Listopad 2010

Řecká star Helena Paparizou

29. listopadu 2010 v 21:27 | Juliana |  Co ráda poslouchám
Zpěvačku Helenu Paparizou znám už několik let,ale donedávna mi byl znám jen jeden její hit.
Určitě ho znáte.Je zpíván v angličtině.
My number one:


Nyní už mám v počítači spoustu jejích písniček.Všechny jsou v její rodné řečtině.Je to vážně úžasný jazyk.
Další písnička se jmenuje I kardia sou petra:




Treli kardia:


Jako poslední uvedu písničku Aksizi:


Rozhodně to nejsou všechny kousky,co se mi líbí.Je jich mnohem víc.Ale na ukázku to jistě stačí.Koho písničky zaujmou,může si další najít na www.youtube.com .

Den otevřených dveří - 1.část - Přípravy

29. listopadu 2010 v 19:41 | Juliana | 
Sobotní ráno,před začátkem dne otevřených dveří v knihovně,pro mě nezačalo zrovna nejlépe.Přišla jsem z brigády ve čtvrt na dvě v noci a usnula zhruba ve dvě hoďky.To by ještě nebylo to nejhorší.Ale nad ránem mi začaly obvyklé ženské měsíční "záležitosti" a já měla tu smůlu,že se projevily mnohem silnějšími bolestmi než obvykle.Musela jsem vstávat v šest,abychom se s mamkou stihly vypravit na autobus.Čekal nás prodej bižuterie v mé oblíbené knihovně.Já ale myslela,že se vypravit nestihnu,protože mi bylo zle a bolelo mě břicho.Strávila jsem delší dobu na toaletě a využívala chvilek,kdy se mi trochu ulevilo,k tomu,abych si umyla hlavu a osprchovala se.Mamka byla jako obvykle nervózní.Přinesla mi dva ibalginy,po nichž se mi konečně ulevilo a já byla opět životaschopná.
Nasnídat jsem se dvakrát nestihla,ale to bylo fuk.Mohla jsem se najíst později.Stejně moc velká chuť ani nebyla.Když jsem byla konečně oblečená a obutá,čekala jsem na chodbě na mamku.Do odjezdu autobusu už moc minut nezbývalo.A mamka mě začala popohánět,ať už jdu.Já jsem na ni hleděla,jako kdyby spadla z višně a řekla jsem,že to já čekám na ni.Tak jsem se nakonec dozvěděla,že vycházíme sklepem a taťka nás zaveze do knihovny autem.Sice se o tom předtím mluvilo,ale nechaly jsme rozhodnutí na něm.Má totiž moc práce a my nechtěly zdržovat.
V knihovně jsme měly být na půl devátou.Jenomže jsme vyjeli o půl osmé a ještě autem,před osmou jsme i s mým školním kufrem plným bižuterie a dalších předmětů přešlapovaly před knihovnou.Taťka nás jen dovezl a hned jel domů.Co by tam s námi dělal.To není nic pro něj.
Mamka mě poslala naproti do obchodu koupit něco málo k jídlu,abychom tam neumřely hlady.
Uvnitř jsem si všimla B.K.Ona už byla pomalu na odchodu a navíc mě nezpozorovala.Nevadí,stejně jsme se měly vidět v knihovně.Nakoupila jsem nějakou vodu,dva koláče a jablka.Když jsem stála u pokladny,zaslechla jsem za sebou velmi známý hlas,který mi řekl:"Ahoj."Rychle jsem se otočila a pozdrav oplatila.To Jirka šel taky něco nakoupit.Takže jsem na něj měla štěstí i mimo knihovnu.
Přišla jsem zpátky za mamkou,která pořád čekala i s kufrem před vchodem do knihovny.Řekla jsem,že jsem v obchodě potkala B.K.a Jirku.Jeho si nevšimla,ale s B.K. mamka mluvila a dozvěděla se,že máme vejít vchodem pro zaměstnance.
Tak jsme šly.Já šla mrknout do patra.Chtěla jsem se zeptat,kudy máme jít k šatnám,když bylo dole zavřeno.Nakonec jsem se ale vrátila dolů s tím,že radši počkáme.O chvíli později  jsme se daly do řeči s paní M.Č.Mezitím přišel i Jirka.Mamka a já jsme jely s paní M.Č. výtahem.Nejdříve úplně nahoru,kde musela něco zařídit a pak do prvního patra.Konečně jsme se dostaly do prostor šatny,kde jsme si uložily věci.Paní šatnářku ten den zastupovala paní S.S tou se taky už trochu znám.
Pak nastal čas organizování a chystání.Musely jsme zjistit,kde budeme mít stůl.Paní šatnářka mi den předtím psala sms:"Nevím,jestli to víte,budete zítra ne v půjčovně,ale tady dole před šatnou.Tak teplé oblečky."Ještě jsme potřebovaly zjistit konkrétní místečko.A bylo ideální.U schodů nahoru,několik metrů od toalet.Tudy chodí spousta lidí a to je naše příležitost něco prodat.A taky jsme to měly malinký kousek na záchod.
Musely jsme si shora přinést stůl a taky nám byl k dispozici jeden panel,kam jsme si mohly navěšet náhrdelníky.Jeden stůl byl pro takové množství vážně málo.Paní Z.M. nám přinesla židli.Později jsem si šla ještě pro jednu doprostřed půjčovny.Dalším úkolem bylo někde splašit špendlíky.Tak jsem zašla požádat nahoru do dětského B.K.Dala mi celou krabičku.Jenže se ukázalo,že hodně z nich bylo poškozených a nešly pořádně zapíchnout do panelu.Mé známé zaměstnankyně knihovny přišly omrknout bižuterku ještě za čerstva,když jsme ji chystaly.Pomaloučku se rozmýšlely,co si koupí.Paní Z.M. nám přinesla špendlíky z půjčovny,protože jsem jí řekla,že tyto nám nějak nejdou zapíchnout.Ty druhé už byly dobré.
Mezitím přišla i paní ředitelka se špendlíky.My už je ale měly.
A paní Z.M. si vybrala krásný růžový perlový náramek.Moc jí slušel.
Byla jsem se mrknout do půjčovny k pultu,kde byla B.R. a M.H.Trošku jsem si s nimi povykládala a taky jsem si vzala program celého Dne otevřených dveří.
Všichni zaměstnanci i ti ostatní,včetně nás,měli plné ruce práce s přípravami.Oficiálně se otevíralo v devět.Přece jsme potřebovali nějaký čas na přípravu.S námi na chodbě byly další dvě paní.Jedna s koženými výrobky a druhá myslím taky s nějakými šperky.Ale já to nebrala jako konkurenci.Náhodou jsme dost kousků prodaly.
V šatně paní S. kromě ukládání věci též ohřívala lázeňské oplatky.Byly skvělé.A navíc zdarma.
Pak už se otevřelo a lidi začali chodit.

Můj běžecký trénink - den 11.

28. listopadu 2010 v 21:04 | Juliana |  MŮJ TRÉNINKOVÝ DENÍK
V pátek jsem se vypravila na třetí trénink za tento týden.Vstala jsem ale až v půl osmé.
Nevadí.Všechno jsem krásně stihla.
TF po probuzení - 59
trénink - 5 min rychlá chůze + 3 min běh
( opakováno 4x = 32 min )
+ chůze domů = celkový pobyt venku - 44 min 55 s
Byla hrozná kosa.Venku už byla vidět námraza a já byla tak ráda,že jsem si konečně vzala tu čelenku.Jinak by to asi moje uši nepřežily.Námraza ale měla i své pozitivum.Zamrzlo i bláto na cestě a já se jím nemusela brodit.
Bohužel mě v půli cesty hrozně rozbolelo břicho.Už jsem měla silné nutkání přestat s tréninkem,ale pak jsem zatnula zuby a běžela.Bolest naštěstí zanedlouho přešla.Aspoň vím,že nejsem úplně z cukru.
Před zatáčkou do centra dědiny jsem za sebou slyšela auto a blízko něj utíkal takový větší pes.
Naštěstí jsem zrovna měla 5 min chůze.Auto zajelo do zatáčky a já za ním.Uvnitř seděl nějaký mladý chlap a zatroubil na psa,který se zdržoval někde vzadu.Ten se poté rozběhl za ním.I takto se dá venčit pes.
Na cestě domů se mi konečně podařilo potkat mamku s kolem.Roznášela poštu.Několik minut a už bychom se zase minuly.
Domů jsem přišla zase příjemně unavená a vysportovaná.Při tréninku mi bylo horko,ale než jsem se vrátila domů,opět se o mě pokoušela kosa.Čelenka to jistila.
Vyšla jsem v 7.58 a vrátila jsem se v 8.43.
TF po aktivitě - 96

Dnešní,čtvrtý trénink jsem neabsolvovala,protože jsem byla po brigádě šíleně unavená.
Nevadí.Příští týden budou už 4 minuty běhu v kuse.Jsem sama zvědavá,jak mi dají zabrat.

Už zase o rok starší!

25. listopadu 2010 v 22:31 | Juliana | 
Dnes má svátek Kateřina.Je 25.listopadu a pro mě je tento den významný tím,že jsem zase o rok starší.Přesně ve 12.15 mi začal 23.rok mého života.
Díky Facebooku mi mohli popřát i lidi,se kterými jsem se dlouho neviděla.Je to fajn a jsem za to ráda.Smskou mi popřála teta za celou rodinu a taky kamarádka z výšky,má úžasná bývalá spolubydlící.
Taťka přijede z práce až zítra,ale mamka mi popřála hned,jak jí skončilo dnešní roznášení pošty.Dostala jsem Studentskou pečeť a 4 losy.Sice jsem nic nevyhrála,ale i tak to bylo fajn.Jinak k narozkám počítám ty mé nové skvělé boty,ve kterých si užívám své běžecké tréninky.
Navíc už se blíží můj výlet do Vídně,takže se mám pořád na co těšit.A že jsem zase o rok starší?S tím se bohužel nedá nic dělat,ale život jde dál a vždycky se najde důvod,proč se z něj těšit,ne?
Ještě nevím,jak budu slavit.Já nikdy nebyla na oslavy narozenin s přáteli.To by mohlo spoustu lidí potvrdit.Já už jsem prostě taková.Holt žádná odvázaná divoška.Ale slavit určitě nějak budu.
Tohle jsou mé první narozeniny,co mám blog.Narozeniny blogu jsou až 29.března.Jsem zvědavá,jestli se jich dožije.Doufám,že jo.Je to kus mého života za posledních několik měsíců a na to se nezapomíná.
Moc děkuju těm,kteří si na mě dnes vzpomněli.Vím,že většina z nich nemá adresu tohoto blogu a já jim ji z určitých důvodů ani dávat nebudu,ale prostě mám radost,že na mě nezapomněli.
Nebudu tady rozebírat,co mi přinesl tento rok.Spoustu věcí jsem samozřejmě opět nestihla,ale zároveň jsem dospěla k novým cílům,za kterými si hodlám jít.A uvidíme,jak to zvládnu do dalších narozenin.
Tak vzhůru do 23.roku mého života!

Můj běžecký trénink - den 10.

25. listopadu 2010 v 20:30 | Juliana |  MŮJ TRÉNINKOVÝ DENÍK
Čím dál lepší.Já jsem dnes vstala dokonce o třičtvrtě na sedm.Prostě se snažím zvykat si na hodně brzké ranní vstávání.Jenže v zimě je bohužel dlouho tma.Na jaře se mi to snad bude dařit víc.Ale zatím to jde,ne?Navíc jsem ušetřila trochu víc času.
TF po probuzení - 61
trénink - 5 min rychlá chůze + 3 min běh
( opakováno 4x = 32 min )
+ chůze domů = celkový pobyt venku - 44 min 4s
Ven jsem vyšla v 7.15 a vrátila jsem se opačným koncem dědiny v 7.59.
Dnes byl kopeček o něco méně zablácený,i když i to stačilo,ale já měla pocit,že mi to jde o něco líp.Ty tři minuty do kopce se mi dnes zdály o něco snazší.Že bych si už začala vážně zvykat?Uvidíme,jak to bude pokračovat.
Na některých místech jsem se rozběhla trošku víc.Maličko mě chvíli píchalo v boku,ale při běhu jsem to rozdýchala ( už mi to dýchání jakžtakž jde) a bylo po bolesti.
Během poslední dnešní tříminutovky jsem díky rychlejšímu tempu doběhla dál než v úterý.A zbytek cesty domů už byla jen procházka.Bylo mi hrozné vedro.Dalo se jen těžko věřit tomu,že mi před tréninkem mrzly ruce.
Při dalším tréninku už si ale dám přes uši čelenku,protože mi na ně byla fakt kosa.
TF po aktivitě - 94

Dodatek:Včera se mi nechtělo vstávat,takže z běhu nebylo nic,i když nepršelo.Tak jsem po letech vytáhla švihadlo a přece jen jsem si nějak zacvičila.Dokonce jsem trochu posilovala ruce na žebřinách.Takže jsem ten den tak zcela nepromarnila,co se cvičení týče.

Tak trochu povinná výpomoc v šatně

25. listopadu 2010 v 18:30 | Juliana | 
V pondělí u nás bylo hrozně nechutné počasí.Pršelo a foukal velmi nepříjemný vítr.Kvůli tomu jsem se musela vzdát svého tréninku.Ale do knihovny jsem se těšila tak,že mi nějaká zima a déšť mohly být ukradené.Však knihovna je pod střechou.
Přijela jsem o čtvrt na jednu.Během cesty z autobusáku jsem myslela na to,že má teď Jirka asi pauzu na oběd.Z dob praxe vím,že ji mívá okolo dvanácté.Pak jsem si před sebou všimla dvou žen pod jedním deštníkem.V jedné z nich jsem poznala paní ředitelku knihovny.Hned mi to nedošlo,ale pak jsem poznala její účes a hlas.
Zastavila jsem před vchodem do knihovny a schovávala deštník.Stále jsem hleděla za dvěma dámami pod deštníkem.Procházely kolem celé budovy knihovny.Dívala jsem se zamyšleně jejich směrem,dokud jsem si neuvědomila,že proti mě jde Jirka.Asi jsem na něj hleděla příliš dlouho.Nakonec mi zamával.Uhodla jsem.Měl pauzu a šel někam na oběd.
Konečně jsem si v šatně odložila věci,něco málo povykládala paní šatnářce a vzala klíček od WC.Už jsem ho vážně potřebovala.
Než jsem šla na ten záchod,přišel do šatny nějaký chlap,(už jsem měla tu čest ),který se pořád ptal,jestli jsem dcera nebo vnučka paní šatnářky.A pořád do nás něco hustil.Nevěděly jsme už,jak ho dostat pryč.Byl dost otravný.Ale zase jsme se pak měly čemu s chutí zasmát.Paní šatnářka říkala,že ji ten den už navštívilo víc takových týpků.Měla na ně bohužel smůlu.
Pak jsem se vydala nakupovat.Stavila jsem se v drogerii,kde jsem utratila 168 Kč za Lactacyd pro intimní hygienu a taky ubrousky se stejným účelem.Je to vážně užitečná věc.Člověk je rád,když se může cítit příjemně v jakékoliv situaci a na jakémkoliv místě.Já ty ubrousky využiju zejména po tréninku nebo cvičení.Pokud není poblíž sprcha,samozřejmě.
A hlad mě donutil nakoupit něco na svačinu.Mimojiné jsem neodolala balíčku Chipsů.Naštěstí už se jimi tak často neláduju.A abych snědla i něco zdravého,koupila jsem si několik mandarinek.
V šatně se jako obvykle stavila na pokec D.K.Probírala se dokonce angličtina,kterou mají každé úterý.Dává jim to trochu zabrat,ale je to nutné.Naštěstí z toho umějí udělat srandu.
Když D.K.odešla,já jsem šla konečně vrátit knížky.Většina byla půjčena ještě v době mé praxe,takže už jsem měla výpůjčky přes devadesát dní.Ještě chvíli a nemohla bych si nic půjčit,dokud bych je nevrátila.
Vracela jsem je B.R.Dodala jsem,že ta velká tlustá knížka s hindštinou byla má úplně první výpůjčka.Tedy ještě v době praxe.Zeptala se,jestli jsem se ten jazyk naučila.Samo,že ne.
Další knížky jsem si vybírala podle svého seznamu.Doma jsem totiž listovala na netu online katalogem knihovny a hledala v naučné literatuře.Vybrala jsem spoustu zajímavých knih,ale nakonec jsem si domů odnesla jen pět.Pěkně popořádku.Nemůžu si domů půjčit celou knihovnu.
Hlavně jsem potřebovala něco nastudovat o psaní životopisů a o výběrovém řízení.Ne,že bych se v nejbližší době na nějaké chystala,ale vždy je dobré se řádně dopředu připravit,ne?Nikdy nevíš.
Knížky mi naopak půjčovala paní Z.M.Dokonce mi dovolila půjčit si knížku,již normálně půjčují jen prezenčně,čili na místě.Ale ona mi ji dala se slovy,že já ji stejně vrátím.Jsou tam na mě vážně hodní.Taky jsme si chvíli povídaly o tom Dni otevřených dveří,co bude v sobotu v knihovně.Vymýšlely jsme,kam bychom postavily ty dva stoly na bižuterku.Však to už se nějak vyřeší,ale nadhodila jsem,že by se mi líbilo mít je na stejném místě jako při té módní přehlídce.Tak jsem zvědavá.
V šatně jsem si vypila s paní šatnářkou čaj.Ona tedy měla kávu,ale tu já už delší dobu nepiju.A nechybí mi to.Pak jsem asi na zhruba půl hoďky,možná déle,v šatně osaměla a převzala některé povinnosti paní šatnářky.To znamená ukládání a vracení oblečení a tašek čtenářům.Paní šatnářka totiž musela jít pomoct Jirkovi za pult,protože ranní směna odešla a B.R. měla jiné povinnosti.A Jirka by tam byl sám.
A navíc chodilo nějak moc lidí,takže já jsem se v šatně taky nijak zvlášť nenudila.A taky mě to vždycky bavilo.Spoustu těch lidí už poznávám.Například jsem tam viděla i toho pána,co se mnou dělal během praxe anketu do Slovácka.
Když jsem seděla v šatně a paní šatnářka stála za pultem,přišla paní uklízečka.Zase jsme trochu pokecaly.Už se známe holt přes čtvrt roku.Měla dovolenou a tak se dala do uklízení i doma.Když budou ty Vánoce.
Na chvíli mi pohlídala šatnu,protože já jsem už fakt nutně musela.A zanedlouho se vrátila do půjčovny B.R..Na schodech mi řekla,že mě jde vysvobodit.Paní šatnářka se tedy za několik minut ocitla opět v šatně a já mohla ještě aspoň na chvilku zajít do půjčovny.Chtěla jsem si ještě povykládat s Jirkou a s B.R.
I během 15 minut se dá probrat spoustu věcí.Přišla samozřejmě řeč na ono výběrové řízení na pozici knihovníka.Já musela říct,že jsem si tu žádost nepodala.Stejně všichni víme,že by mě nevybrali.Od Jirky vím,že se hlásilo hodně lidí,ale že k pohovoru vybrali tuším jen deset.Snad to říkám dobře.Jirka u toho měl být samozřejmě taky,i když rozhodující slovo měli jiní.Pohovory se konaly zrovna dnes.Jirka říkal,že ve čtvrtek kvůli tomu nebude v práci.Zajímalo by mě,jak to všechno dopadlo.Ale ten úkol jsem Jirkovi nezáviděla.
Závod v Jehnicích podle něj nebyl žádný zázrak.Já jsem se později dívala na fotky a musím říct,že mu dal závod pravděpodobně zabrat.Bylo to 10 km,hlavně v lese,a i na fotkách šlo poznat,že cesta mírně stoupala.Já bych to určitě nezvládla.A navíc to množství startujících,jak už jsem se dříve zmiňovala.Ale myslím si,že to tam bylo hezké.Akorát tuto část Brna neznám.
Taky jsem chtěla vědět,kdy se přihlásí na ten mezinárodní závod,který běžel poprvé před 13 lety.On na to,že až se uvidí s panem B..Znají se už hodně let a chodí spolu na basket.On je řídícím toho běžeckého poháru a celé té celoroční soutěže.Abych věděla,o kom je řeč,dodal,že je to ten pán z fotky na těch webovkách.Proboha,vždyť já vím,který to je.Přece se v tom tak vyžívám.A zas jsem ho viděla osobně na Burčákovce.
A co se týče Štěpánského běhu,ten je ještě daleko,takže to nijak neřeší.Já jsem řekla,ať mi dá pak vědět,že se chci přijet zase mrknout,ale tentokrát s autem a s našima.
Musela jsem zjistit,jestli bude v sobotu na Den otevřených dveří v knihovně.A on:"Co,přijdeš se podívat?"A já:"Ne,přijedu s mamkou prodávat bižuterku."Jemu nikdo neřekl,že mi to už před několika týdny volala paní ředitelka.Myslel si,že tam bude někdo jiný.Přitom se všemi ostatními kolem už delší dobu probírám,jak to tam bude vypadat a kde budeme mít stoly.On se vždycky všecko dozví poslední.No vždycky ne.
O ničím vzdělání,kromě toho svého,psát nemám právo,ale konečně jsem zjistila,kde Jirka studoval.To vám samozřejmě neprozradím.Našla jsem si dokonce webovky té školy.Myslím,že tam byly docela těžké předměty,ale taky to byla kvalitní příprava na budoucí povolání.
Když už měli odcházet,Jirka si vzpomněl,že ještě musí něco napsat.Cosi vyplňoval a ptal se na datum.Bylo dvaadvacátého.A já jsem dodala,že mám za tři dny narozky.A neopomněla jsem  poznámku:"Už zas."Na to hned Jirka i B.R. samozřejmě zareagovali.Narozeniny mám přece jen jednou za rok.A zas tak rychle to neubíhá.Já mám ale pocit,že jsem za tu dobu nic pořádného neudělala a propásla.Proto ze mě ta dvě slova před nimi vypadla.
Když B.R. zkoumala,jestli už všichni čtenáři z knihovny odešli,řekla jsem,že by tu zůstali zamčení.Neuvědomila jsem si,že tam bude ještě několik hodin paní uklízečka,takže by je pustila.Ale Jirka na to navázal tím,že to byl vždycky jeho sen být přes noc v knihovně.A B.R. na to,proč tam nikdy není na akci Noc s Andersenem.To je akce pro dětské čtenáře.V knihovně pak spí.Ale Jirka si to představoval po svém.
B.R. už odešla a já jsem počkala,až Jirka zavře.Ještě jsme chvíli probírali mého taťku.Bylo to v souvislosti s tím,že by se jel se mnou podívat na Štěpánský běh.Já jsem totiž řekla,že taťka o tom ještě neví a Jirka hned,že jeho to určitě bavit nebude.Nějak jsme se dostali k tomu,že můj taťka se ani po tolika letech života v naší dědině necítí jako nějaký rodilý obyvatel.Řekla bych to jedním slovem,ale nechci vám prozradit název dědiny,kde bydlím.Tak se Jirka dozvěděl,že můj taťka pochází ze Slovenska.A ani nevím jak,došlo k povídání o seznámení mých rodičů.Protože Jirka chtěl vědět,odkud přesně taťka je a jak se dostal sem.To už bylo zamčeno a my jsme stáli na chodbě několik metrů od šatny.Vysvětlovala jsem mu,jak to bylo a nemohla jsem si vzpomenout na slovo "horník."Taťka byl totiž kdysi horník.A odešel jej dělat do ČR.Tehdy jsme tedy byli společný stát,ale víte,jak to myslím.
A Jirka přemýšlel se mnou.Taky si to nemohl vybavit.Nadhodila jsem:"Když se nejde na vojnu,tak se jde..."A pak jsem to slovo z paměti konečně vytáhla.A taky jsem nechtěla vědět,co probíhá hlavou Jirkovi,protože už měl po pracovní době a já s ním probírám tohle.
Rozloučila jsem se a dodala,že se potkáme v sobotu.Paní šatnářka už se vypravovala na autobus.Já musela ještě nutně na WC.A pak už jsem jen slyšela,jak na mě zpoza dveří volá paní šatnářka slova loučení.Musela zdrhat na autobus,ale nechala mi otevřené dveře.Takže jsem nemusela jít předem,ale podle mého zvyku vchodem pro zaměstnance.
Už se nemůžu dočkat soboty!

Skáčeme přes švihadlo

24. listopadu 2010 v 12:24 | Juliana |  Udělejte něco pro zdraví
Skoky přes švihadlo vám pomohou zbavit se nadbytečných kilogramů. Posílíte a vytvarujete svalstvo nejen dolní poloviny těla, ale také svaly rukou, ramenou, zad a hrudníku.

Svaly, srdce, koordinace ale i celulitida

Posilujete také břišní svalstvo. Zvýšíte svou kondici a vytrvalost. Zlepšíte koordinaci celého těla. Posílíte kardiovaskulární systém. Švihadlem bojujete proti celulitidě.

Varianty práce se švihadlem

Existuje mnoho způsobů přeskoků: snožmo, po jedné noze, střídavě po pravé a levé noze, snožmo do stran, vpřed-vzad, do čtverce, můžete zkusit dvojšvih a cokoli, co vás napadne.
Můžete měnit počet skoků, jejich tempo, způsob skákání. Můžete skákat sami nebo s delším švihadlem ve skupině. Můžete skákat do rytmu hudby, hlavní je, aby vás to bavilo.
Skákání přes švihadlo má výhodu v nízkých pořizovacích nákladech.

Vhodná délka švihadla

Vhodnou délku švihadla zjistíte tak, když se snožmo postavíte na střed švihadla. Konce napjatého švihadla by měly dosahovat do podpaží. Příliš krátké švihadlo vás nutí příliš ohýbat kolena a pohybovat pažemi v ramenou. Příliš dlouhé švihadlo se zachycuje za nohy.

Před cvičením se zahřejte

Před skákáním byste se měli zahřát. Ideální je kraťoučký běh anebo skoky na místě bez švihadla. Skákejte na rovném povrchu.
Při skocích by se neměly paty dotýkat země, odrážejte se od špiček. Paže by měly být od ramen k loktům těsně u těla, lokty by měly být pokrčené a předloktí v úrovni pasu.

Používejte zápěstí

Švihadlo přetáčejte pohybem zápěstí. Kolena by se téměř neměla ohýbat. Neskákejte vysoko, pouze do výšky zhruba 5 cm, nižší skoky tolik nenamáhají klouby. Měňte druhy přeskoků, ať nepřetěžujete klouby jednostranně.

Cvičení nepřehánějte

Přizpůsobte skoky svým fyzickým schopnostem. Pokud se budete cítit unavení nebo zadýchaní, zpomalte tempo. Po skákání se zase protáhněte.
Používejte vhodnou obuv, která brání tvrdým dopadům na podložku.

ZDROJ:http://www.kilogramy.cz/svihadlo/

Můj běžecký trénink - den 9.

23. listopadu 2010 v 22:11 | Juliana |  MŮJ TRÉNINKOVÝ DENÍK
Jelikož mě v pondělí o sedmi naštval ranní déšť,rozhodla jsem se vrátit znovu do vyhřáté postele.
Dnes ale bylo líp a tak jsem se zase po několika dnech věnovala tréninku.
A že mi dal zabrat.
Vstávala jsem za deset půl osmé.
TF po probuzení - 64
trénink - 5 min rychlá chůze + 3 min běh
( opakováno 4x = 32 min )
+ chůze domů = celkový pobyt venku - 45 min 21 s
Ven jsem vyšla v přesně v osm a vrátila jsem se v 8.45.
Dnes jsem neplánovaně podnikla menší okruh naší dědinou.Prvních několik minut jsem šla za dědinu a pak nastal tříminutový běh do mírnějšího kopce.Ten dal ale zabrat,protože byl navíc tak trochu zablácený.A já taky nejsem zvyklá běžet do kopce.Ale zkusit se má všechno.
Když nastalo dalších 5 minut chůze,musela jsem na pár vteřin zastavit a uhnout před autem.Pak jsem doufala,že do dalšího běhu se dostanu už na vrchol kopce.Jinak bych to už asi nezvládla.Povedlo se.
Pak chvíli z kopečka a zase do mírnějšího,ale fakt kraťoučkého kopečka,za to mé známé místečko.Tam se cesta rozdvojila a já zahnula do zatáčky.Tehdy jsem se rozhodla,že se zpátky vracet nebudu,ale zjistím,kde vylezu na druhé straně.
Běžela jsem tedy menší okruh kolem vinohradů.Divila jsem se,že mi ty tříminutové běhy po rovince nedělaly nijak moc velké problémy.Do kopce to bylo horší,ale ten jsem měla již za sebou.
Pak nastala další rozdvojená cesta.Tentokrát s ukazately centrum a sklepy.Já si vybrala zatáčku,která vedla do centra naší dědiny.A tam už jsem to v pohodě poznávala.
32. minutou trénink v podstatě skončil,ale ještě jsem se musela dostat domů.U kostela jsem potkala na kole paní pošťačku,která se mě zeptala,jestli jsem šla pomoct mamce s poštou.
S mamkou jsme se jen nepatrně minuly,jak jsem později po jejím příchodu domů,zjistila.Rozdávat poštu vyšla kolem čtvrt na devět,když já jsem byla někde nahoře na kopci.
Byl to úžasný trénink.Čím delší,tím lepší.Tento týden mě čekají ještě tři.Uvidíme,jak si to rozvrhnu a jak to dovolí počasí.
TF po aktivitě - 93
Taky jsem po návratu domů byla chvíli nucená kašlat.Holt jsem se dnes dostatečně vyběhala.

Red Dwarf - ČERVENÝ TRPASLÍK

21. listopadu 2010 v 18:06 | Juliana |  Co ráda poslouchám
Jeden z mých nej seriálů!Někteří určitě znáte.


A má nejoblíbenější písnička z Červeného trpaslíka:


K tomuto seriálu mě v roce 2007 přivedla má spolubydlící.A já jsem za to fakt ráda.Mám skoro všechny díly,kromě těch nejnovějších,od ní na cédéčku.A v těchto dnech si je připomínám.Zjišťuju,že se mi líbí pořád stejně moc.

Něha je pro nás ženy důležitější než sex

19. listopadu 2010 v 23:23 | Juliana |  Vztahy a sex
Muži, kteří si dělají starosti se svými výkony v posteli, se nemusí zbytečně stresovat. Vášnivý a uspokojující sex není pro ženy v partnerském vztahu to nejdůležitější a jeho absence zpravidla není důvodem k rozchodu. Ženy mnohem pravděpodobněji ukončí vztah, v němž chybí něha.

Pokud muž partnerku citově zanedbává, je mnohem pravděpodobnější, že jej žena opustí, než když ji nedokáže uspokojit po sexuální stránce. Vyplývá to z nového průzkumu, který zveřejnil server Daily Mail.
Téměř polovina respondentek uvádí, že emocionální porozumění a intimita jsou pro ně ve vztahu ze všeho nejdůležitější. Sex mají v žebříčku vztahových priorit na prvním místě pouhá dvě procenta žen!
Nedostatek emocionální podpory jako nejpravděpodobnější důvod k rozchodu uvádí celých 38 procent dotázaných žen, zatímco kvůli neuspokojivému sexu by vztah ukončily jen dvě ze sta.
"Dnešní mladá žena je osvěžujícím modelem moderní tradicionalistky, zastávající nezávislost i rovnost, ovšem v kombinaci s nekonečně lidskou a letitou potřebou lásky a oddanosti," tvrdí psycholožka Sally Bramptonová.
"Pětaosmdesát procent žen rozumově chápe, že ve vztazích něco jako 'dokonalé' neexistuje. Nicméně dnešní ženy jsou mnohem citlivější než jejich předchůdkyně před 25 lety, emocionální podpora je pro ně tedy mnohem důležitější."

Pro muže je sex důležitější

Muži to ovšem mají ve vztahu jinak. Sex pro ně ve společném soužití hraje mnohem důležitější roli a obecně mu přisuzují vyšší příčky než ženy. A tak zatímco ženy spíše než sexuální výkon ocení kvalitní konverzaci nebo to, že se s partnerem prostě dobře baví, muži dávají přednost fyzickému potěšení.
Výzkum by podle odborníků měl být ostrým varováním pro všechny muže, kteří nechali něhu a intimitu ze vztahu vyšumět.

Ženy očekávají v podstatě stále to stejné

Průzkum časopisu Elle mimo jiné ukázal, že se ženy cítí být ve vztahu více ohroženy kvůli moderním technologiím. SMS flirtování a online sex shledávají jako více nebezpečné než potenciální setkání partnera s cizí ženou tváří v tvář.
"Internet vztahy rozhodně velmi změnil," tvrdí Bramptonová. "Nicméně i ve velmi moderním kontextu zůstávají ženy tradicionalistkami co se týče norem chování, jež od partnera očekávají."
Z dalšího průzkumu z počátku roku vyplývá, že čtyři z deseti dospělých uvažovali o opuštění partnera, přičemž každý desátý proto, že své polovičce již nedůvěřuje.

Nejčastější důvody nefungujícího vztahu podle žen
1.  Nedostatek emocionální podpory38,1 %
 2. Vztah nikam nesměřuje31,4 %
 3. Různé specifické důvody
12,9 %
 4. Partner už není fyzicky atraktivní
4,8 %
 5. Partner není dostatečně ambiciózní a společenský4,4 %
 6. Partner se nechce usadit tak, jako partnerka 2,4 %
 7. Špatný sexuální život
2,38 %
 8. Nedostatek finanční podpory0,85 %

ZDROJ: http://www.novinky.cz/zena/vztahy-a-sex/213485-neha-je-pro-zeny-dulezitejsi-nez-dobry-sex.html

Můj běžecký trénink - den 8.

19. listopadu 2010 v 23:16 | Juliana |  MŮJ TRÉNINKOVÝ DENÍK
Dnes jsem byla se svým tréninkem spokojená.Tedy až na to,že dost mrholilo a po návratu domů dokonce začalo pršet.Ale to je fuk.
Po probuzení jsem si zapomněla změřit TF,tak k tomu došlo až před odchodem ven - 67.
trénink - 6 min  rychlá chůze + 1,5 min běh
( opakováno 4x = 30 min )
+ chůze domů = celkový pobyt venku - 36 min 17 s
Konečně jsem překonala ten nepříjemný pocit na mé trase kolem těch stromů.Potmě jsem se tam docela bála a ráno to taky není moc příjemné místo.Ale dnes za mnou jelo po cestě auto a já si myslela,že pojede až kolem mě.Tak jsem se rozběhla a dostala se až za to místo nahoru do kopce.A byla jsem ještě kousek dál.Bylo to fajn.Vůbec nevím,proč jsem tudy předtím nechtěla běžet.Odteď se budu postupně dostávat dál a dál.
Kvůli menšímu prodloužení trasy jsem si dala dnes o jednu sérii víc.A bylo to k dobru.
Jen mě štvalo to bahno.Málem jsem na silnici spadla.Chvíli jsem musela jít po trávě.Snad to bude příští týden už v pořádku.
Hned od pondělka mě čeká již tříminutový běh v kuse.Tak snad se moc nezadýchám a zvládnu to.Ono to jde,pokud se hned na začátku nerozběhnu rychle.To pak nic nevydržím.Snad to dobře dopadne.
TF po aktivitě - 85
Ven jsem vyšla v 7.50 a vrátila jsem se v 8.26.
Rozcvička samozřejmě též nemohla chybět.

Můj běžecký trénink - den 7.

17. listopadu 2010 v 23:30 | Juliana |  MŮJ TRÉNINKOVÝ DENÍK
Dnes proběhl v Brně další z běžeckých závodů.Běh o pohár Jehnic 2010.Očekávala se velká účast,tak jsem zvědavá,co se zítra na svých oblíbených stránkách dozvím.
Já byla samozřejmě též ráno běhat.I když počasí nebylo nic moc.Snad se závod vydařil.Aspoň nepršelo.Dopoledne se ale naštěstí vyjasnilo.
TF po probuzení - 64
- trénink - 6 min rychlá chůze + 1,5 min běh
( opakováno 3x = 22,5 min )
+ chůze domů = celkový pobyt venku - 33 min 55 s
Dnes jsem vyšla ven pozdě.Mamka totiž byla doma,protože je svátek a chtěla si se mnou v klidu vypít čaj.Ven jsem se dostala až v 7.55 a vrátila jsem se asi v 8.29.
Trochu mě píchalo v boku,ale splnila jsem si svůj trénink v pohodě a celý.

( dodatek: během psaní tohoto článku jsem se dozvěděla ony tolik mnou očekávané výsledky z Jehnic - účast byla fakt rekordní.Ve všech kategoriích startovalo 756 startujících.Síla,co?
Jirka závodil v běhu na 10 km a měl čas 41 minut.Mívá sice už dlouhou dobu pod 40,ale kolem něj bylo dalších 294 startujících.To se pak těžko v klidu startuje,ne?Divím se,že se tam někdo nepřerazil.A Jirka byl na 31.místě.To je náhodou skvělý výkon!)

Na skok v knihovně

17. listopadu 2010 v 21:45 | Juliana | 
Včera jsme si s mamkou zajely do města.Bylo to až v jednu odpoledne,protože mamka musela ráno do práce.Ale i tak jsme stihly vše,co jsme potřebovaly.
Nejdříve ze všeho se mamka musela stavit ve spořitelně.Pak už následovaly příjemnější a zajímavější věci.Například koupě mých sportovních bot.O tom už jsem se minule zmiňovala.Vybraly jsme takové černé levné boty ( do 300 Kč ),ale fakt se mi moc zamlouvají.Mají na sobě značku Sport.Na drahé záležitosti mi fakt nestačí finance.Ale fakt jsem spokojená.
Taky jsme v tom samém obchodě koupily skvělý náramek barvy hematitu.Je na pružence a je fakt krásný.
V mléčňáku jsme si byly pochutnat na nějakém tom zákusku.Já jsem si vybrala dort Harlekýn a mamka si poté,co snědla těstovinový salát,dala marokánku.I když byly kolem volná místa k sezení,já jsem vybrala stůl,u kterého se jen stojí.Doma přece sedím pořád.Tašku s botama jsem si dala pod ten stůl a pak jsem ji tam málem zapomněla.Tak blbě přijít o nové boty.Ještě,že mě mamka včas upozornila.
Taky jsme byly do lékárny omrknout ceny tablet na klouby.Znáte to - GS Condro forte a Proenzi.
Víme,že jsou ta balení drahá,ale potřebovaly jsme znát konkrétní cenu.Dosahuje zhruba 750 - 800 Kč.Ale,jak jsme zjistily,těch tablet je tam docela velké množství,takže jsem se rozhodla,že za nějakou ze svých výplat z vinárny koupím našim dárek pod stromeček,který ulehčí jejich kloubům.Všechno se má vyzkoušet,ne?Snad jim to trochu pomůže.
Ještě z mléčňáku jsem oknem zahlédla na druhé straně silnice obchod s botami.Měli tam mimojiné nápis Mizuno.Hned jsem si vzpomněla,že to je jedna ze značek sportovních bot.Já jsem ty svoje už sice měla,ale zajímala mě jejich cena.Hned z lékárny jsme to šly zjistit.Objevily jsme tam dokonce boty podobné těm mým,jen zhruba o 5 tisíc dražší.Dobrý,ne?
Mě se chtělo už delší dobu na záchod.Chtěla jsem zajít na WC do knihovny a zároveň půjčit mamce tu knížku,o které jsem se nedávno zmiňovala.
Mamka souhlasila,ale zároveň řekla,že se jí nechce jít se mnou.Radši se šla projít po obchodech.Domluvily jsme se,že se sejdeme před knihovnou v 15.00.Já jsem ještě předtím hledala v dokladech průkazku,ale ono jí nikde nebylo.Fajn.
V šatně jsem objevila paní šatnářku i se svým manželem.Trochu jsme pokecali,hledala jsem průkazku a pak jsem šla do půjčovny.Tam se mě u pultu ujala B.R.Vysvětlila jsem jí,že jdu mamce půjčit jednu knížku,co jsem tu minule objevila.Je to ta knížka od Šmýda Návrat čistých radostí.Jenže nemám průkazku.Říkala jsem,že ji nemůžu najít,ale B.R. na to,ať si jdu vybrat tu knížku.Půjčila mi ji na mé jméno.Ještě,že jsem tam chodila na praxi.Mimochodem,tu průkazku jsem po návratu domů našla v té knížce Lucien Leuwen.Hlavně,že se objevila.
B.R. říkala,když mi ji podávala,ať si nechám vyměnit u paní šatnářky obal.Ten starý už fat vypadal děsně.Hned jsem jí ji šla zanést.Skočila jsem na záchod.Paní šatnářka mi dala opět klíček od toho svého.Síla zvyku.
Vrátila jsem se ještě do půjčovny.Mluvila jsem s paní M.Č. o té Vídni.Ptala se,jestli mám na ni kontakt.Mám,ale nakonec ještě řekla,ať jí dám též svou adresu.Dozvěděla jsem se,že ta Vídeň bude v pátek 10.prosince a ne 13.,jak jsem si celou dobu myslela.Ještě,že jsem si to ujasnila.Jsem zvědavá,co mi paní M.Č. k tomu ještě řekne či napíše.Přemýšlí se o tom,že pojedeme mikrobusem.Podle toho,kolik nás bude.Vše se ještě uvidí.
Má to na starosti P.K.,kterého jsem mimochodem potkala ten den v šatně.V knihovně mívá spoustu přednášek a projektů.Hlavně o historii.Zrovna si šel něco domlouvat s paní ředitelkou.
Před paní šatnářkou jsem se zase zmínila o sobotních závodech v Malackách.Taky jsem jí ještě večer poslala 4 fotky.Paní šatnářka říkala,že má s Jirkou společné téma jídlo.No,já zase běh a závody.Dozvěděla jsem se,že má Jirka dovolenou.Druhý den,tedy dnes,ho stejně čekal další závod.Jenže ještě neznám bohužel výsledky.Snad se zítra dočkám.
Taky se paní šatnářka zmínila o tom volném místu,na které jsou vypsány ty výběrovky.Tak jsem řekla,že už mě o tom Jirka minule informoval.Já tam ale stejně nejdu.I když zkušenost by to byla.Možná někdy v budoucnu budu mít víc odvahy.Ach jo.
Přišla taky řeč na den otevřených dveří.Už se to blíží.Paní šatnářka chtěla vědět,jestli už víme,kde budeme mít to své místečko s bižuterkou.Ještě nemáme tušení.Příští týden to tam budu muset jít dořešit.
Knížka byla krásně obalená.Mezitím ale uplynul čas který mi dala mamka.Už čekala u knihovny.Tak jsem jí vysvětlila,že mi paní šatnářka ještě tu knížku musí obalit,ať chvíli počká.Taky jsem s ní prohodila pár slov o té Vídni.Mohla by jet se mnou,jak jsem se dozvěděla.Jenže mamka nechce.Asi to tak bude lepší.
Sebrala jsem knížku,rozloučila jsem se s paní šatnářkou a jejím manželem a šly jsme s mamkou směr autobusák.

Můj běžecký trénink - den 6.

16. listopadu 2010 v 20:28 | Juliana |  MŮJ TRÉNINKOVÝ DENÍK
Ráno jsem si myslela,že se dnešní trénink ani neuskuteční.Prostě se mi nechtělo ani za nic vstát.Proto jsem si taky nezměřila TF.Přišlo mi to v tu chvíli zbytečné.
Jenže...Hádejte co?Konečně jsme byly koupit ty moje vysněné nové sportovní boty a já jsem po návratu domů neodolala.Musela jsem je jít pokřtít.
I když už byla skoro tma,rozcvičila jsem se a šla na věc.
trénink - 6 min rychlá chůze + 1,5 min běh
( opakováno 3x - 22,5 min )
+ chůze domů = celkový pobyt venku - 31 min a 36 s
Dnes jsem měla dobrý čas,co se týče absolvování celé mé trasy od našeho domu zpátky,protože byla tma a já se v určitých úsecích trasy trošku bála.Běžím po cestě kolem vinohradů a je to směrem k lesu a potmě a sama jsem se tam necítila zrovna nejpříjemněji.A tak jsem trochu zrychlila.Ale úžasné nové boty mi to vše vynahradily.Opravdu skvěle se v nich běží.Samozřejmě,že jsem si nekoupila žádnou drahou značku.Vím,že na běžeckých botech se šetřit nemá,ale když člověk do toho nemůže investovat,kolik by chtěl,musí stačit i ty boty,co mám.A já si nemůžu stěžovat.Levné,ale super.
TF po aktivitě - 80
Vyšla jsem v 16.35 a vrátila se v 17.06.A to už je fakt pořádná tma.

Můj běžecký trénink - den 5.

15. listopadu 2010 v 23:05 | Juliana |  MŮJ TRÉNINKOVÝ DENÍK
Začal další týden a můj tréninkový plán též o kousek pokročil.
Opět jsem vstala v sedm a po menší rozcvičce jsem si dala první dnešní snídani.Jen takovou drobnou - 2 kukuřičné plátky a hrnek vody.
Po běhu toho samozřejmě sním mnohem víc.
TF po probuzení - 57
trénink - 6 min rychlá chůze + 1,5 min běh
( opakováno 3x  = 22,5 min )
+ chůze domů = celkový pobyt venku - 33 min a 11 s
TF po aktivitě - 76
Ven jsem vyšla na mě už fakt brzy - v 7.30 a vrátila jsem se v 8.03.
Bylo hezky,jen ta auta v polích trochu rušila.Ale co se dá dělat.
A chodidla taky trošku bolela,ale to je tím,že se mi rozpadají boty.
Konečně jsem se dočkala,zítra jedeme kupovat nové.Snad dobře vybereme a mě se bude skvěle běhat.

Trocha angličtiny neuškodí

15. listopadu 2010 v 18:20 | Juliana |  Opakujeme angličtinu
HAVE YOU GOT CHANGE FOR THE PHONE?          -  NEMÁTE DROBNÉ NA TELEFON?
HOW IS YOUR KNOWLEDGE OF ENGLISH?             -  JAKÉ JSOU VAŠE ZNALOSTI ANGLIČTINY?
WHERE ARE YOU GOING FOR YOUR VACATION?    -  KAM JEDETE NA DOVOLENOU?
I LOOK FORWARD TO SEEING YOU.                       -  TĚŠÍM SE,ŽE VÁS UVIDÍM.
DO YOU THINK YOU COULD HELP ME?                   - MYSLÍŠ,ŽE BYS MI MOHLA POMOCI?
I KNOW I CAN RELY ON YOU.                                 - VÍM,ŽE SE NA TEBE MOHU SPOLEHNOUT.
DID YOU ENJOY YOUR MEAL?                                - CHUTNALO VÁM JÍDLO?
I HAVE ENOUGH TIME.                                           - MÁM DOST ČASU.

Otevření hrobu Tycha Brahe

15. listopadu 2010 v 11:57 | Juliana |  Zajímavé události ze světa archeologie
Vědci v pondělí dopoledne vyzvedávají z Týnského chrámu na Staroměstském náměstí ostatky dánského astronoma a alchymisty Tycha Braha. Češi a Dánové chtějí zjistit přesnou příčinu smrti této osobnosti. Dosud se za nejpravděpodobnější pokládá smrt v souvislosti s ledvinovými kameny.
V úvahu připadá také otrava rtutí, která mohla způsobit problém s ledvinami. Otravu si muž, který často dělal s látkami pokusy, mohl přivodit sám. Dánové ale uvažují, že mohl být otráven na pokyn dánského krále Kristiána IV.
"Ostatky se vyzvednou a převezou do laboratoří antropologického oddělení Národního muzea, tam bude otevřena cínová rakev, která pochází z roku 1901," vysvětlil už dříve Novinkám Zdeněk Dragoun z Národního památkového ústavu. Ten se na výzkumu podílí.
Právě v roce 1901 byly ostatky už jednou vyzvednuty a přišlo se na velké množství rtuti ve vlasech.

Teorie smrti

Tycho Brahe byl významný astronom, který působil na císařském dvoře Rudolfa II.
S oblibou se říká, že astronom zemřel u večeře ve společnosti císaře. Nechtěl odejít od stolu dříve než císař a praskl mu močový měchýř. Podle lékařů je to ale nesmysl, měchýř prasknout nemůže.
Dánský astronom Tycho Brahe
Dánský astronom Tycho Brahe

Vědec měl podle předchozích výzkumů v těle velké množství rtuti, takže jednou z verzí je to, že se otrávil či byl otráven. Muž pravděpodobně v rámci alchymistických pokusů dělal pokusy i sám na sobě.
Brahe začal mít problémy na hostině u Petra Voka, na níž se opil. Po návratu do Prahy měl velké bolesti ledvin. Zemřel po dvou týdnech pravděpodobně na selhání orgánu. Otrava rtutí mohla být příčinou. Dánští vědci tvrdí, že Brahe se zřejmě neotrávil sám, protože mu rtuť byla podána až krátce před smrtí.

Tycho Brahe (někdy se také uvádí jméno Tycho de Brahe, je ale nepřesné, správně by bylo Tycho Brahe de Knudstrup) se narodil 14. prosince 1546 v dánském Knudstrupu. Byl šlechtického původu. Je znám jako významný astronom, nejpřesnější pozorovatel noční oblohy. Jeho pozorování byla překonána až v moderní době.
V roce 1572 například popsal výbuch supernovy v souhvězdí Kasiopea.
Pracoval pro dánského krále Fridricha II, který mu nechal vybudovat observatoř. Pak se s ním ale nepohodl a přijal nabídku na dvoře rakouského císaře Rudolfa II.
Brahe byl stoupencem hybridní teorie mezi teorií heliocentrickou a geocentrickou. Tvrdil, že kolem Země obíhají Slunce a Měsíc, všechny ostatní planety obíhají kolem Slunce.

ZDROJ:http://www.novinky.cz/domaci/216832-archeologove-oteviraji-hrob-tycha-braha.html

Robert Michael Urich...3.část

14. listopadu 2010 v 22:25 | Juliana |  Mí oblíbení herci
Robert Urich patřil dlouhá léta k populárním a uznávaným hereckým osobnostem.Byl typem skromného nevtíravého člověka,který si,na rozdíl od jiných celebrit,úzkostlivě chránil soukromí.Nikdy nehrál role playboyů,spíš jej obsazovali do "charakterových" rolí,které mu byly naturelem bližší.A když se v jeho životě neobjevily žádné skandály ani jiné pikantnosti hodné publicity,které provázejí spoustu hvězd a hvězdiček Hollywoodu,bulvár mu nevěnoval velkou pozornost.Sám herec o takovou levnou popularitu ani nikdy nestál.A ani to nepotřeboval.Svými hereckými výkony přesvědčil o svých kvalitách.
Po absolvování vysoké školy hrával v divadle.Po 18-měsíčním účinkování v chicagském Ivanhoe Theater a později ve Pheasant Run Theaters natolik zaujal svou přirozeností,že ho filmoví agenti angažovali do Los Angeles,kde začala jeho skvělá profesionální kariéra.
Poprvé zazářil v televizním seriálu Bob and Carol and Ted and Alice a v roce 1973 debutoval ve filmu Clinta Eastwooda Magnum Force.Následovaly další televizní seriály,které se střetly s velkým diváckým ohlasem:Tabitha,Vegas a Gavilan.A pak přišel jeho nejslavnější seriál Spenser:For Hire.
V něm Robert Urich v roli soucitného detektiva exceloval a miliony televizních diváků po celých Spojených státech v čase jeho vysílání doslova přikoval k obrazovkám.Urich alias Spenser se tak na tři roky stal neodmyslitelným hostem amerických domácností.
Jeho popularita brzy překročila hranice kontinentu a jméno Urich se stalo pojmem i v Evropě.Prostřednictvím televizních seriálů a filmů "zavítal" i na Slovensko,i když tehdy jen málokdo věděl o jeho slovenském původě.Ve vlasti jeho předků se s ním televizní diváci mohli seznámit například ve filmech Dělej,co umíš,Žít jen 83 hodin či Zachraňte děti!,ale hlavně v seriálu Loď lásky,v němž Urich hrál sympatického kapitána Jima Kennedyho.

Robert Urich
Bohužel nevím,z čeho pochází tahle fotka.

Můj běžecký trénink - den 4.

14. listopadu 2010 v 22:03 | Juliana |  MŮJ TRÉNINKOVÝ DENÍK
Protože v pátek pršelo a to docela dost,využila jsem k tréninku svůj náhradní den,neděli.
Tam byl ale menší problém se vstáváním o sedmi,protože jsem přišla v jednu z brigády a usnula jsem zhruba po druhé ranní.Ale i tak jsem se překonala.
Bylo moc krásné počasí,takže jsem měla i chuť vyběhnout ven.
TF po probuzení - 67
trénink - 7 min rychlá chůze + 1 min běh
( opakováno 3x = 24 min )
+ chůze domů = celkový pobyt venku - 34 min a 14 s
TF po aktivitě - 80
A opět několik cviků na protažení před i po tréninku.
Ven jsem vyšla v 7.50 a vrátila jsem se v 8.24.
Dnes jsem ani nikoho ráno nepotkala.Všude byl klid a žádná auta.Tedy kromě hlavní silnice.
Konečně jsem zkusila běžet trochu rychleji,jestli to udýchám.Zní to trochu směšně,když běžím podle tréninkového plánu pouze minutu v kuse,ale najdou se i takoví,co to nevydrží.
Stejně už se těším,až uběhne několik týdnů a můj plán trochu pokročí.Chci už pořádně běhat,ale uspěchávat taky nic nechci.Mám se aspoň na co těšit.
Taky jsem se dnes dozvěděla výsledky prvního závodu po měsíční pauze.Konal se tuto sobotu,tedy 13.11.Podle toho,co jsem se dozvěděla,měla Malacká desiatka úspěch.A ty fotky taky neměly chybu.
Tady máte na ně odkaz: http://www.vojtost.rajce.idnes.cz
Příští týden se můj plán trochu změní.Ne závratně,ale budou malé změny.
A možná si pojedu koupit nové boty,protože jak už jsem psala,ty moje se rozpadají a běhat se v nich už skoro nedá.Snad budu mít štěstí.

Výběrové řízení aneb můj další pobyt v knihovně

10. listopadu 2010 v 21:40 | Juliana | 
Tak jsem si zase v pondělí vyrazila do knihovny.Jak již víte,předtím jsem byla ráno běhat.
V knihovně jsem se ocitla ve čtvrt na jednu.Konečně jsem se tam zase ukázala.Paní šatnářka o mě opět věděla předem,jelikož jsem jí psala,jestli bude v práci.Měla jsem štěstí.
Paní šatnářka si vzpomněla,že D.K. chtěla od mé mamky pro kamarádku náhrdelník s kytkami,ten stejný,co si koupila předtím pro sebe.Napsala jsem paní šatnářce pro D.K na lístek adresu mamčina internetového obchodu,ať si může i ona omrknout další kousky.Nemusela jí ho dávat paní šatnářka,protože D.K. se stavila na delší chvíli v šatně.
Probíraly jsme spoustu věcí.Jeden mě již známý návštěvník knihovny,zejména čítárny,si přišel opět do šatny popovídat.A že tam byl dlouho.S D.K. řešili a vzpomínali,jak to bylo v její minulé práci pro jednu firmu.Probírali neschopnost a arogantnost některých lidí.Hlavně šlo samozřejmě o nadřízené.Takhle to dnes bohužel chodí.Spousta šéfů ze sebe dělá bůhví co.Ještě,že to neplatí u všech.Například Jirka je jako šéf vážně skvělý.Mluvím z vlastní zkušenosti z praxe.A taky vedoucí u nás ve vinárně se chová úplně normálně.Oba jsou v pohodě.A proto se pod nimi i dobře dělá.
V šatně se ukázal i jeden veterinář v důchodu.Povídal nám o někdejší nákaze ( tyfem?) u slepic.Bylo to děsivé.
Paní M.Č. nám přinesla ukázat na papíře jeden vytištěný mail,jehož úvod zněl:"Přeposílám,abych nebyl nasraný sám."Jednalo se totiž o odchodné lidí z politiky.Nejvyšší,co jsem tam zahlédla,bylo 526 000 Kč.Super,co?Nejhorší na tom je,že oni shrábnou prachy a zase se na své místo brzy vrátí.Někteří určitě.
Tento papír si četl i pan veterinář a byl jím tak strašně zaujatý,až jsme se musely smát.Paní M.Č.,která mezitím musela opět za pult,se později ze zvědavosti zeptala na jeho reakci.
Paní šatnářka s D.K. podrobně problematiku politiků a jejich vysokých platů ještě dlouho probírali a rozčilovali se nad tím,jak je to nespravedlivé.Ale jako obyčejní smrtelníci s tímto bohužel nic nenaděláme.
D.K. si dokonce prohlédla dalších několik fotek ze závodů.Na jedné je i Jirkovo celé jméno,ale to sem samozřejmě psát nebudu.Při prohlížení ji dokonce napadlo,že by mohli dát dohromady něco jako knihovní noviny či kroniku.Aspoň nějaké události a akce z celého roku.Paní šatnářka hned doplnila:"Před pultem a za pultem."Tak snad obě něco vymyslí,docela jsem na to zvědavá.A kdyby si to náhodou chtěly rozmyslet,já jim jejich nápad připomenu.
Když jsme tak seděly,D.K. nadhodila,že máme vlastně ve vlaku výhodu znalosti cizích jazyků.Aspoň částečně.Někdo rozumí trochu anglicky,někdo zase německy,ale ti cizinci česky většinou ne.Takže se pak dovíme nenápadně spoustu věcí a můžeme se v klidu smát a oni nebudou nic tušit.Na tom něco je,ne?
Já jsem si při té příležitosti vzpomněla na ty Indy,co jsem je potkala ve vlaku a tak jsme přešly k povídání o indickém oblečení.Jedna ze známých či z rodiny D.K. byla v Indii a přivezla si s sebou krásné sárí.A po D.K.chtěla,aby jí ho poevropštila.Hodilo se jí perfektně na ples.To mě nikdy nenapadlo.Ale zní to jako dobrý nápad.
Já jsem loni hrozně toužila po sárí.Dívala jsem se i na internetovém obchodě,ale zjistila jsem,že rozměry,jaké mám já,nevedou.Nechápu.Pochybuji,že v Indii nemají štíhlé ženy s mými mírami.
Pak mě to přešlo.Paní šatnářka říkala,že by se jí to líbilo jako domácí oblečení.Takhle jsem to taky právě loni zamýšlela.Ven by mě v sárí nikdo nedostal.U nás by mě všichni považovali za blázna. 
D.K.,když paní šatnářka na chvíli odešla,mi říkala,že kdysi dělala orientační běh a že ji to bavilo.Povídala jsem jí o svých začátcích,které vy už znáte.
Paní M.Č. se v šatně objevila ještě několikrát.Potřebovala jsem s ní též vyřídit ten den otevřených dveří.Říkala jsem jí,jak jsem mluvila po telefonu s paní ředitelkou a kývla jí na to,že nám bude stačit jeden stůl a židle.Paní M.Č. naštěstí ví,že toho budeme mít zase s sebou hodně,takže nám zařídí větší prostor.A ještě jsem se poptala znovu na vánoční trhy ve Vídni.Vlastně jsem se ale nic nového nedozvěděla,takže to budu muset ještě dořešit a informace si doplnit.Má se jet toho 13.prosince.
Paní M.Č. se nám dokonce byla ukázat v krásném kabátku.Moc jí to slušelo.Taky vzpomněla fakt,že je asi o dvacet centimetrů nižší než její manžel.Kdysi kvůli tomu nosila obrovské podpatky,i za cenu,že ji pak hrozně bolely nohy.Teď jí to ale už vůbec nepřijde.Vždyť venku jsou vidět všelijaké páry.Já občas taky vidím nějakého dlouhána a jeho přítelkyni,která je mu po hrudník.Nebo ženskou,která o kus převyšuje toho svého a kvůli tomu zase moc nenosí podpatky,aby to nebylo až tak nápadné.Na tom přece není nic zvláštního.Hlavně,že se mají rádi.
Konečně jsem taky po hodně týdnech viděla M.H.Předtím byla nemocná a já jsem tam pak dlouho nebyla.Tak jsme se aspoň pozdravily.Měla ranní spolu s paní Z.M.Já jsem si uvědomila,že mají směny ve dvojicích pořád spolu.Stejně jako paní M.Č. s Jirkou.A B.R. má vždycky do 17.00.
Od paní šatnářky jsem se dozvěděla,že na den otevřených dveří bude mít nakonec volno.Ale slíbila,že to do knihovny přijde omrknout.To je dobře.Stejně jsem zvědavá,kdo tam v tu sobotu bude.
Vyhlížela jsem,kdy bude volný počítač číslo 1,abych mohla na net.Dočkala jsem se.Vzala jsem dvě knížky,které jsem chtěla vrátit.Když jsem přicházela k pultu,Jirka nahodil jeden ze svých úžasných úsměvů.Zrovna půjčoval někomu knížky,tak jsem chvíli počkala.
Zeptal se,co je nového.V podstatě se nic zas tak důležitého za ten týden,co jsem nebyla v knihovně,nestalo,tak jsem jenom něco prohodila.Taky jsem potřebovala vědět,kolik dní už mám výpůjčky,aby pak nepřišli s tím,že mám blokované půjčování.K tomu dochází po 100 dnech od nevrácení.Jirka říkal,že to ještě není tak dlouho.A pak z něho vylezlo,že asi 80 dní.Fajn,snad se do těch dvaceti dní vlezu.Ale to uteklo od mé první výpůjčky ještě v době praxe.On ten čas nějak hrozně rychle letí a to se mi moc nezamlouvá.Ale v tom jistě nejsem sama.
Pak jsem si Jirkovi řekla o dvacet minut na netu.Divil se,proč tak málo a já na to,že doma můžu sedět u počítače do noci.
Těsně před vypršením limitu jsem letěla do šatny pro klíče od WC.Pak jsem se opět vrátila do půjčovny a šla jsem až za pult.Jirka něco půjčoval a paní M.Č. seděla u počítače a něco psala.
Nějak jsem dostala zase chuť zařadit si několik knížek.Abych nevyšla ze cviku.S paní M.Č. jsme je poskládaly podle čísel ( šlo o naučnou literaturu ) a já šla na věc.Vždycky mě to hrozně bavilo.Když jsem se vrátila s prázdnýma rukama,Jirka mi poděkoval za pomoc.A pak se zmínil o tom,že proběhne výběrové řízení na pozici knihovníka.Někdo z knihovny odchází a tak hledají nového zaměstnance ( zaměstnankyni ).Stačí prý pouze maturita.Jestli bych si nechtěla vyzkoušet,jak to vypadá na výběrovkách.Řekl mi,kde najdu na netu informace a paní M.Č. mi ty stránky rovnou ukázala.Pročetla jsem si to sama,protože oba museli stát za pultem.Lidi holt chodili.
Řekla jsem,že si to promyslím,ale od té doby mi to pořád vrtá v hlavě a já nějak nenacházím odvahu.Ještě jsem u pohovoru nebyla.A tak to pro tentokrát vzdávám.A navíc na odevzdání žádostí už moc času stejně nezbývá a na mě je to moc rychlé.Ale bylo by fajn tam s nimi pracovat.Jen by mě ale stejně nevybrali.No,nechme toho.
S Jirkou jsme se opět dostali k běžeckému tématu.Jako obvykle.Zmínila jsem se,že jsem ráno zmokla,když jsem si šla zaběhat.Ale taky jsem se přiznala,že toho teď spíš více nachodím než naběžím.Vysvětlila jsem mu,že se řídím podle jednoho plánu a tím vlastně jako bych začala úplně od začátku.Jirka si byl ten den taky ráno zaběhat,a též potřeboval kapucu.Ten déšť jsme bohužel zahnat nemohli.
Taky jsem řekla,že se mi rozpadají boty,ve kterých chodím běhat a že nemám na nové.Tomu se jen zasmál.Nedivím se.Já si ale co nejdřív hodlám pořídit nové.I když nebudou podle mých představ.Nejsem příliš bohatá,no co.
Přišla řeč i na moji brigádu ve vinárně.Uznal,že mi tam platí docela slušně.Tady ale nebudu rozmazávat,jakou částku jsem mu řekla.To snad chápete.
Byla jsem trochu překvapená,když mi řekl,že byl o víkendu u nás v dědině.A k tomu nepotřeboval žádný dopravní prostředek.Je to holt běžec,no.Byl tam s kámošem a přespali u dalšího kamaráda ve sklepě.Takže zatímco já jsem makala v sobotu ve vinárně,Jirka byl v jednom ze sklípků o několik ulic dál.Přesně samozřejmě nevím.Máme jich tu hodně.
A cesta jim trvala zhruba hodinu a půl.Hned jsem si vybavila jeho čas na půlmaratonu.1:28.A k nám to je zhruba tak těch 20 kiláků.
Druhý den běželi,bohužel těsně po jídle,domů.S plným žaludkem se běhá vážně docela blbě.Nechápu,proč nepočkali.
Paní M.Č. mi dokonce dala drobný úkol.Měla jsem najít jednu knížku.Napsal ji ŠMÝD.Od něj znám Čisté radosti mého života.Je to úžasná knížka,i když jsem ji nikdy nečetla od začátku.Zato mamka ji má přečtenou několikrát.Taky se do ní musím pustit.Při hledání žádané knížky jsem též zjistila,že existuje ještě pokračování Čistých radostí.Musím ji mamce někdy půjčit.Ať se dozví,jak to bylo dál.Úkol jsem v pohodě splnila,jen už nevím,jak se vlastně ta kniha jmenovala.
Jsem ráda,když si můžu zajet do knihovny popovídat a taky něco pomoct.Baví mě to.Jsem vážně asi ten knihovnický typ.I když k tomu je samozřejmě potřeba víc,než jen chodit do knihovny a zařazovat knížky.
Jirkovi jsem taky řekla,že jsem zahlasovala v anketě na těch stránkách se závody.Zeptal se,jaká je tam teď vlastně anketa.On tam od té doby,co správu stránek předal panu B.,moc nechodí.Hlavně tam zjišťuje výsledky.Já jsem tam taky dřív chodila jen na výsledky,ale pak jsem si stránky oblíbila celkově.Hlavně diskuzi.Na to Jirka odpověděl,že to,co řeší v diskuzi,je jen vrchol ledovce.On se spoustu věcí dozví už při závodech,když to tam všichni závodníci řeší společně u jídla a tak.No jo,ale já se musím spokojit jen s tím málem.Nejezdím na závody,jako on.I když jednou,možná....Nepředbíhejme událostem.Zatím spíše chodím než běhám.
O pěti se zavíralo a já se musela rozloučit.Běžela jsem si do šatny pro věci.Paní šatnářka už byla oblečená a byl tam s ní její manžel.Jeli na očkování proti chřipce.To je užitečná věc.
Šla jsem s nimi jako obvykle vchodem pro zaměstnance.Když odjeli,já tam ještě chvíli stála a hledala v peněžence peníze na autobus.Zanedlouho vyšla B.R. a tak jsme spolu šly na autobusák.Taky dojíždí.Po cestě se mě ještě zeptala,jestli bych tam s nimi nechtěla pracovat.Myslela tím ty výběrovky.Nedala jsem jí jasnou odpověď,ale teď už vím,že na ten pohovor nepůjdu.Sice mě to i trochu mrzí,ale já potřebuju na tohle víc času.Uvidíme,kde se nakonec octnu.
Myslím,že tohle je nejdelší článek,který jsem napsala.Ale když já si nemůžu pomoct.Mám hroznou slabost pro články z knihovny.Tak mi to promiňte.Nikoho do jejich čtení nenutím.

Bolí vás hlava?Co takhle bylinky?

10. listopadu 2010 v 18:13 | Juliana |  Udělejte něco pro zdraví
Bolí vás často hlava a prášky proti tomu už nezabírají? Zkuste pro změnu bylinky. Správně vybrané bylinky mohou zabrat mnohem účinněji než prášky proti bolesti hlavy. Vedle toho bylinky nejsou pro naše tělo tak škodlivé, jako je časté polykání paralenu, ibalginu a všech možných dalších prášků. Které bylinky jsou konkrétně dobré proti bolesti hlavy? Pojďme si některé vyjmenovat včetně způsobu užívání.
Na bolest hlavy i silnou migrénu rychle účinkuje kopretina řimbaba. Kromě přírodního stavu jí můžeme zakoupit také v lékárnách v sušené podobě nebo také ve formě kapek. Kopretinu je možné zcela bezpečně užívat i preventivně, abychom se bolestem hlavy nebo migrénám úplně vyhnuli. Ze sušených kopretin si můžeme dělat účinný odvar.
Další bylinky, které působí proti bolestem hlavy jsou kopřivy. I z těch si můžeme stejně jako z kopretin udělat čaj. Při silných bolestech můžeme pít čaj maximálně 5x denně, jinak by měly postačit šálky tři. Čaje z bylinek připravujeme tak, že sušené plody spaříme vroucí vodou a necháme asi patnáct minut luhovat. Pokud bychom neměli k dispozici kopretiny ani kopřivy, můžeme využít ještě další dostupné bylinky: řebříček, sporýš nebo zeměžluč. I ze sušených plodů všech těchto bylinek si můžeme udělat stejným způsobem čaj, který působí velmi dobře proti bolestem hlavy. 
Jaké jsou vaše zkušenosti s léčením bolestí hlavy? Používáte prášky nebo bylinky? 

kopřiva
ZDROJ:http://www.hyperbola.cz/index.php/Bolest-hlavy-Zkuste-bylinky

Můj běžecký trénink - den 3.

10. listopadu 2010 v 17:48 | Juliana |  MŮJ TRÉNINKOVÝ DENÍK
Nějak jsem tomu tréninku úplně propadla.Taky se mi moc zamlouvá vést si na blogu tento malý běžecký deník.
Konečně jsem vstala přesně v sedm.Už mi to ani žádný problém nedělá.Kdybyste mi před měsícem řekli,že budu vstávat tak brzy a ještě ráda,asi bych se vám vysmála.Ale teď už je to s mým vstáváním čím dál lepší.
TF po probuzení - 62
trénink - 7 min rychlá chůze + 1 min běh
( opakováno 3x = 24 min )
+ chůze domů = celkový pobyt venku - 34 min a 33 s
TF po aktivitě - 90
Ven jsem vyšla po velmi lehké snídani v 7.33 a vrátila jsem se asi v 8.07.
Pravidelná rozcvička před i po samozřejmě nechyběla.
Co mi však vadilo,bylo opět tak trochu zrádné počasí.Mrholilo a padala mlha.Chvíli jsem si v ní připadala,že jsem se ztratila,i když jsem šla ( běžela ) po mě známé trase.A do toho ještě velká auta v poli.Zase mi jedno přerušilo běh,když jelo po mé cestě.
Ale jinak to stálo za to.Projít se,proběhnout a pořádně provětrat.
Zítra si ale dávám pauzu.Ta je taky nutná.

Může se hodit

10. listopadu 2010 v 15:32 | Juliana |  ŠPANĚLŠTINA
Yo me mando mudar. - Já už mizím.

Yo sé lo que me hago. - Já vím,co dělám.

Yo soy lo de menos. - Na mne vůbec nezáleží.

Lo mismo da que otra. - Je to všechno jedno.

Tiene malos ojos. - Má uhrančivé oči.

No sabe presentarse. - Neumí se chovat.

Que mejore pronto. - Ať jste zase brzy zdráv.

No hay nadie aquí. - Není tu nikdo.

Es lástima de dinero. - To je škoda peněz.

El dinero no me llega. - Ty peníze mi nestačí.

Můj běžecký trénink - den 2.

9. listopadu 2010 v 16:50 | Juliana |  MŮJ TRÉNINKOVÝ DENÍK
I když jsem měla původně v úmyslu jít si zaběhat až ve středu,včera večer jsem se rozhodla,že budu chodit běhat v pondělí,úterý,středu a pátek a neděle bude náhradním dnem.
No a tak jsem si šla zaběhat i dnes.A narozdíl od včerejšího psího deštivého počasí byl dnes ideální den na sport.A to se muselo využít.
Ráno jsem se vzbudila něco po sedmé hodině a změřila si tep.
TF po probuzení - 60
Ven jsem se dostala zhruba v 7.41 a vrátila jsem se asi v 8.16.
trénink - 7 minut rychlá chůze + 1 min běh ( opakováno 3x = 24 min )
+ chůze domů = celkový pobyt venku 35 minut 28 sekund
TF po aktivitě - 86
Opět rozcvička před i po.Nohy mě naštěstí díky tomu nebolí.
Na cestě u vinohradů jsem potkala ráno jen muže se psem.Jenže nešel po asfaltce jako já,ale po trávě o kus výš.Když jsem měla minutu běhu,tak jsem mu zdrhla.:-)
A zítra jdu zas.Chtěla bych vstát už o sedmi.Chci si zvyknout vstávat opravdu brzy.

Způsobové sloveso MAY

9. listopadu 2010 v 14:05 | Juliana |  Opakujeme angličtinu
- po can je may druhé ze způsobových sloves
- znamená smět
- vkládáme jej do vět podobně jako will,can mezi podmět a přísudek
- I go. - Já jdu.
- I may go. - Já smím jít.
- Významové sloveso ve 3.osobě ztrácí koncovku -s.
- He goes. - On jde.
- He may go. - On smí jít.
- U záporu nastává problém,protože zápor od may je nepravidelný.
- zápor slovesa may má opět plný tvar: must not
- zkrácený: mustn't
- výraz may not není zápor od may
- I mustn't go. - Nesmím jít.
- He must not speak. - On nesmí mluvit.
- otázku stejně jako u slovesa to be tvoříme převrácením slovosledu oznamovací věty
- May I go? - Smím jít?
- May I help you? - Smím vám pomoci?
- jako všechna způsobová slovesa i may má jiný způsob vyjádření,tzv.opisný tvar
- tento tvar je: to be allowed to
- to znamená,že např.věta He may go,se dá říci He is alllowed to go.
- On smí jít,je mu dovoleno jít. 

( čerpáno z angličtiny k poslechu,staženo z ulož.to )