů Mistra Jana Husa,jež psal pro lid:

O:Výklad viery,Desatera a Páteře
    Knížky o svatokupectví
    Postila
    Dcerka
    sebrané listy z Kostnice

4.Co je kritický realismus?

O:Umělecký směr,který patří k nejvýraznější odrůdě realismu - je v něm zesílen rys kritičnosti.  
    Reaguje na vlnu buržoazních revolucí v Evropě,rozmach vědy a techniky a na vývoj společnos-
    ti,která v souvislosti s pozitivním ekonomickým vývojem nedokázala snít (jako předchozí
    romantismus).

5.Jak se jmenuje následující báseň a kdo je jejím autorem?

Toť díra zeleně,v níž tiše zpívá řeka,
vlévajíc do travin svůj stříbroskvoucí cár,
kam z pyšných pahorků sluneční světlo stéká,
toť úval se sluncem,jež ztrácí zde svůj žár.

Vojáček bez čapky a s nachýlenou šíjí,
spí s ústy dokořán v modravé řeřiše
pod mráčkem,z kterého se proudy světla lijí
až na zem do trávy,kde leží na břiše.

Má nohy v kosatcích,spí,usmívá se sladce
jak děcko v nemoci,když přitulí se k matce.
Přírodo,zahřej ho,je velmi chladný rok!

S nehybným chřípím spí za rosy,která studí,
spí s rukou složenou na svojí klidné hrudi
a dvěma ranami má prostřelený bok.

O:Spáč v úvalu - Jean Arthur Rimbaud


Návštěvnost obchodu BIŽUTERIE PRO KAŽDÉHO

25. října 2010 v 12:25 | Juliana
Návštěvnost za minulý týden (18.10. 2010 - 24.10. 2010) je:
Pondělí: 7
Úterý: 5
Středa: 7
Čtvrtek: 21
PÁtek: 4
Sobota: 1
Neděle: 1

Celkem: 46

Byla bych ráda,kdyby Vás přišlo víc a něco jste si i objednali,ale přesto moc děkuju.Ani jedna nula a to je dobré.A v ten čtvrtek jste mě vážně příjemně překvapili.

Návštěvnost - 18. - 24.10.2010

25. října 2010 v 11:48 | Juliana |  Návštěvnost blogu
Návštěvnost za minulý týden (18.10. 2010 - 24.10. 2010) je:
Pondělí: 27
Úterý: 35
Středa: 32
Čtvrtek: 62
Pátek: 42
Sobota: 16
Neděle: 22

Celkem: 236

ČÍM DÁL LEPŠÍ.SUPER.
MOC DĚKUJU.

P.S.MÍT MAMKA TAKOVOU NÁVŠTĚVNOST VE SVÉM INTERNETOVÉM OBCHODĚ S  BIŽUTERIÍ,NEMĚLO BY TO CHYBU.ALE BOHUŽEL.
I TAK DĚKUJI PŘÍPADNÝM NÁVŠTĚVNÍKŮM,I ZA MAMKU.

Pozitivní vliv joggingu na fyzické i duševní zdraví

24. října 2010 v 19:20 | Juliana |  BĚH
1.SRDCE A KREVNÍ OBĚH

- větší a výkonnější srdce
- vyšší pružnost a funkčnost cév
- nižší tepová frekvence
- snižování a stabilizace krevního tlaku
- lepší kapilární prokrvení organismu
- krevní oběh se lépe přizpůsobuje měnícím se podmínkám

2.PLÍCE A DÝCHÁNÍ

- větší výkonnost plic - zvýšení jejich kapacity
- lepší přenos kyslíku a zásobení živinami

3.LÁTKOVÁ VÝMĚNA A TRÁVENÍ

- zlepšení látkové výměny
- větší spotřeba a využití energie ( snižování nadváhy)
- lepší trávení

4.SVALSTVO A POHYBOVÝ APARÁT

- silnější a výkonnější svalstvo
- zlepšení pohybové koordinace
- lepší držení těla
- prevence plochých nohou (posilování nožní klenby)

5.PSYCHIKA A NERVOVÝ SYSTÉM

- odbourávání psychického napětí a stresu
- zlepšení vegetativního ( na vůli nezávislého) nervového systému
- celkové uvolnění organismu

( čerpáno z knihy Jogging)

Způsobové sloveso CAN - procvičování

23. října 2010 v 13:27 | Juliana |  Opakujeme angličtinu
You cannot play today. - Nemůžete dnes hrát.
We can take it tomorrow. - Můžeme si to vzít zítra.
Can she speak German?- Umí ona mluvit německy?
You can see him. - Vidíte ho.
You cannot help him. - Nemůžete mu pomoci.
She cannot leave now. - Ona teď nemůže odejít.
He can come tomorrow at five o'clock. - On může přijít zítra v pět.
Cannot she drive? - Nemůže ona řídit?
I cannot write the letter. - Nemohu napsat ten dopis.
You can speak to me. - Můžete se mnou mluvit.
You cannot have it. - Nemůžeš to mít.
It's can be fine. - Může to být fajn.
Can't they leave now? - Nemohou teď odejít?
He can write what he wants. - On může napsat co chce.
Can you see me? - Vidíte mě?
You can stay. - Můžete zůstat.
They cannot wait for it. - Nemohou na to čekat.
We can do it in the morning. - Můžeme to udělat ráno.
I can take this job. - Mohu vzít tu práci.
You cannot write it this way. - Nemůžete to tak napsat.
You can take what you want. - Můžeš si vzít co chceš.
She can go with us. - Ona může jít s námi.

( čerpáno z angličtiny k poslechu,staženo z ulož.to )

Je mléko skutečně zdravé?

23. října 2010 v 13:02 | Juliana |  Udělejte něco pro zdraví
V poslední době se velmi často objevují rozdílné názory na to, jestli je pití mléka ve skutečnosti tak zdravé, jak nám bylo desítky let vštěpováno? V této souvislosti je hodně diskutováno, zda je normální pít mléko i v dospělém věku. Všechna zvířata totiž, narozdíl od člověka, po ukončení svého vývoje mléko přestávají pít. Vědecké studie, které se snaží odporovat reklamám výrobců a prodejců mléka, že mléko je to nejlepší, co můžeme pro naše zdraví pít, poukazují na některé zajímavé skutečnosti. Mléko každého zvířete má speciální složení, které je vhodé právě pro tento živočišný druh. Mléko také mění své složení během růstu kojeného mláděte.
Lidské mateřské mléko má v prvních 6-ti až 9-ti týdnech života kojence jiné složení a postupně se samo upravuje podle vývoje dítěte. Z tohoto důvodu není možné lidské mateřské mléko nahradit mlékem žádného zvířete. Pro náš organismus je mléko zvířete cizorodá látka. Tělo se proti ní velmi často brání různými alergiemi a nemocemi, jako je zahlenění, chronická rýma, astma a podobně.
Kravské mléko obsahuje mnohem více minerálů a bílkovin, než lidské. Díky tomu dochází k rychlému růstu telete, který je nutný, aby v přírodě mělo šanci na přežití. U lidských dětí je však přirozený vývoj naprosto odlišný. Jsou dlouho ve spojení s matkou a není nutný rychlý vývoj kostního skeletu, o to rychleji se však vyvíjí lidský mozek. To je také důvod, proč obsahuje lidské mateřské mléko dvojnásobné množství mléčného cukru, než mléko kravské. Na tomto příkladu můžeme vidět, že složení různých druhů mléka je velmi odlišné a příroda v něm výrazně zohlednila jeho účel. 
Mléko je v současné době dle vědců, kteří zkoumají jeho účinky, zodpovědné za zdravotní problémy lidí, kteří jej pijí. Kromě zjevných alergických reakcí, způsobuje i skryté reakce organismu, u kterých není na první pohled patrné, že jsou způsobeny právě konzumací mléka. Jedná se zejména o snížení imunity lidského organismu, díky které může docházet k závažným onemocněním. Mléčný tuk, který se hromadí v okolí pohlavních orgánů, může dokonce vést u žen až k neplodnosti. Velmi varující je bohužel také skutečnost, že mléko se podílí na vzniku cyst, či dokonce nádorů prsu, plic a vaječníků.
mléko
´
ZDROJ:http://www.hyperbola.cz/index.php/Je-mleko-skutecne-zdrave?ac=0

Tak já už vážně nevím,co je a co není zdravé.Poslední dobou jsem se dala na pití mléka a teď najdu takový článek.Co si o tom myslíte vy?

Způsobové sloveso CAN

22. října 2010 v 11:00 | Juliana |  Opakujeme angličtinu
- je první ze způsobových sloves
- znamená moci,umět
- vkládáme jej do věty mezi podmět a přísudek
- I go. - Já jdu.
- I can go. - Já mohu jít.
- významové sloveso ve 3.osobě ztrácí koncovku -s.
- He goes. - On jde.
- He can go. - On může jít.
- Zápor se tvoří pomocí not a má dva tvary:
- plný: cannot
- stažený: can't
- I cannot go. - Nemohu jít.
- He can't speak. - On neumí mluvit.
- otázka se tvoří převrácením slovosledu oznamovací věty.
- Can I go? - Mohu jít?
- Can I help you? - Mohu vám pomoci?
- jako všechna způsobová slovesa i can má jiný způsob vyjádření,tzv.opisný tvar
- Tento tvar: He is able to go,znamená,že např.věta He can go. se dá říci i He is able to go.
- on může,on je schopen jít

(čerpáno z angličtiny k poslechu,staženo z ulož.to)

Zázraky se dějí aneb mobil se vrátil do života

21. října 2010 v 21:34 | Juliana | 
Nemohla jsem se ani za nic smířit s tím,že mám po mobilu.Pořád jsem mu nedala pokoj a zkoumala ho ze všech stran.Rozebírala jsem ho a zase dávala dohromady.Zpočátku nešel vůbec zapnout,nereagoval ani na nabíječku,až najednou...
Začal se chovat divně,což je samozřejmě mnohem lepší než když se nechová vůbec nijak.
Po pokusu o zapnutí se na displayi objevil jakýsi patvar připomínající lidské embryo.To byla první známka oživení.Pak se ale nedělo chvíli nic.Jenom to "embryo" tam pořád blikalo.
Nakonec jsem mohla napsat i pin a dostala jsem se na telefonní čísla,která jsem si pro jistotu hned přepsala.Nevím,co se děje,ale mobil zatím funguje.Můžu prozvoňovat i psát sms a dělat spoustu dalších věcí.Jen nevím,jak dlouho.
Taky mě to párkrát nechtělo dovolit zadat pin.Tak jsem mobil vypnula a pak zase zapla a už to šlo.
Můj mobil bude už napořád postižený,ale hlavně,že tu velkou vodní nehodu přežil.

Úplně supr den aneb utopila jsem si mobil

21. října 2010 v 16:27 | Juliana | 
Dnes jsem se chystala na celý den do knihovny.Už jsem tam nebyla od minulého pondělí a dost mi to chybí.Posezení v šatně s paní šatnářkou a taky v půjčovně prostě nemá chybu.
Jenže mi dnes paní šatnářka volala,že dnes tam mají nějaké menší problémy s počtem zaměstnanců,tak ať přijedu radši jindy.Nevadí,stejně jsem chtěla jet až příští týden.
Jenomže kdybych jela dnes,vůbec by nedošlo k tomu,k  čemu dnes odpoledne došlo.Když jsem nikam nejela,chtěla jsem být aspoň užitečná doma a tak jsem umyla dveře do pokoje a do ložnice.Jenže jsem zapomněla na fakt,že mám celou dobu v kapse mobil.Mám velmi špatné zkušenosti s tím,že mi z té kapse často vypadává.
Ale dnes to byl vrchol,jelikož mi spadl přímo do kyblíku s vodou.Takže jsem holt bez mobilu a nevím,na jak dlouho.Prostě smůla.
Když jsem ten mobil v rámci možností usušila,jako zázrakem se mi ještě podařilo prozvonit mamku.Pak milý mobil vydechl naposledy.
Kdo z vás už si někdy utopil mobil?Já si ten minulý zapomněla v kině na záchodě a už jsem ho tam pak samozřejmě nenašla.Ach jo.Komu není rady,tomu není pomoci.

Po čem ženy touží?

20. října 2010 v 21:06 | Juliana |  Vztahy a sex
Nejeden muž by jistě chtěl znát odpověď na otázku, co udělá jeho partnerku či manželku spokojenou a šťastnou.
Malou část velkého životního tajemství mnoha žen poodhaluje nová kniha psychologa Paca Underhilla, která se zaměřuje právě na skryté touhy mnoha žen a dívek po celém světě.
Podívejme se tedy na seznam nejčastěji zmiňovaných věcí, po kterých ženy opravdu touží.

"Maličkosti", které stačí ženám ke štěstí
Nízkotučné verze mnoha oblíbených maličkostí k jídlu, které by mohly mlsat.

Kuchyňská pracovní deska, která se bude sama zbavovat nečistot, jako je například rozlitá omáčka nebo zbytky jídla, aniž by ji žena musela pracně sama čistit.

Vlastnit mikrovlnnou troubu, v níž by se nedržely zbytky od jídla, které se musejí stále odstraňovat.

Aby se jich každé ráno nikdo neptal: "Miláčku, nevíš kde mám peněženku, klíče, brýle?"

Šatník, ve kterém by bylo oblečení, které vyhovuje každé příležitosti, namísto kousků, které jsou "in" jen jednu sezónu a měly jsme je na sobě stejně jen jednou.

Postel s čistým, lehce žehlitelným povlečením, načechrané polštáře a luxusní přikrývky. Součástí touhy je i pochopení mužů, že by mohli s touto činností pravidelně pomáhat. Čím dříve si to prý uvědomí, tím více se budou ženy cítit oceňované a milované a budou i tím pádem chtít trávit v posteli se svým protějškem více času.

Úžasný sex, kterému předchází krátká konverzace při světle svíček, mazlení a polibky. Nebo na druhou stranu rychlovka po ránu.

Nehynoucí láska partnera, kterému nebude vadit, že žena chodí doma v pyžamu a ponožkách, není i v noci perfektně nalíčená nebo nosí doma pleťovou masku.

Mnoho žen také touží strávit dovolenou, kde by si mohly přečíst alespoň jednu knihu v klidu, aniž by se jich každých pět minut chodilo dítě na něco ptát.

Vlastnit bikiny, které prodlouží délku našich nohou, vyhladí břicho a zakryjí všechny faldy, a ve kterých se budou cítit jak Angelina Jolie.

Znát spolehlivého stavitele, který umí číst myšlenky, uklidí po sobě prach, vypláchne po sobě šálek od kávy, nic nepoškrábe a všechno splní přesně tak, jak řekne.
Užít si nerušeně dlouhou horkou koupel, pěkně v soukromí. Aby je nikdo nevyrušoval stálým klepáním, kdy už půjde ven.

Koupelnu, kde budou vždy suché a složené ručníky a umyvadlo, kde nebudou věčně zaschlé zbytky zubní pasty.

Aby je kolegové v práci zlostně neprobodávali pohledy, když musí urgentně vyzvednout nemocné dítě. Koneckonců, jednou i oni budou mít dítě, které bude potřebovat jejich pomoc.

Když si chce žena užít výlet s kamarádkami a nechá manželovi na starost děti, bylo by pěkné, když se vrátí domů, aby děti byly obstarané a hezky ležely v posteli, aby bylo umyté nádobí vyndané z myčky apod.

Aby děti byly poslušné, milující a vděčné, aby chodily spát bez odmlouvání a s úsměvem na tváři.

Čas od času by ženy potěšilo malé překvapení typu: prázdný koš na prádlo, láhev oblíbeného vína, kterou by si s partnerem spolu pěkně vychutnali, radost ovšem udělá i taková maličkost, jako možnost volit, na co se budou večer dívat a alespoň jednou za uherský rok mít možnost strávit den podle svého.

Aby se manžel alespoň někdy zapojil do péče o děti. Proč mu nepřijde divné, že odchází ráno a vrací se až večer? Proč by jednou on nemohl řešit, jestli děti měly večeři, nebo jestli mají hotové úkoly?

Proč některým mužům připadá, že ženy řídí strašně pomalu a zdržují, i když jedou plynule a podle předpisů?
Netrávit každý večer vycházkami se psem, krmením kočky nebo sháněním salátu pro králíka. Domácí mazlíček je přeci všech, proč by se o něj měly tedy starat jen ženy?

Mnoho žen by chtělo mít k dispozici 24 hodin denně svého osobního asistenta, kterému nemusí nic platit. To je to, co muži nazývají "manželkou".

Aby otec nekupoval dětem hned vše, co si řeknou. Hlavně když se matky snaží děti učit, jak důležité je umět ušetřit peníze.

A v neposlední řadě mít doma partnera či manžela se způsoby Colina Firtha, svaly Russella Crowea a penězi Simona Cowella. To je přeci to, po čem ženy touží.
I když se může zdát (především mužům), že řada těchto věcí je vcelku nepodstatných, mnoho zaměstnaných žen a matek po celém světě se jistě shodne alespoň s jedním z uvedených bodů.

ZDROJ:http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/207234-jake-malickosti-staci-zenam-ke-stesti.html

Motivační desatero

19. října 2010 v 22:01 | Juliana |  BĚH
1.Stanovit si reálné cíle běhu.
2.Běhat ve dvojici nebo ve skupince.
3.Nezastavovat se - pokud už nemůžeme,pokračujeme chůzí.
4.Vybírat si rovinatý terén.
5.Běhat pomalu,nedělat dlouhé kroky.
6.Neběhat minimálně dvě hodiny po hlavním jídle.
7.Naplánovat si délku tratě.
8.Naplánovat si další běhání v týdnu - vést si jednoduchý tréninkový deníček.
9.Případný výpadek se nesnažit dohonit častějším běháním či jeho vyšší intenzitou.
10.Naplánovat si účast na veřejném běhu a snažit se na něj připravit.

(čerpáno z knihy Jogging)

Menší úterní rozcvička

18. října 2010 v 18:05 | Juliana |  Zacvičme si trochu
Ze sezení v lavici je člověk víc jak dost polámaný.Pojďte se se mnou trošku protáhnout a posílit si svalstvo.

cvičíme

cvičíme
cvičíme
Cvičení si hezky užijte!!

Návštěvnost - 11. - 17.10.2010

18. října 2010 v 11:44 | Juliana |  Návštěvnost blogu
Návštěvnost za minulý týden (11.10. 2010 - 17.10. 2010) je:
Pondělí: 34
Úterý: 31
Středa: 40
Čtvrtek: 49
Pátek: 32
Sobota: 17
Neděle: 17

Celkem: 220

No prostě krása!!
Moc děkuji!!!!

Můj první ranní běh

16. října 2010 v 20:22 | Juliana | 
Má motivace k běhu bude asi vážně mít něco do sebe,protože věřte tomu nebo ne,já dneska vážně ráno vstala.A jelikož už je podzim a noci jsou dlouhé,nevstávala jsem až tak brzo.Nechtěla jsem běžet potmě.Z postele jsem slezla přesně v 7.21.Udělala jsem si jen čaj.S plným žaludkem se přece neběhá,ne?Taťka byl ve sklepě a mamku jsem nikde neviděla.Seděla jsem si hezky u krbu,hleděla do ohně a v duchu jsem myslela na to,jak se za chvíli rozběhnu.
Mamka přišla z obchodu a nevěřila tomu,že mě vidí.Obvykle mám totiž v půl osmé ještě půlnoc.Řekla jsem jí,ať mi nedělá snídani,že si jdu ven zaběhat.Mamka byla jen ráda,že tohle ode mě slyší.Konečně někdo v rodině začíná sportovat.Tedy děda běhával maratóny,ale žádný jiný sportovec se u nás v rodině nevyskytuje.
Byly jsme s mamkou domluvené,že taťku po návratu z venku překvapím tím,že přijdu sklepem.Mamka mu mezitím nic neřekne a nechá ho při tom,že jsem ještě v posteli.
V 7.55 jsem vyrazila.Na místo jsem pouze šla.Musela jsem se ještě trochu probrat.Jak jsem řekla,pro mě je to ještě půlnoc.Za dědinou jsem viděla několik velkých aut,co hnojili pole.A to pole muselo být zrovna u mojí cestičky.Ale co,taková blbost mě nemůže odradit.Jen mi to jedno auto přerušilo běh,protože jelo zrovna po mé cestě.Musela jsem se zastavit a uhnout do strany,protože auto zabíralo celou šířku cesty.
Zpočátku jsem se pořád zastavovala.Nejsem zvyklá.Ale něco vydržím.To se potvrdilo na zpáteční cestě.Dokonce jsem se dostala i o kus dál než nedávno večer.No a z tohoto místa jsem pěkně v poklidu bez zastavení doběhla až zpátky na hlavní silnici.Sice nevím,jaká vzdálenost to přesně byla,ale myslím si,že pro začátek to ušlo.
Taky jsem se snažila i správně dýchat,ale na tom se musí ještě pořádně zapracovat.Každopádně v boku mě nijak zvlášť nepíchalo.Doma  jsem tím sklepem opravdu prošla a taťka na mě hleděl jak na zjevení.Později z něj vypadlo,jestli jsem nebyla v obchodě.Všechno jsem mu vysvětlila.A on mi nevěří,že u toho ranního běhu dlouho vydržím.Ale já mu ještě ukážu.Nastavím si budík zase na 7.21 a absolvuju svůj další ranní běh.
Venku jsem byla ráno zhruba jen 35 minut,ale nic se nemá přehánět.A měla jsem pak celý den skvělou náladu.Už se nemůžu dočkat zítřka.

Mějte se krásně.

Zásadní omyly při milování

16. října 2010 v 19:22 | Juliana |  Vztahy a sex
Tak jako v jiných činnostech, i v sexu panuje celá řada mýtů, kterým bohužel stále věří velké množství lidí. Mezi nejznámější klišé týkající se soužití muže a ženy, která kolují po celé planetě, patří například: "Když on chce, ji bolí hlava. Ona hledá lásku, on jen sex."

Německý server bild.de rozebírá pět velkých omylů v oblasti intimního života, kterým většinou věříme, a přitom tato tvrzení neodpovídají pravdě.

1. Sex s jedním partnerem časem zevšední…

Je to jen klišé. Muži samozřejmě mají rádi sex, o tom není sporu. Ale důležitější je pro ně pevný partnerský svazek. Okolo 54 procent Němců tvrdí, že mohou být v životě šťastní po boku jedné partnerky.

2. Ženy s parametry modelek jsou mezi muži žádanější…

Nejsou. Sto osmdesát centimetrů vysoká kráska má u průměrného Středoevropana menší šance než jeho o dvacet centimetrů menší partnerka. Odborná studie zaměřená na tuto oblast ukázala, že takový názor zastává více než polovina mužů.

3. Sex potěší kdykoli…

Není to pravda. Vědecké výzkumy ukázaly, že k potěšení ze sexu lidé potřebují spokojenost a pohodu. Smysluplné povolání, přátelství a koníčky - to je klíč ke šťastnému intimnímu životu.

4. Sex dvakrát týdně je optimální…

Pouhé drby. Fakta říkají jasně: každý třetí pár se miluje jen jednou týdně. Častější pohlavní styk může totiž být zrádnou pastí. Čím větší jsou na jedné straně očekávání, tím větší pak může být nechuť na straně druhé.

5. Ženy vždy potřebují delší předehru…

Ani tohle nesedí. Každá druhá žena ve skrytu duše touží po překvapivě rychlém sexu bez okolků. A to po "divočině" na hodně neobvyklém místě. Ukázaly to výsledky ankety, kterou zveřejnil časopis Petra.

ZDROJ:http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/214100-pet-zasadnich-omylu-pri-milovani.html

ŠPANĚLŠTINA - 3.TÝDEN

15. října 2010 v 18:17 | Juliana |  ŠPANĚLŠTINA
Neměla jsem zrovna co dělat,tak jsem se pustila do zpracování 3.lekce španělštiny.Se svým učením jsem ale bohužel pozadu.Dnes jsem konečně probrala první lekci.Ale něco si z ní rozhodně pamatuju.
Tady máte k dispozici lekci na příští týden.
španělština
španělština

Začínám trénovat....Ale vážně!!!

14. října 2010 v 20:51 | Juliana | 
Dnes v podvečer jsem byla s mamkou roznést do několika ulic pár lidem poštu.Mamka má brigádu na poště a měla toho dnes hodně,tak jsme část v poho spolu zvládly navečer.
Já jsem si pak byla opět trochu zaběhat za dědinu.Vzala jsem si s sebou jen mobil,abych si na stopkách měřila čas.Zatím jsem totální amatérka,ale hodlám na sobě zapracovat.
Mou motivací je postavit se s Jirkou (kdo čte můj blog pravidelně,ví,koho myslím) na start.Toto bych si fakt chtěla jednou splnit.Držte mi pěsti.
Dnes večer jsem toho moc nenaběhala.Ale našla jsem si takovou fajn cestičku za dědinou.Vyhovuje mi.Chvíli po rovince,pak do kopce,ale jen nepatrně.Je to moc skvělý pocit běžet si v klidu sama.Jen bych chtěla začít běhat v ranních hodinách.Ale to bych se první musela naučit brzy vstávat a to mi dělá dlouhé roky problémy.Jsem noční pták a pak se nemůžu vyhrabat z postele.
Chvíli jsem se jen procházela,abych nabrala síly k dalšímu běhu.Nazpátek jsem vydržela v kuse 6 minut a 42 sekund.Já vím,říkáte si,že to nic není.Pro mě je to ale hodně.Aspoň mám co překonávat.
A najde se tu někdo,kdo se taky věnuje nebo by se chtěl začít věnovat běhu?
Podělte se se mnou o své pocity a uvítala bych i nějakou tu radu od zkušenějších.

Mějte se krásně.


Cíle běhu - běžecká pyramida

13. října 2010 v 15:21 | Juliana |  BĚH
Jak jistě už víte,poslední měsíc se zajímám o běh a běžecké závody.Mám taky půjčenou jednu knížku o tomto tématu.Chtěla bych se s vámi podělit o veškeré informace.

Cíle běhu - běžecká pyramida:

(pyramidu na počítači dělat neumím,tak se musíte spokojit s mým provedením)

kondiční běh - jogging

0 až 10 km - získání a rozvoj kondice a zdraví
                     snížení nadváhy
                     radost z pohybu a psychické uvolnění

výkonnostní běh

nad 10 km  - udržení a zvýšení výkonnosti
                     občasná účast na závodech

vrcholový běh

půlmaraton,maraton (42 195 m) - úspěch na významných závodech

( čerpáno z knihy Běhání - od joggingu po maraton)

Překyselení organismu prý může za většinu nemocí

13. října 2010 v 12:19 | Juliana |  Udělejte něco pro zdraví
Překyselení organismu je v dnešní době stále velmi podceňováno. Podle posledních výzkumů je právě toto onemocnění důvodem většiny nemocí. Někteří specialisté dokonce tvrdí, že není téměř možno onemocnět, dokážeme-li udržet správnou zásadito-kyselou rovnováhu v organismu.

Již Hippokrates (460 př. n. l. - cca 377 př. n. l.), nejslavnější lékař antického starověku, tvrdil, že ze všech složenin obsahujících naše tělo se kyseliny projevují jako ty nejškodlivější.
Jeho slova potvrzují po tisících letech i dnešní odborníci. Překyselení organismu je i dnes považováno za jedno z nejnebezpečnějších degenerativních zdravotních problémů.
"Překyselení organismu zvyšuje riziko zánětlivých onemocnění způsobující zpomalené hojení ran či zeslabenou schopnost regenerace. Následky se navíc projevují v podobě depresí, psychických poruch, obezity, cukrovky, dále roztržitostí, opotřebováním žláz, plísňovými onemocněními či ekzémy," vysvětluje MUDr. Otto Horák z pardubického centra Wellness Trend.

Může za to špatná životospráva nebo hormony

Nejčastěji je podle něj na vině nesprávné stravování. Chybná životospráva totiž způsobuje, že se podíl zásaditosti v těle neustále snižuje.
Překyselení organismu je potom důvodem většiny nemocí. Problémová je především nadměrná konzumace masa, mléka, kávy, cukru, sladkostí či průmyslově zpracovaných výrobků.
"Mezi další spouštěče patří hormonální poruchy, nahromaděná zloba a stres nebo onemocnění ledvin, které nezvládají vylučovat škodliviny z organismu," dodává MUDr. Horák.

A jak tedy tuto rovnováhu v našem těle dodržet?

"Hlavním lékem na překyselení organismu je strava nezatížená potravinovou chemií. Je důležité jíst syrovou zeleninu a ovoce, kvalitní celozrnné obilniny, zakysané mléčné výrobky, luštěniny a hlavně se vyhýbat tučným masům a výrobkům," uzavírá renomovaný odborník a zakladatel programu Revoluční hubnutí.

ZDROJ:http://www.novinky.cz/zena/zdravi/213890-za-vetsinu-onemocneni-pry-muze-prekyseleni-organismu.html

Opět a zase v knihovně

12. října 2010 v 23:07 | Juliana | 
Včera jsem byla vyslána mamkou do spořitelny.A to se muselo náležitě využít.Další super den v knihovně.Mamka s tím počítala.
Do spořky jsem nešla hned.Mnohem radši jsem zamířila rovnou do knihovny.Ve spořitelně stejně  měli přes oběd zavřeno.Ještě bych to stihla,ale nechtělo se mi.
S paní šatnářkou jsme si přes víkend napsaly maila,takže věděla,že přijedu.Usadila jsem se na své židli a trochu jsme si povídaly.Paní šatnářka zrovna dočítala knížku.Já jsem si s sebou taky jednu vzala.Je to moje vlastní z domu.Čtu ji ale už hrozně dlouho.Od července.Je to dílo Lucien Leuwen od autora jménem Stendhal.Někdo ji možná znáte.Je to nedokončený román,ale i přesto je dlouhý přes 600 stran.Opravdu moc dobře se čte.
Paní šatnářka si musela jít do půjčovny pro dospělé (mé oblíbené oddělení,kde jsem absolvovala v srpnu praxi),najít nějaké knihy na přebal a přelepení.
Mezitím se mě do šatny přišla jedna slečna s foťákem zeptat,jestli bych jí nemohla nahoře v patře zhasnout světlo,aby se jí líp fotilo.Já nevěděla,jak to tam mají se světly,takže jsem jí řekla,ať chvíli počká.Zašla jsem to říct paní šatnářce do půjčovny.Zrovna se u pultu bavila s Jirkou.Když jsem to řekla,neušlo mi,jak se Jirka zasmál.No co,o vypínačích mi na praxi neříkal.Tak se toho šla ujmout paní šatnářka.
Taky jsem se u stolu v šatně věnovala angličtině.Mám už několik týdnů půjčenou Obchodní angličtinu.Čerpám z toho spoustu užitečných obratů.S vypisováním mnou vybraných vět však nejsem ještě ani v půlce.Tak jsem psala i v knihovně.Já vím,jsem trochu blázen,ale moc mě to baví.
Paní šatnářka se musela naobědvat.Já už měla taky velký hlad,ale počkala jsem,až se nají ona.Mezitím jsem jí pomáhala odkládat lidem věci.Delší dobu mě tam taky nechala samotnou.Ale na to já jsem už zvyklá.Práci v šatně zvládnu.Během praxe jsem za ni přece přes oběd často zaskakovala.
Později jsem si šla koupit něco málo k jídlu.Okolo půl druhé jsem se vydala konečně do té spořitelny.Všechno jsem měla vyřízeno i s cestou tam a zpátky během deseti minut.Je to kousíček od knihovny a přede mnou byla jen jedna paní.
B.K. mě přišla do šatny poprosit,jestli bych jí s něčím nepomohla.Bylo to zrovna okolo půl čtvrté,kdy jsem se chystala jít na internet.Ranní směna,kterou měla paní Z.M. se zrovna chystala domů.Když stoupala do schodů směr kanceláře,pozdravily jsme se a ona se mě zeptala,jestli jdu na net.A já na to,že jdu plnit úkol od B.K.
Měla jsem s sebou košík a dva papíry.Byl na něm seznam knížek,které jsem měla najít.Naštěstí byly označené,abych je snadno našla.Pro mě v pohodě úkol.Tohle mě bavilo už na praxi.V tu samou chvíli zrovna kousek ode mě zařazovala knížky B.Myslela si,že si budu půjčovat tolik knížek.Tak jsem jí to vysvětlila.A navíc,co bych já dělala s tolika knihami o baroku?Dějiny umění mám dávno za sebou.Přišla za mnou též na skok B.K.,jestli se mi dobře hledá.Zeptala jsem se jí,jestli budu s těmi knížkami při odchodu z oddělení pískat.Kdo chodíte do knihovny,chápete.
Řekla mi,že už je má napísknuté a tak jí je můžu rovnou zanést nahoru do dětského.
Až jsem měla všechny knížky vyhledané,u pultu jsem oznámila Jirkovi,který si myslel,že si jdu půjčovat tolik knížek,že to nesu nahoru B.K.Ta mi za to hezky poděkovala.
Pak jsem šla konečně vrátit své tři knížky.Dávala jsem je B.R.A průkazku jsem si sama odložila,za pult,tam kam patří,když si jdu něco půjčovat nebo sednout k počítači.Zrovna tam stál Jirka a ptal se,jestli si jdu něco půjčovat.Já řekla,že ne.Mám doma ještě deset knížek.A samé naučné.To si zrovna četl na monitoru.
Požádala jsem ho o zapnutí internetu.Jako registrovaná čtenářka mám právo na 1 hodinu denně.Já ale po Jirkovi chtěla jen 45 minut,abych to zase nepřeháněla.Tak se taky stalo.
Prošla jsem veškeré mnou často navštěvované stránky,včetně blogu,mamčina obchodu a stránek s běžeckými závody,které zpočátku spravoval Jirka.Potřebovala jsem zjistit výsledky nedělního závodu v Uherském Hradišti.A jak naschvál tam ještě nebyly.Po půl hodině brouzdání po netu mě to už přestalo bavit.Těch posledních 15 minut už jsem nevěděla,co tam mám dělat.A to jsem měla štěstí,že mi to Jirka nenastavil na celou hoďku.
Těsně před vypršením limitu jsem to vzdala a šla jsem k pultu.Byla tam teď i B.R.,která často zařazuje knížky.Je to funkce,kterou dělá většinou jen ona.Řekla jsem jí o mamčině internetových stránkách.Sedla jsem si za pult k počítači a B.R. si mohla prohlédnout náš nově otevřený e-shop.Říkala jsem,že ty stránky jsem dělala já a ona mě pochválila.Líbily se jí a zboží taky.
Pak přišla paní uklízečka a B.R. a Jirka s ní zapředli rozhovor.Já jsem seděla na té židli u počítače a poslouchala.O tom,co probírali,vám psát nebudu.Za to já si to budu pamatovat.Protože mě docela rozesmáli.Po chvíli si šla paní uklízečka po své práci a B.R. šla řadit vrácené knížky.Jirka zůstal za pultem sám.Jeden ze čtenářů,co si u něj zrovna půjčoval knížky,se zeptal na víkendové závody.Já si v duchu řekla,že mě předběhl.Na závody jsem se přece Jirky chtěla zeptat já.Jirka mu k tomu něco málo řekl.V sobotu v Bořeticích se mu moc líbilo.Navíc bylo výborné počasí akorát na závod.A v neděli v Uherském Hradišti se jednalo o závod profesionálů.Závod na deset km vyhrál jeden Maďar a hned za ním doběhli dva závodníci z Keni.Ale byla to určitě zkušenost,jak podotkl tázající se čtenář.Pak konečně odešel a já si mohla s Jirkou taky popovídat. 
Seděla jsem celou dobu na té židli u pultu.Nadhodila jsem,že jsem slyšela,že mu v sobotu uteklo o pouhých 29 vteřin třetí místo.A on se dělal,že mu to vůbec nevadilo,ale já mu to neuvěřila.Rozhodně ho to aspoň trochu mrzelo.O tom není pochyb. 
Náš rozhovor nemohl bohužel proběhnout zcela nerušeně a v klidu,jelikož pořád chodili nějací čtenáři s knížkami a Jirka se jim musel věnovat.
Já jsem na lísteček nenápadně napsala adresu mamčina e-shopu,připsala jsem k tomu mamčino jméno,aby hned bylo jasné,co je to zač.Když už Jirka s B.R. vypínali počítače,nenápadně jsem ten lísteček strčila k jejich telefonu.Zajímalo by mě,co na to dnes říkali.
Ještě nějakou tu chvíli předtím jsem se Jirky zeptala,od kdy vlastně běhá.A on na to,že už odmalička.Jeho táta je totiž trenér a tak si vždycky hrával na hřišti.Taky jsem se dostala k tomu,že jsem mu konečně řekla,že můj děda taky závodně běhával.Už několik týdnů jsem se o tom chtěla zmínit a nikdy jsem si nevzpomněla.Můj děda běhával dokonce maratóny.Co se s ním mamka najezdila po závodech.
Tak Jirka si zase vedl svou,že bych měla taky začít se závody,když už to mám v rodině.U nás ale nikdo jiný kromě dědy nezávodil.Mamka ani její brácha na to nejsou.Tak proč bych měla být já?
Nebo že bych se nakonec nechala přemluvit?
Vzpomněla jsem svůj návrat z Burčákové šestky.Docela mě překvapilo,že to Jirka věděl.Řekla mu to už tenkrát paní šatnářka,které jsem o tom psala email.Zmínila jsem též moment,jak při odchodu přemýšlel,čí to tam leží igelitka.Řekla jsem mu,že jsem v ní tehdy měla složku s výsledky závodů.Se zapomenutými věcmi na závodech má Jirka špatné zkušenosti.Říkal mi,že si kdysi jeho kámoš zapomněl tašku a v ní měl digitální fotoaparát.Ještě že já měla ten svůj v batohu,který jsem nosila s sebou.Nevím,co bych dělala,kdybych tehdy nepřišla k tomu stolku včas.Jirka by odjel i s mou taškou.A doma by zjistil,že v ní jsou fotky ze závodů a na spoustě z nich by se poznal.
A neodpustila jsem si říct,že jsem si správně tipla jeho sobotní čas na 10 km.Radši jsem se ale dívala jinam,abych neviděla,jak se na to bude tvářit.
Nakonec jsem se ještě dozvěděla,že tady v knihovně pracuje už čtvrtý rok.Zajímalo mě to.Musela jsem se zeptat.Těsně před odchodem,B.R.už odešla nahoru do kanceláře chystat se domů,jsme spolu probírali vzdělání a školy.O tom se ale tady zmiňovat nebudu.Přece jen nemám právo vykládat tady o něčím vzdělání.Tedy kromě toho svého.
A pak Jirka vzal kasu a zamkl dveře od půjčovny.Padla.Rozloučili jsme se a já si šla pro věci do šatny.Paní šatnářka už byla nachystaná a její manžel už tam byl taky.
Rychle jsem se sbalila,abych nezdržovala a všichni tři jsme odcházeli vchodem pro zaměstnance.
Venku jsem ještě zahlédla Jirku na kole.Rozloučila jsem se s paní šatnářkou a jejím manželem a vyrazila k domovu.
Poslední dobou je mi knihovna velmi vzácná.Chodím tam teď totiž jen jednou týdně,ale vždycky mám pak na co vzpomínat.
Tento článek je dlouhý skoro jako kapitola nějaké knížky.Když si ho někdo z vás přečte,klobouk dolů.Ale já jej psala především kvůli sobě.
Mějte se moc krásně.